Jak sám říká, táhne mu na devadesát. Ale pořád v sobě má neutuchající vitalitu a vypráví se stejným zápalem a vtipem, jako když mu bylo o třicet míň. Jaromír Meixner (81) patří k legendám brněnské Komety z 60. let. Bude uveden do Síně slávy českého hokeje. „V životě by mě nenapadlo, že se mně této pocty dostane,“ říká vynikající obránce, který měl přezdívku Eiffel.
S Kometou vybojoval pět titulů, dvakrát získal stříbro na mistrovství světa. „Rusáci tehdy byli k neporažení,“ vzpomíná Jaromír Meixner. Později dlouho trénoval mládež, už během kariéry začal psát pro Brněnský večerník, přispíval taky do týdeníku Gól, odkud se léta známe. „Pane kolego,“ ozval se do telefonu, kdykoli se chtěl s něčím svěřit. „Vyřiď, že se nepíše se Za lužánkami, ale za Lužánkami,“ připomínal třeba. Ozývá se dodnes.
Jak jste se dozvěděl o svém přijetí mezi hokejové ikony?
„Volal mně Dominik Hašek. Dokonce z Buffala. Slavnostně mně oznámil, že za to, co jsem udělal pro hokej, budu uveden do Síně slávy. Upřímně řečeno, byl jsem překvapenej. Nikomu jsem se ale nesvěřil, člověk se nemá chlubit. Dozvěděl jsem se taky, že od letoška dostanou ocenění speciální sako, kde bude na kapse logo Síně slávy a uvnitř na podšívce jméno a číslo, se kterým jsem hrával. Přijeli dva krejčí z Prahy, změřili mě a vyrazili za Vláďou Vůjtkem. Zatím budeme mít saka jenom dva, dalším je nejspíš dají taky. Ale bacha, členů bude už 142.“
Zajásal jste, když vám Dominik Hašek oznámil, že budete přijat?
„Ne. To bych si mohl ublížit… V mém věku, kdy mně táhne na devadesát, už nemůžu předvádět takové výkony. Mě by v životě nenapadlo, že se mně této pocty dostane. Pořád říkám, že jiní hokejisti byli o nějaký level výš. Bóža Modrý, Roziňák, Zábrodský, z naší generace Bubník, Danda, Vaněk, Potsch, Nadrchal, Černý, mistři světa ze 70. let a hoši z Nagana… Taky byli slavnější.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
