Pavelec o letní pohodě v Česku: Nechci být za celebritu

Dřív touhle dobou už býval v kanadském Montrealu. Dřel, aby se zase v plné síle předvedl na kempu svého týmu. Letos ale Ondřej Pavelec zatím pořád trénuje s dalšími kolegy z NHL doma v Kladně. „Čekám totiž na víza. Noví lidé na klubu s tím asi nemají zkušenosti, tak se to zbytečně protahuje,“ vysvětluje čtyřiadvacetiletá reprezentační opora.

Takže nejde o to, že jste po vydařené sezoně zpohodlněl?
(směje se) „Kdepak, prostě se to takhle sešlo. Ale nic se neděje, do kempu je pořád ještě dost času, takže si z toho nedělám hlavu. Moje příprava je furt stejná, léta nic neměním. Vyhovuje mi tahle forma, v uvozovkách volnější a potom ten Montreal.“

Je pro vás těžší se zase přinutit k tréninkům, když jste měl tak vydařený rok?
„Víte co, ta letní dřina k tomu prostě patří, bez toho to nejde...“

Jistě, to mi poví každý hokejista, ale mě zajímá, jak to berete vy.
„Dobře, je fakt, že o mně se ví, že letní přípravu nemám rád. (culí se) Ale i když to zní jako klišé, opravdu to beru tak, že je to prostě nezbytné. Mám problémy se k tomu dokopat, rozhodně přes léto netrénuju jako ďábel, ale něco dělat musím. Takhle to probíhá už delší dobu a nehodlám na tom nic měnit.“

Co se ale změnilo, je zájem lidí v Česku o vaše soukromí. Po jarním mistrovství se z vás stala celebrita. Jak to snášíte?
„Celebrita bych tomu neříkal, tou být nechci. Já hraju pro sebe, pro zábavu, a ne abych se někde ukazoval. Lidi ale hokej sledují a nám se celkem povedlo mistrovství, takže s tím souvisí i jejich zájem. K vrcholovému sportu to patří, neviděl bych v tom takový problém.“

To, že fanoušci sledují vaše výkony, je logické, ale jak vnímáte, když se třeba v novinách objevují vaše fotky z nočních barů?
„Jasně, to už s hokejem přímo nesouvisí. Chápu, že se hledají senzace, že je potřeba o něčem psát, a nemám to rád, jenže bojovat proti tomu nejde. Není příjemné, když víte, že na vás někde někdo čeká a snaží se vás při čemkoliv nachytat, ale zase nemám vlastní rodinu ani přítelkyni, takže to ještě není nic hrozného. Dokud se to týká jen mě, ne nikoho z blízkých, tak to beru jako součást svého povolání, s kterou nic nenadělám.“

Naděláte. Večer zůstanete doma a pustíte si seriál v televizi...
„No, tak to asi ne... (rozesměje se) To by asi nebylo to pravé řešení. Mně to je vážně v zásadě šumák, já na druhou stranu chápu, že jde o práci těch médií. Jen to nevyhledávám, nejsem toho fanoušek.“

Ale jistě chápete, že jako mladý, svobodný, úspěšný a u opačného pohlaví oblíbený sportovec jste zkrátka pro společenské rubriky atraktivní.
„Podívejte, vždyť jde akorát o to, že jsme s klukama v Česku jenom přes léto, po sezoně, tak si někam občas zajdeme. Sedneme na pivo, vyrazíme se pobavit, to je přece normální. Jen nesmíme dělat žádné voloviny.“

Je to tak, že se v Česku vyblbnete a během sezony se pak krotíte?
„Jasně. Tam na to není vůbec čas, tam řešíte jenom hokej, zápasů je hrozně moc. Každý den trénink, žádné volno. Je logické, že když se po sezoně sejdeme s kamarády, s kterými jsme vyrůstali, něco podnikneme.“

A co říkají doma na to, když se dočtou o další modelce, která je zaručeně vaší novou přítelkyní?
(usměje se) „Myslím, že to taky berou s rezervou. Nijak to nerozebíráme, jen se tomu zasmějeme, není to přece nic strašného. Jsou horší věci, než že jde někdo s partou ven.“

Od kamarádů schytáváte hodně fórků kvůli tomu, co se o vás píše?
„No jó, ale to nejsem jenom já, to i ostatní kluci...“

Neházejte to hned na ně.
(rozesměje se) „No vážně, vždyť v tom nejsem sám! Ale fór určitě občas nějaký padne, to je jasné.“

