Rusové mají před finále respekt z trenéra Vůjtka
V Rusku po něm chtěli pojmenovat ulici, stavět mu sochu. Český trenér Vladimír Vůjtek, který šokujícím způsobem dovedl slovenskou reprezentaci do finále mistrovství světa, se dnes ve finále postaví právě Rusům. A pozor – ti mají z jeho práce slušný vítr! Jeho jméno má v Rusku obrovský zvuk.
Vladimír Vůjtek byl historicky prvním zahraničním trenérem v ruském hokeji. V roce 2001 odešel Jaroslavle. V podstatě z nouze. „Samozřejmě to chtělo trochu odvahy, ale taky to byla doba, kdy jsem měl za sebou v Česku dva neúspěchy,“ vzpomínal Vůjtek pro Sport. „Nepovedla se sezona v Třinci, já měl padesát čtyři roků a poohlížel jsem se po zahraničí. Tím jsem ale myslel Slovensko nebo Polsko."
Jak se tedy dostal do Ruska? Nikdy to nebyla jeho „oblíbená“ destinace. Párkrát tam zavítal jen jako hráč a trenér. „Jako hráč jsem byl v Rusku třikrát, někdy kolem roku 1977. Jednou na pozvání Dynama Moskva, jednou na turnaji ve Volgogradě a jednou v Rize. A pak jsem byl v Petersburgu s béčkem národního mužstva v roce 1996. Ještě tehdy tam jezdila rolba bez nožů, jenom polívala led. Špatné hotely, v obchodech nic…“
Angažmá v Jaroslavli „domluvil“ Vůjtkovi hráčský agent Jaroslav Jiřík. „Volal mi, jestli bych to nechtěl zkusit v Rusku. Spolupracoval s Jaroslavlí, dal mi nějaký čas na rozmyšlenou a nakonec to i celé realizoval.“
V té době byl zahraniční trenér v Rusku absolutní novinka. Nejen v hokeji. „Pokud vím, tak v jiných sportech to nebylo se zahraničními trenéry o moc lepší,“ přitakal Vůjtek. „Přede mnou tam byl nějaký Chorvat, co trénoval basketbalisty. Vydržel čtrnáct dnů. A jeden fotbalový trenér, který vydržel tři týdny.“
Vůjtek uspěl. Z rodného Česka si na pomoc přivedl útočníka Jana Petereka, dokázal z Jaroslavle vybudovat velkoklub. Hned v prvních dvou sezonách s ní vybojoval dva mistrovské tituly! A dokonce se tam i po letech vrátil, v sezoně 2010/11 dovedl Jaroslavl k bronzu.
Bohužel to byla poslední sezona před tragickou havárií klubového letadla Jaroslavle, při níž zahynuli i Pavol Demitra, Jan Marek, Karel Rachůnek a Josef Vašíček. „To byla obrovská tragédie, ztratili jsme spoustu skvělých lidí, spoustu kamarádů. Byl to obrovský šok…“ trápil se Vůjtek. Teď mu ve finále budou fandit i vdovy po zemřelých funkcionářích. Magda Vůjtková je pozvala na manželovy pětašedesátiny do jeho rodných Klimkovic. A přestože se bude hrát proti Rusku, mají o svém „favoritovi“ jasno. Pěsti se drží Vladimíru Vůjtkovi!
VLADIMÍR VŮJTEK V RUSKU
LOKOMOTIV JAROSLAVL (2001 až 2003 a 2010/11)
Životní angažmá. Hned v premiérové sezoně vybojoval s Jaroslavlí mistrovský titul a dokázal jej i obhájit. „Nechtěl jsem zklamat, vrátit se po třech měsících domů s potupou,“ vzpomíná Vůjtek. „To mě drželo nad vodou. Navíc v Jaroslavli byl výborný kolektiv, hráče jsem demokratickým přístupem získal na svou stranu. A hodně mi pomohl Andrej Kovalenko. Po devíti letech se vrátil z NHL, byl to nejlepší hráč, jakého jsem kdy trénoval. V té době absolutně nejlepší hokejista ruské ligy. S ním jsem si od první chvíle porozuměl, řídil mančaft z kabiny. Stejně tak Honza Peterek, kterého jsem si přivedl z Čech. Stmelil partu, byl oblíbený u kluků i u fanoušků.“ Do Jaroslavle se Vůjtek vrátil v sezoně 2010/11 a tým dovedl k bronzu.
AK BARS KAZAŇ (2003 až 2004)
K ambicióznímu týmu přišel s jediným cílem, získat další ruský titul. V první sezoně skončil s Kazaní třetí. „V Rusku se počítá jen první místo, vše ostatní je neúspěch.“ V průběhu další sezony šéfové klubu Vůjtka odvolali. „Po hráčské stránce jsem tam měl lepší tým než v Jaroslavli. Jenže se každý rok měnil, dvě třetiny hráčů se vyměnilo, nebyla šance z něj udělat opravdový kolektiv. Taky jsem tam musel jít do větších konfliktů s hráči, protože to šéfové klubu nechávali na mně. Prostě se to moc nepovedlo.“
DYNAMO MOSKVA (2007 až 2009)
Po zdravotních problémech už Vůjtek v roce 2006 ohlásil konec trenérské kariéry. Když se však šéfové Dynama v průběhu sezony ptali Vůjtkova syna Vladimíra, který je hráčským agentem, jestli neví o nějakém slušném trenérovi – pohotově poznamenal: „Nejlepší volný trenér bydlí jen pár metrů od mě.“ Tak se Vůjtek starší znovu vrátil do Ruska. Tápající Dynamo dovedl do čtvrtfinále, skončil čtvrtý a vyhrál s ním Spengler Cup. „Vážím si toho, že jsem tam mohl rok a půl pracovat. Podmínky byly v Dynamu velice dobré, po Jaroslavli to byla asi má nejhezčí hokejová štace.“
