PŘÍMO Z TAMPERE | Česká reprezentace zlikvidovala Švédy, Finy a nakonec ubránila i náskok 1:0 proti Švýcarsku. Radim Rulík odpálil svoji práci u národního týmu ve velkém stylu. „Je potřeba mít pokoru. Normálně se budeme chystat na příští akce. Záměr, který jsme měli tady? Vyšel nad očekávání,“ zůstal kouč v naprostém klidu i po třetí výhře. Plán, který se svým štábem nastavil, bavil. I když jak koho, ve Finsku způsobil pěkně kyselou náladu.
Dřív se kolem reprezentace řešil jeden pálivý problém. Jak je možné, že přivezete hráče, kteří ve Švýcarsku, Finsku nebo Švédsku sbírají body do ruksaku a v národním týmu se zaseknou? Jako kdyby potřebovali vedle sebe Kanaďana, případně Fina. Spolu se nedařilo tolik. Ale první akce pod štábem kouče Radima Rulíka?
Strach rozmetala, dvacet Čechů vedle sebe taky dovede trhat sítě. Song, že se „mají volat stráže, protože se zbláznilo páže,“ slyšeli ve Växjö a v Tampere tak často, že možná začne bodovat v místních hitparádách.
„Kluci fungovali jako tým, pomáhali si, hráli pospolu a měli jsme výborné brankáře, díky tomu to takhle dopadlo,“ zůstával v klidu trenér.
Paradoxně největší fušku měl tým v nedělní poslední bitvě se Švýcary, kteří nezískali ani bod. „Měli jsme nastavené hlavy, že jdeme vyhrát i třetí zápas. Povedlo se nám to i díky brankáři Dominiku Pavlátovi, výhra 1:0 je taky hodně cenná,“ hlásil Rulík. Předchozích dvanáct gólů Švédsku a Finsku byla zase velká party.
Rulíkův způsob boje hráči přijali rychle. Hodně pohybu, střelby, aktivity. A ve výsledku i radosti, když všechno do sebe zapadne. „Pro mě je tohle jednodušší, baví mě takový hokej, sedí mi a myslím, že celkově našemu týmu prospívá,“ hlásil útočník David Tomášek.
Přijel jako eso Färjestadu a taky jím zůstal i v reprezentaci. Nastoupil do prvních dvou zápasů a dal tři góly. Zapište si, může být tahounem i na mezinárodní scéně. Jako kdyby na posledním MS hrál v jeho dresu někdo úplně jiný, jako kdyby ho defenzivní Jalonenův řetěz dost blokoval.
Nebo Matěj Stránský! Roky čekáte, až svůj um vybalí i v reprezentaci. Nebo jde o to mu nachystat odpovídající prostředí? Proti Finsku dva góly, proti Švýcarsku nabíjel Lencovi. „Podle mě mu pomáhá vysoké tempo, je adaptabilní. Matěj je opravdový střelec, hodně nebezpečný hráč,“ chválil ho Rulík. Navíc si pošmáknete, když pracuje svojí dlouhou holí, krade puky, sráží se. Ano, září v Davosu, jde to i v reprezentaci.
Co český hokej na Karjala Cupu způsobil, se dá ilustrovat na dvou detailech.
Před zápasem se Švédskem se jeden rozverný pořadatel ptal: „Jak zápas vidíte?“ Když dostal odpověď, že Česko bude hrát pod novým trenérem jinak, takže těžká předpověď, tak se usmál: „My máme zápasy s vámi rádi, jsou velké.“ Na kontr, že do něj často jdou jako favorit, se rozchechtal: „Právě proto říkáme, že jsou velké.“
Po utkání jste sledovali dost vášnivé debaty, co bylo ve švédském týmu špatně. „No byli naštvaný,“ spokojeně se usmál generální manažer Petr Nedvěd otázce, jak kolegové z opačného tábora reagovali na výplach od národního týmu. Úplně na rovinu, po české smršti 4:0 neměl soupeř nárok.
Ve Finsku se pak odehrála ještě zajímavější scéna.
Z mistrovství světa jste zvyklí, jak celý tým předstoupí před novináře, vykládá klidně hodinu. Kouč Jukka Jalonen přichází s brašnou, kde si nese své poznámky a možná i deset kilo ve zlatě, které pobral na všech možných akcích.
Po výplachu od Česka 3:7 čekali novináři na Jalonena 40 minut. „Za patnáct až dvacet minut přijde,“ oznámila tisková mluvčí. Za půlhodinu dorazila a oznámila, že z toho nic nebude. „Omlouvám se,“ řekla s Jalonenovým vzkazem, že se musí jít chystat na nedělní zápas se Švédy. Postřehy si vezměte z televize. Jako kdyby se finský kouč bál nepříjemných otázek.
Tohle všechno způsobil český tým na své první akci pod vedením Radima Rulíka. Do evropského hokejového společenství poslal zase jednu zásadní zprávu: změnili jsme se, příště se na nás zkuste nachystat lépe!
„Nejvíc si vážím toho, že jsme hráli ve třech různých sestavách, se třemi různými kapitány a každý zápas se zvládl,“ pronesl hlavní trenér. Zažil ideální první turnaj, svoji misi odpálil ve velkém stylu. „Hezký bonus, že jsme vyhráli turnaj. Ale hlavně bych to bral spíš jako motivaci do další práce,“ pronesl Tomášek. Tyhle věty si Rulík přečte rád.
