Za měsíc mu bude úctyhodných 47 let. Někteří mladší trenéři by se mu měli klanět a kdyby se to v Americe nosilo, tak i vykat. Je to nezmar. Dominik Hašek mluví o Chrisovi Cheliosovi, svém bývalém spoluhráči.
Večer zhltne deset piv, ale ráno je první v kabině a svoje tělo, zmožené povedeným večírkem, oživuje na rotopedu. To je Chris Chelios, nejstarší profesionální sportovec severní Ameriky. „Mě ta jeho dlouhověkost nepřekvapuje,“ mávne rukou Domink Hašek.
Kdo jiný by o něm mohl zasvěceněji vyprávět než on. Zažili spolu stovky společných dnů. Na ledě, v šatně, na týmových akcích. Jak je vidno z Haškova vyprávění, příběh o asketickém podivínovi Cheliosův život není.
Chrise Cheliose znáte dokonale, však jste skoro stejná věková skupina. Povězte, není on z jiné planety? Pokud ne, co za jeho sportovní dlouhověkostí stojí?
„Kdo ho zná zblízka tak dobře jako já, ten věk by mu nehádal. Ani náhodou. Protože znám Cheliho strašně dlouho, přijde mi normální, že pořád hraje. Ale kdybych neměl tu možnost, díval bych se na něj úplně jinak. On je povahou pořád ten samej kluk jako dřív. I když je pravda, že už tolik neblázní jako kdysi v Chicagu v osmnácti letech. Ale hokej ho pořád strašně baví. Však jeho manželka říkala mojí paní, že Chrise budou muset z toho ledu jednou shrábnout a odtáhnout, jinak neskončí…“
Nikdy se z kabiny neozýval jeho nářek na poničené tělo?
„Nikdy. On není typ, který by si stěžoval. V play off hraje pod injekcemi, ale o tom skoro nikdo neví. Nedává nikomu znát, že ho něco trápí.“
Nevlastní on zvláštní genetickou výbavu od svých rodičů či prarodičů?
„Tak jeho táta je Řek a co jsem ho měl možnost párkrát vidět na vlastní oči, na osmdesát let nevypadá. Je to hodně aktivní člověk, obrovsky zapálený fanda. Asi to Řekové mají v krvi.“
Lze o Cheliosovi prohlásit, že je vzorem pro asketický způsob života, nebo se naopak nehlídá a povolí si, co se mu zlíbí?
„Chris by v žádném případě nemohl sloužit jako reklamní poutač na správnou životosprávu. To opravdu ne. Když vám řeknu, že žil život plnými doušky, je to pravda. Na druhou stranu, poslední roky se o sebe stará víc a dává si už pozor, aby nějak neulítl. Co se mi na něm vždycky líbilo, na každý zápas se dokázal perfektně připravit.“
Aby si však pečlivě hlídal stravu, to ne…
„Ani náhodou. Kdepak. Spolu jsme si vždycky dávali upečená kuřecí křídla, brambůrky. To bylo naše. On má svoji váhu, kolem sedmaosmdesáti kil. A tu si drží.“
Kolik zvládne piv na posezení?
„Dá si jich klidně deset. To pro něj není problém. Ale pozor, myslím třetinkových lahviček. A navíc americké pivo nemá tolik alkoholu, jako jsme zvyklí u nás doma. Těch jeho deset je jako našich pět půllitrů. Ale druhý den je první v kabině, jezdí na kole, zaleze si do sauny. Prostě profík.“
Chelios si do těla dává především v létě v Kalifornii. Jiří Hudler vyprávěl, že tak drsnou přípravu nikdy nezažil. Během výcviku se z té námahy i zvracelo.
„Tak vidíte. Jeho to baví. V Kalifornii jezdí na kole tři hodiny denně. A kolo používá i v sezoně. On je snad jedinej člověk v Detroitu, který jezdí do centra na kole. Vezme ho, jede do svého baru a zase domů.“
Přesto věk nezastavíte. Pozoroval jste na něm, že by jeho forma každým rokem klesala o pár procent, nebo je naopak stabilní?
„Musíme si přiznat, že už to není stejně dobrý hokejista jako v devadesátých letech. On byl vždycky případ hráče, kterého jste objel, udělal mu kličku, ale než jste vystřelil, ten puk vám sebral. Což už teď není takový jako dřív. Ale Cheli pořád patří k průměru ligy, to je bez diskuse. Smůlu má v těch svých kolenech. Ta dlouhá kariéra se na nich projevuje. Kdyby je měl zdravá, na ledě toho dokáže ještě víc. Netvrdím, že by patřil do top kategorie, ale k těm lepším určitě. Ale on má ta kolena v dost špatným stavu, kolikrát mu je opichují před i během zápasu.“
Zvládne hrát NHL i v padesáti?
„Když se po tom zranění dostane do formy, tahle sezona nebude jeho poslední. Na tu padesátku bych to však neviděl. Cheli to loni říkal i Gordiemu Howovi. Ten si z Chrise dělal legraci, že překoná jeho věkový rekord, ale Cheli mu hned řekl, že může být v klidu. Že se to nestane.“
