ROZHOVOR - Sezona mu začala hrozivě. Doslova. Ondřej Pavelec v prvním utkání omdlel na ledě a nevěděl proč. Teď? Nebe a dudy. Třiadvacetiletý brankář Atlanty je naprosto zdravý a nohy se mu můžou podlamovat maximálně při pohledu na svoje statistiky.
Už pětkrát v řadě vyhrál, patří mezi absolutně nejlepší gólmany NHL. „Ale nečekejte euforii, ještě nás čeká spousta zápasů,“ říká skromně letošní mistr světa.
Naposledy v neděli zničil Pavelec čtyřiceti zákroky Boston (4:1). Prožívá skvělé období. „Všechno je teď příjemnější. Když se daří a vyhrává, všechno děláte s větší radostí,“ prohodí první hvězda uplynulého týdne NHL.
„Nečekejte nějaká slova o euforii. Rozhodně je to teď příjemnější než když se třeba střídá výhra s prohrou. Ale tým, který se chce dostat do play off, musí takových sérií mít víc. Dřív se nám to mockrát nepovedlo.“
Tým, který chce do play off, musí taky mít oporu v dobrém gólmanovi. Toho se Atlanta bát nemusí, co říkáte?
„Přece nebudeme dělat takový závěry po pár zápasech. Ale věřím tomu, že se do Stanley Cupu dostaneme a já tomu nějakým dílem taky pomůžu. Cením si každého zápasu, který můžu chytat. Jsem rád, že můžu být u toho, když se daří. Protože je to zásluha celého týmu. Kluci dávají góly, díky tomu si i víc věří vzadu. Naši obránci jsou výborní…“
Počkejte. A co vy? Neříkejte, že za výborné výkony Thrashers můžou jenom spoluhráči.
„Ale jo, já se taky cítím výborně. Jak na tréninku tak v zápasech. Hrálo se teď každý druhý den, šlo to rychle po sobě, tak jsem jen odpočíval.“
A kochal jste se brankářskými statistikami?
„Vůbec. Nelžu vám, já na tohle nikdy nekoukal. Vždyť to není vůbec důležitý. Podstatný je, jestli se vyhraje zápas. Když dostanu šest gólů a vyhrajeme, je to úplně jedno. Je to lepší než mít čisté konto a prohrát nula jedna na nájezdy. Samozřejmě vím, že se teď pohybuju v číslech mezi nejlepšími, protože místní reportéři to pořád omílají při každém zápasu v televizi, ale to je tak všechno.“
Ale hezky se to poslouchá, ne?
„To jasně, bez debat. Jenže za dva zápasy to může být jinak. A hlavně, pro mě jsou opravdu nejpodstatnější výhry, v kterých pořád nejsem moc nahoře. Když budeme dál vítězit, dobré statistiky přijdou samy.“
Vrací se vám ještě říjnové události, kdy jste upadl do bezvědomí?
„Na ledě na to vůbec nemyslím, jen když mi to občas někdo připomene. Třeba jako teď vy. (usměje se) Ale díky tomu, že nemám žádný následky, není třeba se tím zaobírat. Dopadlo to, nejlíp jak mohlo, prakticky se nic moc nestalo. A tím, jak jdou zápasy po sobě, ani není čas nad tím přemýšlet. Stejně, je lepší koukat dopředu. “
