Hrdina Růžička: Jandač měl pravdu, hráli jsme ho**o, něco jsme si řekli
V extralize je nejlepším střelcem. Na kontě má i titul mistra světa z roku 2010, ale v národním týmu v podstatě nikdy neplnil výraznou roli. Ve středu se však Martin Růžička rozparádil, hattrickem otočil utkání s Finy (3:2 po prodloužení) a rozjásal vyprodanou O2 arenu. „Tři góly v nároďáku se nedávají každý den. Nebudu říkat, že za to nejsem rád, jsem dost rád,“ sypal ze sebe po utkání, ve kterém byl největší hvězdou.
Jaký to byl pro vás osobně zápas? Hattrick v národním týmu před vyprodanou O2 arenou se asi nestřílí každý den.
„Tak určitě se to nestřílí každý den. Jsem rád, ale není to jenom o mně, je to práce celého týmu. Po dvou třetinách, které z naší strany nebyly ideální, byla třetí třetina výborná. Nakonec jsme to otočili v prodloužení.“
Ve hře je olympijský turnaj, o nominaci na něj se nyní hraje. Člověk na sebe asi nemohl upozornit více než hattrickem, ne?
(usměje se) „Jak už jsem říkal, není to jenom o mně. Je to o spolupráci, o souhře všech spoluhráčů na ledě. A že to vyšlo na mě, tak to vyšlo na mě. Samozřejmě tři góly se v nároďáku nedávají každý den. Nebudu říkat, že za to nejsem rád. Jsem za to dost rád. Uvidíme, jak to půjde dál.“
Kde se výkon týmu tak razantním způsobem obrátil k lepšímu? Protože první dvě třetiny nebyly ideální. Trenér Jandač dokonce řekl, že jste hráli hovno.
„Hovno jsme samozřejmě hráli, to měl pravdu. Trošku promíchal lajny, dal tomu novej impulz. Myslím, že jsme zlepšili pohyb. Když pak padne gól a hned na to druhej, tak to tým dostane na koně a Finové potom trošku z tempa ubrali.“
Čím si vysvětlujete, že 50 minut hra nefungovala?
„Hrajete, co vám soupeř dovolí. Finové hráli první dvě třetiny výborně, z naší strany to nebyl úplně ideální výkon. V kabině jsme si k tomu něco řekli. Třetí třetina byla výborná.“
Co se dělo v kabině před třetí třetinou?
„Nebylo to řvaní. Něco jsme si k tomu řekli a co to bylo, zůstane v kabině.“
Jak je pro vás důležité, že jste dostal velký prostor v přesilových hrách?
„Jak říkám, není to jenom o mně. Je to týmová hra, práce celého týmu. Je super, že jsme takhle dotáhli ten konec.“
V Třinci máte v přesilovce výsostní postavení, v národním týmu jste se do početních výhod zatím příliš nedostal. Říkali vám i spoluhráči, abyste více střílel?
„Každý má v přesilovce nějakou roli a bavili jsme se o tom, že když šanci budu mít, tak budu střílet, ale není to jen o tom, že budu střílet. Když se něco otevře, tak rád nahraju.“
Na druhou stranu není moc hráčů, kteří umějí z levé strany zakončit podobně jako vy.
„Nějaké góly jsem tam odtud dal, ta pozice je pro mě ideální. Ale je to práce celé lajny, že mi to takhle připravili.“
Šanci jste měl už v první třetině, když vás mezi kruhy našel Petr Holík. Co tam nevyšlo?
„Jo, tam mi to Holas dal výborně. Někoho jsem trefil, jestli gólmana nebo koho. I od Němy (Ondřeje Němce) jsem dostal ve druhé třetině dobrou přihrávku, ale nebylo to ono. Nakonec to tam ale padlo.“
Domlouval jste se nějak s trenérem Jandačem o vaší pozici na přesilovkách?
„S trenérem jsem nebyl domluvenej. Akorát mi volal před turnajem, jestli bych měl chuť reprezentovat. Řekl jsem, že jo, ale jestli budu hrát tolik nebo tolik, tohle nebo tohle, na tom jsem domluvenej nebyl.“
Nebyl jste před utkáním nervózní? Přeci jen první lajna, vyprodaná hala, velká očekávání…
„Trošku nervózní jsem byl, ale to jsem před každým zápasem. Kdybych nebyl nervózní, tak to úplně není ono. Prvním střídáním to ale ze mě spadlo, pak už zápas nabral obrátky, a čím víc pokračoval, tím jsem se cítil líp.“
Jak jste si užil atmosféru?
„Atmosféra byla výborná, chtěl bych divákům poděkovat. Byli neskuteční, potom nás hnali. Já osobně a myslím, že i ostatní kluci, si to hodně užili.“
Koukal jste na úterní zápas vašeho Třince v Lize mistrů?
„Nekoukal, ale výsledek jsem samozřejmě viděl a klukům jsem psal. Je super, že se to takhle povedlo.“
