Dlouho do noci po skončení posledního zápasu čekali hokejisté do 18 let na Memoriálu Ivana Hlinky v Břeclavi, zda postupují do semifinále nebo ne. Poté, co porazili Švédy 5:2, totiž došlo k rovnosti bodů mezi nimi, Kanadou a Švýcarskem. Debata nad pravidly nakonec jejich postup potvrdila. Ale byly to nervy jako z hororu a emoce se měnily od radosti po beznaděj.
Řešilo se totiž uplatnění pravidel a dvě verze, z nichž jedna český tým posílala do boje o medaile a druhá do zápasu o 5. místo...
Hned po vítězném zápase se Švédy žili fanoušci i čeští hráči v domnění, že jsou postupujícím celkem (společně s Kanadou) oni. Kombinace radosti z výborného výkonu proti silnému soupeři a z postupu do semifinále mladíky vynesla do euforie, v níž skákali rybičky po ledě a lidé jim aplaudovali.
|
Program Memoriálu Ivana Hlinky Pátek 9. srpna O 5. místo O. 7. místo Sobota 10. srpna (o rozdělení zápasů se rozhodne podle toho, který z nich bude hrát Česko. To nastoupí určitě v Břeclavi) |
Načež se vítězové odebrali do šatny, kde se dozvěděli, že... nepostupují. Rovnost bodů měla rozseknout minitabulka Česka, Kanady a Švýcarska, v níž domácí tým měl nejhorší skóre. Tedy jen zápas o 5. místo. Sbohem semifinále.
Oslavy vystřídalo mrtvolné ticho. „Stalo se to nejhorší, co mohlo,“ hlesl trenér Jakub Petr. Nikomu se nechtělo mluvit.
Do šatny se vydal šéftrenér Slavomír Lener, aby hráče uklidnil. „Řekl jsem jim, že jsem na jejich výkony na turnaji hrdý, že pracovali skvěle,“ líčil Lener, když vyšel ven. I na něm bylo znát zklamání.
Jenže to neměl být konec. Za dalších zhruba deset minut napochodovala do chodby před šatnu týmu generalita turnaje a oznámila, že český postup přece jen platí! Manažer Milan Hnilička raději zachoval rozvahu: „Mám jim to jít říct? Ať si pak nemusím kupovat špagát,“ tázal se. Bylo jasné, že dát zdrcenému mužstvu ještě jednu planou naději už by bylo likvidační.
Po ujištění, že všechno zůstane, jak je řečeno, vstoupil Hnilička do šatny. Zavřel za sebou dveře a zevnitř se ozval ihned jásot.
Definitivní výhra? Kanada hraje semifinále s Ruskem, my v pátek od sedmi s Amerikou, diktovali si všichni zúčastnění. Jenže ohledně výsledku ještě zasedal direktoriát turnaje.
Takže další ticho.
Za účasti zástupců zúčastněných celků a s pomocí několika konzultací po telefonu nakonec tečka z turnajového ústředí zněla: postupuje Česko! Muselo se volat ještě do slovenských Piešťan, kde se hraje druhá skupina Hlinkova memoriálu, aby se zharmonizovaly časy zápasů a další program. Ale to už byla skutečně jen formalita.
Rozhodlo pravidlo IIHF, podle funkcionářů na straně 22, že i v minitabulce rozhoduje vzájemný zápas. A ten Česko nad Švýcary v úterý vyhrálo v srdceryvné koncovce a po nájezdech 4:3.
„Jsme šťastní, co víc říct,“ řekl už stresem trochu unavený kouč Petr.
O to lépe se mu bude ve čtvrtek na tréninku pracovat. V pátek jeho tým čeká semifinále.
