Gólman Pavelec: Chci na olympiádu!

„Podstatné pro mě je, že teď cítím důvěru," pochvaluje si brankář.

Konečně dostal pořádnou příležitost. Kari Lehtonen se zotavuje po operaci zad, Thrashers v létě propustili ze zkoušky zkušeného Manny Legaceho a veterána Johana Hedberga nechali na pozici dvojky. Číslo jedna si totiž v klubové hierarchii vysloužil 22letý český talent.

„Ale to neznamená, že bych se nemusel o nic strachovat. Za mnou je další gólman, který chce chytat. Když se mi nepovede zápas, půjde do branky on," vykládá Pavelec.

Zatím se ale drží skvěle, nastoupil ve všech třech zápasech nového ročníku NHL. Dva vyhrál. „Uvidíme, jak to bude, až se uzdraví Kari...," říká kladenský rodák, jenž bojuje také o nominaci na olympijské hry. „Na rovinu říkám, že bych se tam hodně rád podíval."

Sledujete, jak pokračuje Lehtonenova léčba?
„Nesleduju. Od lidí z týmu vím, že to bude trvat ještě tak měsíc, možná měsíc a půl, než se Kari vrátí. Ale je mi blbé se někoho ptát na detaily."

Návrat mu ale rozhodně chcete udělat co nejtěžší, že?
„Určitě, chci jako jednička vydržet co nejdéle. Záleží jen na mně. Když budu chytat dobře, je možné, že si pozici udržím i potom, až se uzdraví. Ale zatím není třeba předbíhat, Kari se vrátí až za nějakou dobu. Důležité je, že teď opravdu cítím důvěru a vím, že jde jen o to, jak budu chytat a jak se bude dařit týmu. Je to pro mě obrovská šance a jen moje výkony určí, jak se jí chytnu. Podle toho se bude všechno odvíjet."

Ondřej Pavelec • ČTK

Myslíte, že vám pomohlo i to, jak jste loni pohrozil odchodem do Ruska, když nedostanete pořádnou příležitost? Že v klubu vědí, že s vámi nemůžou jen tak zametat?
„Stoprocentně. To tehdejší prohlášení podle mě přesně splnilo svůj účel, pomohlo to. Už loni jsem tvrdil, že to nedělám kvůli té uplynulé sezoně, ale právě proto, aby se podobná situace neopakovala letos. A zatím to vychází. Ale taky je otázka, jak by to se mnou vypadalo, kdyby Lehtonen nešel na operaci a byl zdravý."

To už teď nemusíte řešit. Jak jste vůbec zatím spokojený se svým startem do ročníku?
„Výsledkově to jde, dva ze tří zápasů jsme vyhráli. Můj výkon sice ještě není úplně takový, jaký by měl být, ale postupem času se určitě všechno vyladí. Snažím se v tréninku každou situaci řešit na sto procent, každý vám ale řekne, že vždycky to může být ještě lepší. Celkově zatím moje výkony nebyly až tak špatné, takže doufám, že to bude takhle co nejdéle pokračovat. Teď máme pár dní volno, během kterého dobře potrénujeme a pak zase hrajeme pátek, sobota, což bude náročné."

Jak to teď vůbec máte s bydlením? Už si pomalu začínáte něco shánět v Atlantě?
„Zatím ne, zůstávám v hotelu. Všechno záleží na tom, jak se bude dařit a jestli budu chytat. Až mi z klubu řeknou, že si tu můžu hledat bydlení, začnu."

Takže zatím žijete v kufrech na pokoji?
„Nóó, ani se nedá říct, že v kufrech. Spíš je všechno vyházené na zemi, na posteli, v koupelně... Všude, kde se dá. (směje se) Po tom pokoji skoro ani nejde chodit."

To máte s sebou všechny svoje věci?
„Jasně, úplně všechno."

