V minulých týdnech si procvičil ruštinu, ale ne snad kvůli novému angažmá. Tu v brněnské Kometě nebude potřebovat. V Kravařích, kde vlastní bohatý sportovní areál s hotelem, bývalý trenér reprezentace na dva týdny hostil sbornou. „Výteční profesionálové,“ překvapili Aloise Hadamczika přístupem VIP hosté.
Rusové po finálové porážce s Kanadou opouštěli pražský led trochu jako křupani. S vámi se v Kravařích rozloučili, anebo prchli zadním vchodem?
„U nás se loučili jako přátelé. Mě mile překvapilo a v první chvíli i zarazilo, že si ruský tým vybral Kravaře jako svůj azyl pro mistrovství světa. Všichni včetně mě samozřejmě čekali, jaké to s nimi bude. A musím se vší upřímností říct, že se chovali skvěle a naprosto korektně. Když ráno hráči vycházeli z pokojů, viděli jsme se a hned podávali ruku na pozdrav. Velice milé. Tak profesionálně vedený tým jsem tady nezažil. Možná si to jedno pivo dali někde jinde, ale u nás na hotelu jsem neviděl jediného hráče, trenéra ani maséra s lahví alkoholu. Pro mě až nepochopitelná kázeň a disciplína. Nebyl jediný problém.“
Popovídal jste si s koučem sborné Olegem Znarokem, vaším dávným známým z Vítkovic?
„Seděli jsme často, viděli se každý den, povídali si. To samé s trenérem Dynama Moskva, byl tu asistent Mikea Keenana z Magnitogorsku. Byly to inspirativní debaty.“
Vyzvídal Znarok, proč už netrénujete reprezentaci?
„Nevraceli jsme se k tomu. Trošku si mě jen dobírali, že jdu trénovat Brno, divili se, proč nejdu ven, třeba zrovna do Ruska. Pro mě byl nároďák vždycky nejvíc. Víc než jakýkoli klub, doma nebo v cizině. A Kometa je zase velkoklub s báječnou historií.“
Jak se přihodí, že sborná rozbije svůj stan zrovna u vás v Kravařích? Stálo to hodně úsilí?
„Kdepak, vůbec ne. Buly Aréna v Kravařích má za dobu svého fungování vybudované jméno, řada ruských klubů tu byla na soustředění, včetně Bykova s moskevským CSKA. Ti lidé si doma předávají informace. Jakmile to svým nadřízeným doporučil Oleg Znarok, přijeli se podívat a schválili to. Takže žádný lobbing. Mě by ani nenapadlo, že nechtějí bydlet v Ostravě, proto jsem ani nevyvíjel žádnou aktivitu.“
Plácli se Rusové štědře přes kapsu?
„Jejich účast u nás s má dvojí profit. Tím zásadním je reklama, větší už snad nemůže být. Proto jsem tu vybudoval tabuli cti s portréty ruských legend. Po ekonomické stránce to pro nás bylo také velmi zajímavé.“
Bylo náročné vyjednat odpovídající bezpečnostní dohled nad sbornou?
„Ochranka se řešila podle směrnic IIHF. Ruský tým byl ovšem hlídaný daleko víc než jakýkoli jiný. To kvůli politickým záležitostem jejich země s Ukrajinou. U vchodu do hotelu měla policie vyblokovánu celou místnost pro sebe, nonstop. Parkoviště bylo zavřené. Ale abych se vrátil k tomu jejich odchodu z ledu. Nemělo by se to stávat, úcta k soupeři je důležitá. Pro příště bych se však zamyslel nad scénářem ceremoniálu, poražený celek bych tam netrápil tak dlouho. Po hymnách by si měli hráči podat ruce, rozdal bych stříbrné medaile a pak, ať led zůstane jen pro šampiony.“
Zvláštní požadavky Rusové neměli? Řešilo se, že si vymohli k cestám do Ostravy doprovod s majákem…
„To pro mě není speciální požadavek. Stejné jsme to měli my v Rusku na mistrovství světa. Policajti s majáčkem cestou na zápas i na trénink. Považuju to za pořadatelskou povinnost. Myslím, že naši kluci v Praze si dopřáli stejnou pomoc.“
