Bobby Robins měl sen. Sen stejný, jako má mnoho mladých chlapců, chtěl si zahrát v NHL. Nakonec se mu i splnil, ale řízný Američan se pro něj hodně nadřel. Dres Bostonu Bruins oblékl až ve dvaatřiceti letech, poté co hrál roky v AHL, ECHL, ve Velké Británii či ve Slovinsku. Jenže jak rychle sen začal, tak rychle i skončil. Stačilo jedno utkání NHL a Robins musel ohlásit konec kariéry.
Rváč Robins překvapil mnohé tím, že se dokázal probojovat na základní soupisku Bruins pro startovní zápas sezony proti Philadelphii. Dostal přednost i před nadupaným mládencem Davidem Pastrňákem. Jenže právě v bitvě proti Flyers inkasoval ránu do hlavy, která mu nakonec vystavila stopku pro celou sezonu. I kariéru.
Devět měsíců trvalo, než se začal cítit dobře. Než se mu přestala točit hlava, než přestal být dezorientovaný, než přestal špatně vidět. "Konečně můžu být zase sám sebou. Moje žena i dcera jsou rády, že mají zase doma tátu," vykládal hokejista na začátku července. Krátce poté co se rozhodl udělat důležitý životní krok, ukončit kariéru po sezoně, kde odehrál pět zápasů a hned po tom prvním tušil, že je zle.
"Hokej je to jediné, co v životě pořádně umím. Ale po tom posledním úderu jsem se rozhodl rychle. Nemůžu už riskovat další podobný úraz," řekl hokejista, který odehrál mezi dospělými deset sezon a zastával pozici rváče.
Rozhodnutí muselo být pro rodáka z Wisconsinu skutečně těžké. Jako každý rváč si své místo na slunci musel doslova vybojovat a ani v pokročilejším věku se snu nevzdával. Nikdy. Hlavně když v sezoně 2011/12 dostal příležitost na farmě Bruins v Providence.
Tam si ve více než 200 zápasech doslova proboxoval místo v srdcích domácích fanoušků. Tomu je ale konec a na řadě je nová životní etapa. "Jsem teď volným hráčem, nejen na trhu, ale i v životě. Už nemusím čekat na žádné rozhodnutí generálních manažerů, ani vkládat svou budoucnost do rukou jiných lidí," řekl Robins pro providencejournal.com.
Teď se tedy čestný absolvent univerzity v Lowellu může sám rozhodnout, kam povedou jeho další kroky. Možná by se mohl vrhnout do novinářské branže, dávno na webu provozuje blog s vlastními postřehy. Jedno je ale jisté, na působení v NHL, i když bylo krátké, nezapomene.
"Dokázal jsem si, že se tam můžu dostat. To se u mě v hlavě nezmění, i když hokej už nehraju. Vím, že jsem tomu dal všechno a díky tomu jsem šel štěstí naproti."
