Sýkora: Třeba skončím v Rusku

Sýkora, který v červnu získal s Pittsburghem svůj druhý Stanley Cup. Dokonce zvažuje odchod do Ruska, o němž dřív nechtěl ani slyšet.

V zámoří už nasázel rovných 300 branek. Deset sezon v řadě neklesl pod hranici 20 gólů, v uplynulém ročníku desetkrát trefil vítězný zásah. Střelec v nejlepších letech.

Přesto zatím o jeho služby neprojevil zájem žádný tým z NHL. „Mluvil jsem s agentem. Nevím vůbec o ničem,“ spustí smutně dvojnásobný mistr světa.

Zprávy z Detroitu nebo Tampy, kde si vás údajně vyhlédli, nic neznamenají?
„Všude se něco píše, já se bavím s agentem. Jenže dokud nebudu mít nějakou nabídku, tak v podstatě nemám nic. Čekám, ale nic jsem zatím nedostal.“

Jste z toho nervózní?
„To zase přímo nejsem… Snažím se teď hlavně doléčit tu nohu (zlomeninu z finále Stanley Cupu), abych mohl začít na sto procent trénovat. Zajímám se zatím spíš o tohle.“

Nečekají zájemci o vaše služby právě na to, až se uzdravíte? Nesbírají informace o vašem stavu?
„Těžko říct. U mě jde zatím všechno podle plánu. Ještě počítám tak čtrnáct dnů, než zkusím jít poprvé na led, ale hojí se to docela v pohodě. Nejhorší na tom je to čekání, protože tohle se nedá urychlit. Svalové zranění se dá pomocí nějakých věcí urychlit, ale se zlomeninou člověk musí mít trpělivost.“

Dokdy chcete mít jasno o dalším angažmá?
„Budu čekat do doby, než začnu bruslit. A jestli do té doby nebude nic z NHL, tak se může docela dobře stát, že nebudu mít na výběr a skončím v Rusku nebo někde ve Švýcarsku.“

Sýkora v NHL
Sezona	Góly	Body	Plat (miliony dolarů)
2000/01	35	81	0,67
2001/02	21	48	3,3
2002/03	34	59	3,54
2003/04	23	52	4,2
2004/05	23	51	3,12
2005/06	22	53	2,9
2006/07	28	63	2,5
2007/08	25	46	2,5

Přehodnotil jste tedy své původní záměry o jednoznačném setrvání v NHL?
(povzdechne si) „Ale tak přijde mi to divný… Za poslední dva roky jsem tam dal skoro šedesát gólů a přitom nemám žádnou nabídku. Tak co mám dělat? Nešlo hrát líp. Když se skoro nedostanete na led a stejně dáte pětadvacet gólů… (nedořekne) Nevím, no. Je to těžký. Holt, když o mě nebude zájem, půjdu dál. Nedá se nic dělat.“

Z Ruska už se někdo ozval?
„Tam jsem předběžně v kontaktu, odtud samozřejmě nabídky byly. Ale zatím jsem nemohl žádnou vzít, protože zatím nejsem schopnej bruslit ani pořádně trénovat, jak bych potřeboval. Tam se přitom začíná brzo a já bych byl pozadu, což by taky byl malý problém. Až budu vědět, že jsem schopný zase trénovat a dotáhnout se na kluky, kteří teď přede mnou mají náskok, tak pokud ještě nějaká nabídka bude, vezmu ji. Doktoři mi ale řekli, že se klidně můžu stát, že za čtrnáct dní půjdu na led a prostě to nepůjde. Uvidím, jak budu moct s nohou. Pak se rozhodnu.“

Přiznávám, že jsem čekal, že největší dilema pro vás teď bude, který klub z NHL si vybrat.
„Mě to celé překvapuje taky. Teď v Americe nejsem, takže nevím, co se tam děje. Nevím, nechápu to.“

Možnost setrvání v Pittsburghu už definitivně padla?
„Bylo mi řečeno, že mě dál nechtějí.“

Má na to vliv trenér Bylsma, který vám nedával moc prostoru?
„Jo. Určitě. Kdyby tam tenhle trenér nebyl, tak si myslím, že bych v Pittsburghu zůstal.“

Člověk by řekl, že když jste spolu hrávali v Anaheimu, budete kamarádi…
(rázně) „Já se k tomuhle tématu nechci vracet. V Americe ve Phoenixu je totiž nějakej českej kokot, nějakej profesor, kterej se asi baví tím, když dělá hráčům v NHL peklo a překládá články tak, abychom vypadali jako totální blbci. Takže se nezlobte, k tomuhle tématu už nic neřeknu.“

Dobrá. V souvislosti s Penguins vás ale ještě čeká jedna příjemná povinnost, na konci srpna budete mít pro sebe Stanley Cup. Zapomenete aspoň díky tomu na chvíli na současné rozčarování?
„To jo. Oslavy budou velký. Bude to o víkendu devětadvacátého a třicátého, jeden den v Brně, druhý v Plzni. Počítám, že to bude hodně náročný. Budeme se snažit, aby se pohár dostal co nejvíc k mládeži, k malým hokejistům a k veřejnosti. Je fakt, že teď aspoň mám čas na to všechno naplánovat. Snažím se, aby to bylo na úrovni. Aby si co nejvíc lidí mohlo na Stanley Cup sáhnout nebo se s ním vyfotit.“

Petr Sýkora • ČTK

Čas teď máte i na malého syna, že? Na konci sezony jste skoro nebyl doma.
„Jasně. Sice je teď léto strašně krátký, protože jsme byli ve finále. Aspoň, že tentokrát bylo se šťastným koncem. Teď proto v podstatě jdu jen ráno na trénink a pak jsem celý den s rodinou. Nechodím na žádné akce, žádné golfové turnaje, nikam s kamarády. Veškerý čas teď věnuju rodině. I proto, že kdybych třeba skončil v Rusku, hrozí, že se přes sezonu uvidíme málo.“

Tam byste s sebou manželku s malým nebral?
„Nevím, to by záleželo na tom, kde bych hrál. Ale to zatím nemůžu říkat. Mým číslem jedna zůstává NHL. Mám pořád pocit, že tam na to mám. Dokonce vím, že úplně v pohodě. Chtěl bych se tam vrátit.“

Byl byste proto ochotný jít dolů s penězi?
„Nevím… Myslím, že podle svých výsledků jsem jeden z nejlacinějších hráčů v lize. (pousměje se) Vždyť oni rozhazují miliony za hráče, kteří nedají ani dvacet gólů za sezonu. Zatím ale nedokážu říct nic přesného. Až třeba nějaká nabídka přijde, potom budu zvažovat, jak je to finančně zajímavý. Jestli má smysl se tam vracet, když víte, že finanční stránka v Rusku je daleko lepší.“

Máte tedy nějaké konkrétní požadavky ohledně další smlouvy? Třeba její délku?
„Nevím, co mi dají. Minulou sezonu jsem se celou cítil úplně skvěle, myslím, že na další tři roky v NHL ještě mám. Nebudu se tam ale držet zuby nehty a hrát ve čtvrtých lajnách, když vím, že mám na první dvě. Až prostě budu cítit, že na to nemám, tak odejdu sám a nebudu tam strašit. Ale třeba už se tam ani zpátky nedostanu. To člověk neví…“