Umíte si teď představit, jak těžké to má v tomhle ohledu třeba Jaromír Jágr?
„Trochu jo, ale s Jardou bych se vůbec nechtěl srovnávat. On je opravdový národní hrdina a všude ho znají, všude se s ním chtějí vyfotit, něco od něj podepsat. Nemůže prakticky vůbec vyjít ven, aniž by lidé věděli, že někde je. Osobnosti jako on už v tom ale tak nějak umějí chodit, vědí, co si můžou dovolit a co ne.“

Když už jsme u Jágra, jak se těšíte na to, že si proti němu v NHL zachytáte? Vlastně vůbec poprvé.
„Jsem rád. (zamyslí se) No, rád... Mně se vždycky líbilo, když jsem mohl být v týmu, kde byl i on, a nemusel jsem chytat proti němu v zápase. Ale jo, rád si vyzkouším, jaké to je, stát na druhé straně. Potěšilo mě, že se Jarda do NHL vrací a že ještě budu mít možnost si proti němu zahrát.“

Z národního týmu už ho máte přečteného, ne?
„Naše osobní statistiky bych nerad nějak rozebíral, protože nejsou vůbec oslnivé v můj prospěch. (culí se) Doufám, že teď to bude lepší.“

Při tréninku si vás Jágr vychutnával?
„Celkem solidně, s přehledem. Jsem zvědavý, co bude teď...“ (směje se)

A jak jste zvědavý na Winnipeg, nové město, ve kterém budete se svým klubem hrát?
„Já vám nevím... Je pravda, že to bude velká změna, teď je tam velké nadšení. Místní lidi hokej žerou, těší se na NHL, je tam obrovská euforie. Já bych to ale trochu krotil. Stačí pár zápasů a bude to úplně obráceně... (rozesměje se) Určitě bude super hrát před tolika lidmi, ale nese to s sebou i větší tlak, má to klady i zápory. A rozhodně převažují klady, i když se mi do té zimy moc nechce. Ve Winnipegu jsem ale párkrát byl a líbí se mi tam, není to žádné obrovské město.“

A Kanaďanky jsou obecně hezčí než Američanky, ne?
„No, co jsem se snažil tam nějak vypozorovat, tak je to celkem dobrý...“ (usměje se)

Teď vážně, čekal bych, že budete po přestěhování týmu nažhavený. Jako třeba váš kapitán Andrew Ladd, který už se prý nemůže dočkat sezony.
„Což to jo, já se těším, bude to něco jiného. Ale že bych z toho byl odvařený, to zase taky nejde říct.“

Sledujete přes léto novinky z nového působiště?
„Samozřejmě vím, že máme nové logo, a jinak toho moc není. Vždyť my snad nikoho nového nepodepsali, takže tým bude stejný. Přišel snad jenom Fehr z Washingtonu, kdežto všichni kolem nás posilují. Proto beru všechno s rezervou.“

Takže to bude zase na vás v brance, ne?
„Nóóó, uvidíme. Vždyť hokej je týmový sport, v týmu je každý důležitý.“

Vy jste ale v minulé sezoně předvedl velké věci, tak přece si nejedete jen tak zachytat, ne?
„To určitě ne. Chci hrát co nejlíp, chci týmu pomoct do play off , držet se nahoře. Každý ale ví, že se sezona může vyvrbit na jakoukoliv stranu. Nebude záležet jenom na mně, ale na týmu, jak nám to sedne a jak se vyrovnáme s tlakem lidí. Na gólmanovi samozřejmě leží velká zodpovědnost, ale je to o celém týmu.“

Jak se vyrovnat s tlakem, na to máte recept, když jste zvládnul očekávání českých fanoušků před letošním mistrovstvím světa, ne?
„To je to, o čem mluvím. Je pravda, že očekávání byla velká, když jsem nastoupil po Tomáši Vokounovi, ale přesně - my měli na mistrovství výborný tým, kterému ten turnaj sednul, a od toho se pak odvíjel i výkon brankáře. Jinak jsem na tlak zvyklý, ten je všude, kde hrajete. Mně nedělá problémy se s tím vypořádat. Stejně jde jenom o to, chytit puk. Tak to beru.“

Jak se vám vůbec zamlouvá nové logo vašeho klubu a staronový název Jets?
„Za ten jsem rád, sám jsem chtěl, aby to tak zůstalo, ctilo to tradici. Je pochopitelné, že se změnilo alespoň logo, protože dresy, trička, kšiltovky, to všechno teď zmizí a klub na tom vydělá peníze. My sami dresy ještě nemáme, takže uvidíme, jak budou vypadat, ale zatím se mi to líbí.“