Na hokejovém turnaji v Soči by se měl spolu s Jaromírem Jágrem a Tomášem Plekancem sejít v elitní formaci a vytvořit největší českou palebnou sílu. Útočník Roman Červenka (28 let) však aktuálně v Petrohradu zrovna střelecky neexceluje, na gól čeká už čtrnáct zápasů, za tu dobu si připsal pouze dvě asistence. „Vím, že to není ono. Ale ta hlavní fáze sezony teprve přijde,“ nepanikaří mistr světa z Německa z roku 2010 a účastník posledního olympijského turnaje.
Jágr, Plekanec, Červenka. Formace, která soupeře drtila při šampionátu v Bratislavě v roce 2011, na němž Češi udivovali krásným hokejem a nakonec brali bronz. Teď se tahle spolupráce může na nejdůležitějším turnaji za čtyři roky oprášit.
„Bylo by to super. Pokud bychom spolu opravdu hráli, pochopitelně bych to uvítal,“ reaguje Červenka v obsáhlém rozhovoru pro deník Sport. Momentálně sice nevyniká, ale sám ví, že ty nejdůležitější okamžiky v sezoně má teprve před sebou. Navíc teď doplácí na to, že se celkově nejbohatší klub Evropy herně hledá.
„Je jasné, že se moc nedaří jak týmu, tak mně. Ale snažím se dělat maximum, aby se to otočilo. Snad to brzo přijde. Snažím se myslet pozitivně. V každém zápase šance mám, jenže momentálně tam nic nespadne. Mně, ani spoluhráčům. Na všechno góly se hrozně nadřeme, je to upracované, chybí lehkost. Doufám, že se to rychle změní. Stačí, když přijde nějaká šmudla, kdy se mi to odrazí od brusle do branky. A může se všechno nastartovat. Ale o mě ani tak nejde, spíš tady řešíme, že z týmového hlediska to není žádná sláva,“ tvrdí Červenka, jenž si stále udržuje pozici třetího nejproduktivnějšího hráče nadupaného Petrohradu.
A už se těší na to, až se v národním týmu potká s českými spoluhráči. To by mu mělo pomoct. „Snad jo. Moc se těším, bude to něco jiného. Už jenom to, že zase budu v české kabině, mi pomůže a přijdu na jiné myšlenky. Je v ní sranda, je to něco jiného, než když člověk působí v cizině. Už se nemůžu dočkat,“ přiznává Červenka, který s Jágrem a Plekancem hrál na šampionátu v Bratislavě v roce 2011. Tým hrál krásný hokej, nakonec bral bronz.
Teď se možná tahle spolupráce opráší. „Byla by to paráda, moc by mě to lákalo. Když si s někým sedneš, je super, že si pak spolu můžete zahrát i na takové akci. Spolu už jsme toho dost odehráli na mistrovství světa v Bratislavě v roce 2011 a myslím si, že to byl dobrý turnaj. Mám na to pěkné vzpomínky. Takže bych byl rád, kdyby se nám takhle dařilo i v Soči. Ale všechno záleží na trenérech,“ řekl k tomu Červenka. "Každopádně v jakékoliv situaci udělám maximum, abych i já týmu na olympiádě co nejvíc pomohl."
S Jágrem, s nímž váleli i v Omsku, ale v poslední době nemluvil. „Tady jsou hrozné časové rozdíly, pořád cestujeme, všude jiný čas. Takže vůbec netuším, kolik je v Americe. A to bych se musel extra strefit do jeho času, aby zrovna nespal nebo netrénoval. Což ale ještě není záruka, že to klapne. Vždyť víte, jak to u něj funguje, zvedne jeden telefon z dvaceti… Takže to už by musela být sakra náhoda, abych se dovolal,“ pousmál se.
OBSÁHLÝ ROZHOVOR S ROMANEM ČERVENKOU ČTĚTE V DNEŠNÍM VYDÁNÍ DENÍKU SPORT
