Plekanec: Umím hrát jako Crosby

Góly? První místo v produktivitě Čechů? S tím za ním nechoďte. On neskáče na led jenom proto, aby bořil ofenzivní rekordy…

Povězte, jaký máte ze své bodově nejpovedenější sezony dojem?
„Rozdělil bych ji na dvě části. Před a po olympiádě. Do olympiády bych si asi těžko mohl přát víc. Dařilo se, na co jsem sáhnul. Herně, bodově, týmově… I když jsme měli zraněné nejlepší hráče, pohybovali jsme se na hranici play off, což pro nás byl úspěch. Po olympiádě už to ale šlo trochu dolů. Ani ne tak herně, jako bodově. Myslím, že celkově to z mojí strany pořád nebylo špatné, ale absence Cammalleriho se hlavně na produktivitě naší lajny podepsala. Na druhou stranu jsme ale aspoň hodně málo dostávali góly.“

Na přelomu roku jste se držel na úplné špičce bodování. Povězte, co vás odlišuje od hráčů typu Ovečkina a Crosbyho, kteří se tam dokáží udržet celou sezonu?
„Tihle hráči, to je trochu jiná kategorie… Zrovna nedávno jsem slyšel názor, který se mi líbil. Od (bývalého spoluhráče) Mika Johnsona, který teď dělá pro NHL televizi. Mluvil o sobě, řekl něco ve smyslu: ‚Já jsem schopný hrát stejně dobře jako Ovečkin nebo Crosby třeba dvacet zápasů z dvaaosmdesáti. Ale oni dva zvládnou být produktivní zápasů pětasedmdesát.‘ To je ten rozdíl mezi superstar a ostatními. U mě to je stejné.“

Je ve vás víc, než jste v této sezoně ukázal, nebo je tohle úroveň, jakou od sebe čekáte?
„V produktivitě se dá zlepšit. V případě, že si s někým na celou sezonu sednete v lajně a odehrajete ji bez zranění. Vždyť já letos kromě Gomeze hrál snad se všemi útočníky v týmu. Strašně se mi to měnilo a nebylo to vůbec jednoduché. Na druhou stranu, dokázat hrát s kýmkoliv, to je taky umění… A jinak? Zklamaný jsem s některými posledními výkony, ale když to budu hodnotit celkově, musím se sebou být spokojený. Hlavně s vyrovnaností výkonů, což je podle mě na mojí hře důležitější než bodování.“

Co vám v sezoně udělalo největší radost?
„Že jsme postoupili do play off .“

Berete to jako osobní zásluhu? Přece jen jste byl hlavní postavou týmu.
„Ne, to v žádném případě. Ale cením si hlavně toho, jak jsme hráli při zraněních všech klíčových hráčů. Navíc k tomu všechny ty změny v mužstvu. My i fanoušci musíme postup brát jako velký úspěch.“

Ale vy jste jasně vyhrál bodování týmu. Neříkejte, že vás to nehřeje.
„Určitě jsem rád. Ale o tom to prostě není. S tím, že uděláte víc bodů než někdo jiný přece pohár nevyhrajete. Spíš jsem rád, že po té šílené minulé sezoně jsem se dokázal vrátit zpátky tam, kde jsem byl předtím, což nebylo jednoduchý. Hlavně psychicky. V tomhle mi i hodně pomohlo, že v létě přišla spousta nových hráčů a všichni se soustředili hlavně na ně. Pro fanoušky bylo zajímavější sledovat posily, než to, jestli nějakej Plekanec bude hrát stejnou tužku jako loni. V týmu stejně vždycky byli daleko víc sledovaní hráči, než já. Dřív Kovaljov a Koivu, teď Gomez, Cammalleri a Gionta.“

Teď už ale budete v popředí zájmu. Víte už, jak se s tím vypořádat, aby i další ročník byl povedený?
„To ještě nevím… (další úsměv) Ale samozřejmě to bude můj osobní cíl do další sezony. Hlavně nemít zase nějakou takovou jako byla ta minulá.“

Ročník jste skončil s pětadvaceti góly, čtvrtou sezonu po sobě jste nastřílel dvacet a víc branek. Udržení téhle mety už v NHL něco znamená, co říkáte?
„To určitě. Zrovna nedávno jsem dal stý gól v Montrealu a přeskočil tak Serge Savarda. (slavný obránce 70. let) To mi přišlo docela vtipný. Ale když jsme u těch gólů. Zase se budu opakovat. Víc než jich a bodů si na sobě cením výkonů celkově, svojí všestrannosti.

Určitě ale víte, že jste i nejlepší český střelec sezony…
„Nevím.“ (usmívá se)

…aniž bych chtěl snižovat vaše umění, nemrzí vás, že se čeští kanonýři pohybují jen kolem hranice dvaceti branek?
„Žádné Jágry už bohužel nemáme. Já ale myslím, že v příštích sezonách určitě nějací třicetigóloví hráči zase budou. Ať už Havlát s Eliášem, nebo Milan Michálek, když budou zdraví. A taky Voráček s Frolíkem se ukážou.“

A co Plekanec? Přes sto gólů za pět sezon přece není k zahození, ne?
„Hmmm… (culí se) Ale já se za střelce nepovažuju. Moje role je hrát dobře do útoku, ale i dobře bránit, vyhrávat buly a hrát dobře v oslabeních.“