Hadamczik míří do Ruska. Za Haškem i Jágrem

Architekt zlatého týmu z Kölnu Jaromír Jágr znovu v českém dresu? Brzy to může být realita, 11. listopadu v Českých Budějovicích vstoupí reprezentace do sezony bitvou se Švédy.

Jedete za Jágrem s jasným cílem, že jej chcete hned na listopadový podnik evropské Tour?
„Jarda je pořád velká hokejová osobnost a já se s ním chci pobavit o jeho dalším působení v reprezentaci. Nepochybuju, že zájem má. Jde o to říci si, jak on vidí ze svého pohledu přípravu na mistrovství světa. Sám nejlíp ví, co je pro něj nejlepší, a já mu budu chtít vyhovět. Chci zkrátka vědět, kdy by nejradši znovu nastoupil za nároďák.“

Necháte to vyloženě na něm, nebo mu přiznáte, že jej chcete vidět rovnou v Českých Budějovicích?
„Nechám to na něm. V žádném případě mu nemíním vnucovat, kdy by měl jet a kdy ne. On sám musí mít chuť hrát, bez ní nemá cenu létat ze Sibiře domů. Pokud projeví zájem nastoupit v Budějovicích, uvítám to. Ale důležitější pro mě bude Jardova přítomnost na posledním turnaji u nás doma před šampionátem.“

Jágr čeká na přihrávku • Barbora Reichová (Sport)Hodláte Jágrovi opět svěřit generálskou roli?
„Jestliže znovu projeví stejnou touhu, jako projevoval v posledních letech, nevidím nejmenší důvod něco měnit. Takže říkám přesvědčivě ano.“

Lídrovi Omsku bude v únoru 39 let, v čem spočívá jeho největší síla?
„U Jardy musíte chápat jeho celkovou osobnost. Nejen to, že dává na ledě góly nebo je připravuje. Ale když už jsme u toho, často na sebe naváže dva protihráče, čímž uvolní ruce ostatním a dobrou přihrávkou je pošle do šance. Tak to loni v Omsku fungovalo s Klepišem. Další velkou porci zastane v kabině. Jarda není hráč, který si dělá čárky za góly a tím to pro něj hasne. Každý trenér, který stanovuje taktiku na tým s Jágrem, si na Jardu dává obrovský pozor. Respekt soupeře k jeho umění je pořád obrovský. A i z toho můžou těžit Červenka s Klepišem, kteří umí dát gól.“

Stejně je to paradox. Jágr býval mašinou na góly a teď se o něm mluví jako o hráči, jehož největší devízou je to, že na sebe naváže dva soupeře, z čehož profitují jiní. Nepřijde vám to zvláštní?
„Ale ono to tak často je. V zápasech, kde hrál Jarda, se nenašel jiný hráč, který by na sebe vzal zodpovědnost, udělal dva hráče a Jágrovi připravil šanci. Je to naopak. Jarda na sebe naváže protihráče a díky neobyčejnému přehledu uvolní druhé. Samozřejmě by se mi líbilo mít hráče, kteří by jeho roli zvládli převzít a uvolňovali oni jeho. Ne opačně. Pak by Jarda dával spoustu gólů.“

Jágra byste rád měl po boku Červenky a Klepiše. Mohou oni zastat jeho penzum práce?
„Je to možné. Jsem přesvědčený, že loni jsme na Červenku až zbytečně moc tlačili. Měl sice fantastickou sezonu, ale na olympiádě jsme od něj nemohli čekat, že strhne ostatní, když to mnohem zkušenější a ošlehanější hráči nedokázali. Z Červenky mám i letos dobrý pocit. To samé z Klepiše. Roman změnil ligu, Kuba sice jen tým, ale oba šli do nového a vede se jim moc dobře.“