To jste tedy pěkně mobilní.
„Jo jo, já jsem pojízdnej. Kdokoliv si mě bude chtít vzít, jsem ready. Jen to sbalit." (další úsměv)

Zpátky na farmu do Chicaga už by se vám ale balit nechtělo, viďte?
„To určitě ne. Ta situace ale snad nenastane. Uvidíme, jak se všechno vyvine."

Český brankář Ondřej Pavelec v dresu Atlanty chytá svým zákrokem jednu ze šancí hokejistů Islanders. • ČTK/AP

Máte poslední rok stávající smlouvy. Chtěl byste i potom v Atlantě pokračovat, nebo myslíte, že jinde byste mohl dostat víc prostoru na zlepšování?
„Určitě bych tu chtěl pokračovat. Jednak nejsem v pozici, kdy bych si mohl vybírat, a zadruhé se mi v Atlantě líbí. Vím, že tahle sezona bude strašně důležitá pro to, jak se všechno bude dál vyvíjet. Bojuju o novou smlouvu a momentálně záleží jen na mně. Na nikom jiném."

Na začátek by se hodilo otočit zápornou bilanci výher a proher ve statistikách, co říkáte?
„Jistě. Tohle je taky jediná statistika, kterou sleduju. Jiné údaje jsou docela zkreslující, záleží na tom, jak hraje tým, jak se momentálně daří... Manažeři to možná sledují, ale pro mě jsou opravdu nejdůležitější výhry."

K těm vám teď pomáhá i lepší obrana Thrashers. Té viditelně prospívá příchod Pavla Kubiny, souhlasíte?
„Naprosto. Pavel patří k nejlepším hráčům týmu, na ledě je znát. Je to chlap jako hora. My jsme v minulosti měli spíš menší beky a byly problémy s tím, že se soupeři snadno dostávali k dorážkám. Z toho padala většina gólů, které jsme dostávali. Příchodem Pavla Kubiny a ještě Schuberta z Ottawy, což jsou oba obrovský chlapi, se to změnilo. Oni to dokážou před brankovištěm vyčistit. Nedělají chyby a k tomu blokují hodně střel. Vždyť Pavel mi jich zblokoval už asi patnáct za ty tři zápasy." (usmívá se)

To už je zralé na nějakou večeři za odměnu, ne?
„To zase ne. Na tripech samozřejmě chodíme s klukama na jídlo, ale to není nic výjimečného. Není to za zásluhy. (usměje se) Na ledě si snažíme pomáhat navzájem. Samozřejmě Pavlovi občas poděkuju, když nějaký puk zastaví. Jsem rád, když je přede mnou, protože střelu zblokovat umí a navíc si to pak před brankou srovná. V tom je silný. Ale žádná večeře ještě neproběhla."

Co by se muselo stát, aby proběhla?
(okamžitě pobaveně vypálí) „V sedmém zápase finále Stanley Cupu by musel pět vteřin před koncem zastavit střelu do prázdné branky, díky čemuž bychom vyhráli."

S Kubinou se můžete potkat v jednom týmu i na únorových olympijských hrách. Povězte, co říkáte na svou nominaci do širšího výběru?
„Už jen to, že jsem se tam objevil, pro mě znamená strašně moc. A na rovinu říkám, že bych se hodně rád na olympiádu podíval! Je mi ale jasné, že bude v první řadě záležet na tom, jak budu chytat v Atlantě. A jestli tu vůbec budu chytat. Ale hlavní je, že vím, že když se mi bude dařit, tak šance je. Bylo by to super. Na předchozí olympiády jsem koukal jen v televizi a fandil jsem. Teď už by to mohly být úplně jiné zážitky. Určitě se pokusím o to, abych se tam dostal."

Uvažoval jste takhle hned v okamžiku, kdy jste se dozvěděl, že začnete ročník jako týmová jednička?
„Před sezonou se vždycky snažím vytyčit si cíle. Co by se mělo podařit a co bych chtěl dokázat. Do kempu jsem šel s tím, že si chci vybojovat pozici jedničky, od čehož se pak bude odvíjet nominace na olympiádu. V hlavě jsem to měl, mám a mít budu."