Reprezentaci ještě nebalí, hokejový útočník Patrik Eliáš má pořád na národní dres chuť. V pondělí se s dalšími patnácti vyslanci z NHL sešel s trenérem Vladimírem Vůjtkem na neformálním obědě a vyjádřil touhu ještě se v budoucnu porvat za vlast.
Jak na vás schůzka s novým vedením reprezentace zapůsobila?
„Krásný výhled! (hráči se sešli v City Tower, nejvyšší pražské budově) Takhle jsem Prahu ještě neviděl, je to nádherné. Ale bylo to moc příjemné setkání. Bylo to za účelem vzájemného poznání se, což se podařilo. Pan Vůjtek s některými kluky asi dřív nikdy nemluvil a já ostatně také ne.“
Jak jste se cítil v roli nejstaršího účastníka?
„Už jsem v ní častěji a častěji, takže v naprosté pohodě. (usmívá se) Seděl jsem zrovna na straně s mladými kluky, jako jsou Tomáš Hertl nebo Dmitrij Jaškin a bylo to opravdu moc fajn. Pobavili jsme se.“
Co zaznělo z koučových úst?
„Bylo to spíše o tom, že se nám všichni představili a řekli nám nějaké své představy a vize. Vysvětlili nám, jak bude fungovat naše spolupráce a jaký bude program toho příštího roku. Opravdu to probíhalo spíše v neformální rovině.“
Vy jste jako jediný z příchozích pod Vladimírem Vůjtkem hrál…
„Pamatoval si to… Ale bylo to jen na chviličku, protože jsem se hned v přípravě na mistrovství světa do dvaceti let zranil.“
Byli jste pak ještě někdy v kontaktu?
„Potkávali jsme se na různých akcích, pozdravili jsme se na zimáku. My se známe už hodně let, je to trenér s obrovskými zkušenostmi a na tuhle novou práci se obrovsky těší. Je to vidět a myslím, že by to mělo fungovat.“
Věříte, že si pod ním znovu zahrajete?
„Doufám. Pokud budu mít dostatečnou výkonnost, tak nevidím důvod, proč by tomu tak nemělo být.“
Chuť máte?
„Doufám, že budu mít dobrou sezonu. Že i kdyby se týmu nedařilo a nepostoupili bychom do vyřazovacích bojů, tak by o mě třeba byl zájem jinde v NHL. A pokud by to bylo tak, že bych v play off nebyl, tak bych byl určitě rád za šanci na šampionátu. Reprezentovat jsem vždycky chtěl, jen to někdy nešlo.“