Pojďme k další legendě. Dominik Hašek. Na jaře si mocně přál zahrát si na mistrovství světa. Nedostal se. Jaké záměry s ním máte ve chvíli, kdy má ve Spartaku svých starostí dost?
„Pokud budeme uvažovat o Haškově nominaci, měla by přijít ve stadiu, kdy on sám bude v pohodě, jeho tým bude vyhrávat a hlavně, bude mít touhu se o reprezentaci poprat.“

Čili jeho jméno dál nosíte v hlavě, ovšem pro listopadový turnaj s ním zatím nepočítáte…
„Dominik změnil ligu, přišel do jiného týmu, zvyká si na úplně nové prostředí. Víc k tomu nemá význam říkat, protože si s ním chci nejdříve sednout a probrat možnosti. Musím vědět, jak silný je jeho zájem reprezentovat. Pak se můžeme bavit o dalším. A samozřejmě ho chci vidět na živo. Momentálně moc radosti v klubu není, čekali víc, tak uvidíme, jak se s tím ve Spartaku poperou.“

Pokud tomu dobře rozumím, spíš je aktuální nominace Jakuba Štěpánka. Jenže i když jej v Petrohradu chválí, chytá zhruba každé třetí, čtvrté utkání…
„A mě to upřímně mrzí, tíží. Kuba by potřeboval chytat dvě, tři utkání do týdne. Každopádně s ním chci mluvit, zjistit, jak vidí svoji situaci, jak se cítí. Kuba má za sebou výborné výkony v minulých dvou sezonách, ale všichni víme, že vzhledem k reprezentaci není ideální, že chytá tak málo.“

Štěpánka znáte dobře z Vítkovic, kde vám perfektně chytal. Nakolik mu slabá vytíženost ubližuje?
„Neznám gólmana, který by byl v pohodě, když nechytá. Trénink vám neukáže pravou výkonnost. Pokud bude nasazován, když to přeženu, jednou za deset kol, bude to dost na pováženou.“

Vedle vyjmenovaných těžkostí navíc evidujete zraněného Schwarze, Mensator nechytá…
„To je pravda. Mensator od mistrovské sezony nebývá pravidelně v brance, to už je k zamyšlení. Něco tam nehraje. Ale základ všeho bude v Lukášově výkonnosti. Kdyby ji měl na patřičné úrovni, chytá. Co se týká Schwarze, věřím, že jeho problémy s třísly budou krátkodobé. Liga se teprve rozjíždí, takže nelze s jistotou říct, jak na tom bude například Pöpperle. Nesmíme zapomínat na Saláka ve Švédsku, toho chci sledovat, jak to půjde.“
Dominik Hašek a Jaromír Jágr byli pro diváky hlavním tahákem • Barbora Reichová (Sport)
Znamená pro vás něco razantní nástup Martina Růžičky v Pardubicích?
(usmívá se) „Ten se mi hodně líbí, šanci by mohl dostat. On už na tom byl dobře loni. Jakmile dostal prostor místo Hašana, vedl si dobře. Pokud bude dlouhodobě zvládat chytat pod tlakem devíti tisíc diváků, není důvod bát se dát ho do branky reprezentace. Musí ale samozřejmě potvrzovat výkonnost. Do mého zorného pole spadá ještě slávista Kopřiva. A to je tak všechno.“

Plánujete ponechat národní tým pro série evropské Tour hlavně z dostupných světových šampionů?
„Ano. Většinu z těch hráčů jsem do národního týmu přiváděl, dobře je znám. Svojí praxí a výkony si to místo vydobyli. Navíc to jsou osobnosti evropských velkoklubů. Vezměte si jen Blaťáka, jak dlouho už se drží v Ufě. Nebo Marek s Rolinkem v Rusku. A takových kluků je mnohem víc.“

