Před pár lety hrál ještě druhou ligu za Přerov. Dnes je z hokejového univerzála Davida Šťastného (24) jeden z hitů posezonního přestupového trhu. Podle informací iSport.cz jsou na stole nabídky z Mladé Boleslavi, ze Sparty a ve hře bude i zahraničí. Než definitivně rozsekne svou budoucnost, má v plánu převést Zlín do čtvrtfinále play off přes Olomouc, za kterou kdysi sázel góly v juniorské extralize. „Cítím, že je to i na mně,“ přiznává ceněný útočník, jenž se trefil v prvním utkání série a zítra ho čeká za stavu 1:1 na zápasy třetí bitva.
Je to pro vás velké derby?
„Určitě. Navíc jsem v Olomouci rok hrál v juniorce. Byl jsem v týmu mimo jiné s Davidem Škůrkem a Alešem Jerglem. Dostal jsem prostor v extralize a skončili jsme třetí. Byl jsem tam na hostování z Přerova. Byl to dobrý rok, ale po sezoně mě vedení neoslovilo, abych pokračoval. Nevím proč. Šel jsem to zkoušet do Znojma a potom jsem přešel do Karlových Varů, kde jsem hrál dvě tři měsíce juniorskou MHL. Pak jsem se vracel do Přerova.“
Fandí někdo z vašeho příbuzenstva Olomouci?
„Třeba babička má Olomouc ráda. Je to blízko a navíc babička s dědečkem od Kuby Hermana bydlí ve stejné vesnici jako ona. Znají se spolu. Ale asi teď přeje víc Zlínu, protože tam hraju já. Byla se podívat na druhý zápas přímo na zimáku. Říkala, že dobrý. Ona je docela negativní. I když vyhrajeme, tak řekne, že jsme měli namále nebo že nám ti druzí dávali zabrat a podobně. Chválí, ale opatrně.“ (úsměv)
Jak se hraje proti olomoucké obraně?
„Je to těžké. Hodně si nás hlídají. Hlavně v přesilovkách mi přijde, že nemáme vůbec nic. Mají je hodně načtené. Ve druhém utkání jsme zkoušeli něco změnit, ale ještě to nebylo úplně ono. V sérii asi budou fakt rozhodovat jeden dva góly. A šťastnější může být ten, kdo skóruje první. Potom už se výsledek obtížně obrací. Nějakou branku v přesilovce by to určitě chtělo.“
Za poslední sezonu jste obrovsky vyletěl. Čemu to přičítáte?
„Za minulých trenérů jsem měl úkoly ve čtvrté lajně, které jsem se snažil plnit. Věděl jsem, že budu jenom nahazovat puky a dohrávat souboje. Až po změně jsem dostal víc prostoru. Když máte důvěru a jste hodně na ledě, začnete si věřit. Taky mi pomohlo, že někteří hráči odešli. Tehdy tady byli Čája (Petr Čajánek), Lešoun (Petr Leška) a další. Vážil jsem si toho, že v týmu vůbec můžu být. Užíval jsem si i těch sedm minut za zápas. Byla to pro mě obrovská zkušenost.“
Vzal jste si od nich něco?
„Určitě. Přišel jsem z druhé ligy, kde většina kluků chodila do práce. Když jsem nakoukl do Zlína, viděl jsem opravdu profesionální přístup. Starší hráči tomu mladšímu svým chováním vždycky něco předají. Čája byl zarputilý a když někdo nedělal něco naplno, tak ho seřval. Ale od toho tam byl a i kvůli tomuto se klubu hodně dařilo. On dokázal ty hráče donutit k úplně maximálnímu výkonu. Nedovolili si nic vypustit.“
Jak se vám spolupracuje v lajně s Robertsem Bukartsem?
„Myslím, že se dobře doplňujeme. On je šikovný na puku, dovede přihrát. Já mu sem tam nějaký vybojuju a Buky z toho něco udělá.“
Na druhém křídle máte Zdeňka Okála taktéž v životní fazoně.
„To zakončení měl vždycky. Ale letos se mu fakt daří. Po tom, co rozdělili mě s Tondou Honejskem a dali tam Očka, vystřelil strašně nahoru. Má parádní sezonu.“
Po sezoně jdete pryč, co?
„Smlouvu jsem ve Zlíně neprodloužil. Asi bych chtěl změnu prostředí. Ale teď se tím nechci zabývat, nic není hotové. Chci se fakt soustředit jen na play off, abychom udělali nějaký úspěch. Až bude nějaké datum, do kterého se musím rozhodnout, tak to udělám.“
Víte, kam byste chtěl jít?
„Ano, to vím.“
Myslíte i na zahraničí?
„Každý hráč by měl mít nějaké cíle. Kdybych se uspokojil, že chci hrát jen v extralize, tak by mě to třeba nedonutilo na sobě furt pracovat. Určitě bych se chtěl někdy podívat do zahraničí.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
