Teprve v pátek se vrátil z Ameriky. Šťastný, ale dobitý. „Časový posun furt nedávám, tenhle trénink pro mě začínal ve tři ráno,“ směje se David Jiříček, který se v Brně zapojil do kempu juniorské reprezentace před blížícím se šampionátem v Kanadě. Jako celkově šestého hráče letošního draftu NHL si ho vybral Columbus. V prvním velkém rozhovoru pro deník Sport a iSport.cz popisuje draftový humbuk, své cíle i nedostatky. Kriticky se pak vyjadřuje k těm, kteří národní dres odmítli kvůli přípravě na klubovou sezonu.
V červeném dresu reprezentace v pondělí podruhé vyjel na led v brněnských Lužánkách. David Jiříček nechápe, jak někdo mohl tuhle výsadu odmítnout. Dobrovolně se pozvánky zřekli brankáři Nick Malík s Jakubem Málkem a taky obránce Michael Krutil. „Měli by mít k národnímu dresu respekt, cítit vděčnost a prostě přijet. Je to jejich věc, ale mrzí mě to,“ přiznává bek Plzně a nově též Columbusu.
Jak jste tedy zvládl humbuk, který po draftu strhl?
„Bylo toho hodně. Cestování, přesouvání, rozhovory. Celá rodina si to ale užila, byly to hezky strávené dva týdny. Konalo se to v Montrealu, který měl první volbu, takže to v hale pořádně žilo. Všem se to líbilo. Je super, že je po covidu zpátky normální živý draft a nemuseli jsme sedět doma v obýváku před televizí.“
Dokázal jste si to užít, nebo primárně převládala nervozita z události, která vám mění život?
„Upřímně to byla hlavně nervozita. Na samotném draftu i po něm. Přesuny, nové prostředí. Poprvé jsem byl vlastně mimo Česko úplně sám. Samozřejmě zpětně na to ale budu vzpomínat jako na krásné okamžiky. Jsem rád, že jsem to mohl na vlastní kůži zažít.“
V zámoří jste absolvoval řadu rozhovorů a focení. Nejste zrovna showman, přetrpěl jste to?
(usmívá se) „Máte pravdu, showman fakt nejsem. Zase tak strašné to ale nebylo. Po draftu jsem byl asi hodinu a půl v zákulisí, dělaly se fotky, pak nějaké rozhovory. Otázky byly ale dost podobné, takže to tak hrozné nebylo. Ke všem jsem se snažil být vstřícný. Moje angličtina není úplně ideální, takže jsem používal dokola stejné věty. Snad jsem to ale zvládl důstojně.“
Mnohé interview jsem viděl. Byl jste autentický, svůj. Několikrát jste novináře bezprostředností pobavil.
„Jsem rád, že to říkáte. Úplně stejně jsem se snažil působit taky u pohovorů s kluby NHL. Aspoň takovou jsem měl od nich i odezvu. Líbilo se jim, že jsem upřímný, ale že to zároveň beru vážně. Na angličtině jsem poslední rok a půl pracoval, zlepšil jsem se. Postupem času to bude samozřejmě ještě úplně jiné, pokud budu dál v Americe. Navíc hokejová angličtina není až tak těžká.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