Navíc se vám vrátili z NHL do Evropy další zajímaví hráči…
„Mám radost ze Škouly, to je dobrý bek. Vrátil se i Krajíček, nebo Kreps, na něj mám z Finska dobré reference. Ale chci se vrátit i ke klukům, jako jsou Honza Bulis nebo Zbyněk Irgl, zajímá mě Petr Sýkora z Davosu. Ti mě nikdy nezklamali.“

Pro národní tým je nakonec dobře, že Češi postupně odpadávají z NHL, nemyslíte?
„Já vám rozumím, ale pro českého fanouška by bylo mnohem příjemnější, kdyby se vraceli do extraligy. Pak by naše soutěž byla kvalitnější. Vezměte si, že spousta lidí si kupovala permanentku na Slavii jenom kvůli Červenkovi. Ekonomická situace je ale zatím daná.“

Během léta jste se vypravil k posezením s českou elitou z NHL. Co všechno jste s nimi probíral?
„Chtěl jsem si ujasnit jejich názory na to, o čem se referovalo před mistrovstvím světa v souvislosti s omluvenkami. Napsalo se hodně o tom, že čeští kluci nechtějí reprezentovat. Já to vidím trochu jinak. Chtějí hrát za nároďák. Vycítil jsem to z nich. Dohodl jsem se s nimi na tom, že omluvenku přijmu jen tehdy, pokud je klub uzná zraněnými nebo se vyskytne nějaká rodinná událost. Slovo únava nechci slyšet. Všem je přeci jasné, že kdyby postoupili ve Stanley Cupu, hrají dál. Udělalo mi upřímnou radost, když jsem od kluků slyšel, že je v nich pořád zakořeněná národní hrdost.“

Koho můžete jmenovat?
„Mluvil jsem s Vokounem, Eratem, Kaberlem, Židlickým, Havlátem. Bylo jich víc.“

Havlát se urazil na olympiádě ve Vancouveru. Přišlo mu, že s ním není vlídně zacházeno. Má vůbec chuť hrát v národním dresu? A chcete ho vrátit do služeb reprezentace?
„Havlát v podstatě začínal u mě v Třinci. Tehdy jsem ho přemluvil, aby nechodil do zámoří, ale rok počkal. A během roku se stal dvakrát mistrem světa. Tím chci říct, že mezi sebou máme vzájemnou důvěru. Na druhou stranu, Martin k sobě musí být sebekritický. Jeho výsledky v minulé sezoně nebyly adekvátní vzhledem k očekávání. Musí hrát dobře v NHL, pak má dveře otevřené.“


A umí podle vás být k sobě kritický?
„Soudnost má. A já nemám problém říci mu, že se mi něco nelíbí. Nemám problém říci mu, že ho nebudu nominovat. A vím, že to ode mě vezme. Havlát je dobrý hokejista, musí být ale zdravý, pak hraje v pohodě a je velmi prospěšný.“

Ještě k Vokounovi, který už ve Vancouveru mluvil o konci kariéry a najednou je plný chuti reprezentovat. Dostal jste od něj předběžný příslib ohledně šampionátu na Slovensku?
„Řekl mi to asi následovně: Nejprve mám povinnosti v klubu, ale pokud nebudeme hrát play off a budu zdravý, chci reprezentovat.“

A jak se chce vám? Mít před sebou obhajobu světového titulu není zrovna záviděníhodná pozice.
„Chce se mi moc. Proč by to mělo být jinak? Že mi kamarádi a známí říkají, že to budu mít těžké, to neřeším. Buďme rádi, že jsme českému hokeji vrátili renomé. Národ se bavil hokejem, titul pomohl svazu. Podstatné pro mě je, že kluci do toho chtějí jít s odhodláním. Nemám z ničeho strach. Ostatně, já už tuhle situaci jednou zažil. Před pěti lety jsem tým přebíral po zlaté Vídni. Všichni kluci se rozprchli zpátky do NHL, museli jsme najít nové dravce. A máme je. To jsou všichni ti Rolinkové a spol. A s nimi se mi výborně spolupracuje.“