Scott Darling, brankářská jednička Caroliny, momentálně v brankovišti neprožívá šťastné období. Svůj jubilejní stý zápas v NHL o víkendu proti St. Louis prohrál (2:3), ovšem v minulosti už si prošel mnohem horšími časy. Měl problémy se závislostí na alkoholu. Přiznal to v emotivním dopise, když se v létě loučil s Chicagem. Právě tam odstartoval kariéru v NHL a v roce 2015 s ním slavil Stanley Cup. „Pil jsem, abych unikl od reality,“ líčil Darling nešťastné období, kdy o elitní soutěž teprve bojoval.
„Vydělával jsem 200 dolarů týdně, takže můj rutinní život byl pěkně smutný,“ popisoval brankář život v nižší soutěži SPHL. „Po tréninku jsem šel do fast foodu, tam jsem si koupil jídlo za pět dolarů a následně do obchodu s alkoholem, kde jsem si koupil to nejlevnější pití, co měli. Poté jsem šel domů, lehl si na gauč a začal pít. A takhle vypadal každý můj den v Louisianě.“
Darling píše i o dalších problémech z počátků kariéry. Po vyhazovu z Univerzity v Maine, právě kvůli potížím s alkoholem, vystřídal hned několik klubů z nižších hokejových lig. Včetně týmu, který sídlil v Las Vegas. Tam jej poslali zástupci Phoenixu Coyotes, kteří Darlinga draftovali v roce 2007.
Sbal se a vypadni!
„Trvalo zhruba pět dní, než mi zástupci Coyotes sdělili, abych se pakoval z kempu. Měl jsem jít na zdravotní prohlídku,“ popisuje Darling. „Místo toho jsem byl už další den v letadle. Vedení Phoenixu mě převelelo na jejich farmu v ECHL do toho zřejmě nejhoršího místa na planetě, kam mě jen tehdy mohli poslat: do krásného Las Vegas.“
Ani tam se dlouho neohřál. „Po několika týdnech jsem v Las Vegas naneštěstí zmeškal trénink. A poté mi v klubu vzkázali pouze: Sbal se a vypadni. Tak jsem se sbalil a vypadnul. Potíž nastala vzápětí, protože jsem neměl kam jít.“
Darling byl na dně. Zeptal se svého kamaráda, který hrál za tým Louisiana IceGators, jestli náhodou nepotřebují gólmana v týmu. Hráli nepříliš známou soutěž Southern Professional Hockey League, odkud se do NHL před Darlingem ještě žádný hráč nedostal.
Zde se také navíc začaly prohlubovat gólmanovy problémy s alkoholem. Ve finále skončil na dva měsíce v protialkoholní léčebně. Dva roky se Darling protloukal přes nižší ligy.
Přestal pít, ovšem dál střídal kluby. Až v ročníku 2013/14 se dočkal první větší příležitosti. Za Milwaukee Admirals, farmu Nashvillu, odchytal 26 utkání, ve kterých si připsal solidní čísla (2 inkasované branky na zápas a úspěšnost zákroků 93,3%).
Z léčebny ke Stanley Cupu
Opravdový zlom přišel 1. července 2014. Přesně v den tříletého výročí Darlingovy střízlivosti. „Můj agent tehdy domluvil smlouvu s Blackhawks, měl jsem být brankářem číslo jedna v AHL,“ vzpomínal Darling. „Ani ve snu by mě nenapadlo, že v závěru sezony budu chytat play-off NHL!“
Výsledkem byl zisk Stanley Cupu s Chicagem. A zasloužená pozornost hokejového světa. Za Chicago nakonec Darling odchytal 80 zápasů (pět z toho při vítězném tažení ve Stanley Cupu 2015).
V létě přestoupil do Caroliny a poprvé na něj byla oficiálně převedena pozice brankářské jedničky. I když teď víc času v bráně dostává zkušenější Cam Ward, s osobními výkony zatím Darling bojuje a věří v další zlom. Už ukázal, že umí bojovat a předvedl, že se dokáže s potížemi vypořádat. A jen tak se nevzdává.
