AKTUALIZOVÁNO – Uf... Martin Straka, šéf hokejové Plzně, si pořádně oddychl. Klubu ve složité ekonomické situaci pomůže město, takže generální manažer i kapitán může myšlenky o hrozícím konci týmu v extralize zavrhnout.
„Jsem moc rád, nejistota trvala už moc dlouho,“ přiznal plzeňský lídr a srdcař v rozhovoru pro Sport.
Klub získá od Plzně patnáct milionů, právě tahle finanční injekce ho vytáhne z nejhoršího. „Teď máme před sebou ale další práci, potřebujeme sehnat co nejvíc sponzorů,“ říká šestatřicetiletý útočník, který už se vrhnul i do letní přípravy, takže se rozhodně nenudí.
Když jste zjistil, že vám město pomůže, muselo se vám notně ulevit.
„Docela dost. Jsem rád, že to takhle dopadlo. Nejistota už trvala moc dlouho, bylo to nepříjemné. Tohle nám moc pomůže a tímto bych chtěl poděkovat městu, že se k tomu takhle postavilo.“
Vy jste kvůli jednání musel i zkrátit dovolenou, že?
„Přijel jsem dřív, to je pravda. U klíčových schůzek jsem musel být, aby se to rychle všechno vyřešilo. Už se nejistota protahovala, potřebovali jsme vědět, na čem jsme. Hlavně jsme to museli říct hráčům.“
Nemáte doma problémy, že jste rodině zkrátil pohodu u moře?
„Ne, v pohodě. Moje paní to pochopila.“
Užil jste si vůbec opravdový odpočinek, nebo jste na hokej myslel neustále?
„Ze začátku to šlo. Vypnul jsem si mobil, snažil jsem se na to nemyslet a mít čistou hlavu. Ale potom už mě moji spolupracovníci dohnali i tam! (směje se) Takže už jsem musel něco zařizovat.“
Nejste rozčarovaný z toho, že se vám po tak úspěšné sezoně nedaří sehnat peníze?
„Dnešní doba není vůbec jednoduchá a růžová. Nechci se vymlouvat, ale to, že řádí ekonomická krize, je prostě fakt. Stačí se pořádně dívat kolem sebe. Navíc skončil generální sponzor (firma Lasselsberger) zrovna v době, kdy jsem do klubu přišel já se svými lidmi. Takže se sešly dvě takové smolné situace najednou.“
Neměl jste strach, že hráčům dojde při nejisté situaci trpělivost a budou chtít z klubu odejít?
„Snažili jsme se je uklidňovat, aby vydrželi. V poslední době už to začalo malinko houstnout, protože se to rozviřovalo v médiích. Byli nervózní, ale myslím si, že to zvládli výborně. Stejně jako trenér Marian Jelínek. Všichni to pochopili.“
Třeba Tomáš Vlasák přiznal, že zůstal jenom díky vám. Věřil vám.
„To je hezké.“
Ale i zavazující...
„Určitě ano. Je super, že nejistota je za námi. Nebylo to příjemné. Musím říct, že bych si vůbec nedokázal představit, jak by to teď vypadalo, kdyby se nám uplynulá sezona nepovedla.“
Klub čeká šetření, také na výplatách se to projeví. Jak těžké je pro vás říct hokejistům, že budou brát méně?
„Nějaká opatření už jsme udělali, jiná ještě přijdou. Když jsou hráči inteligentní, pochopí to. Protože takové problémy nemáme jenom my, ale úspory řeší i jiná mužstva. Tohle hráči dobře ví, navíc jim to jistě říkají i agenti. Takže to pochopí. No a kdo to nepochopí, prostě bude mít smůlu. Nebo bude muset odejít. Taková je doba a moc dobře víte, že v tom nejsme sami. Litvínov pouští hráče, Pardubice taky.“
Spousta firem čekala na to, jak dopadnou rozhovory s městem. Takže by se mohlo vyjednávání se sponzory rozproudit?
„Já doufám! Každopádně nás čeká ještě hrozně práce.“
Byl byste rád, kdyby Plzeň vstupovala do sezony s názvem nějakého generálního sponzora ve jménu?
„Samozřejmě bych to uvítal. Kdo by ne? (pousměje se) Jednání samozřejmě pokračují, ale zatím nechci říkat nic konkrétního.“
Máte vůbec dost energie, abyste ve složité době vykonával manažerskou funkci a zároveň i hrál? Ten tlak na vás je znásobený.
„Na něj jsem zvyklý, pod tlakem jsem byl i předtím v NHL. Horší je, když vám nejdou manažerské věci, potom se navíc ještě nedaří na ledě. Naštěstí ta druhá stránka byla lepší, takže jsem mohl přijít na jiné myšlenky. Hokej byl pro mě odreagováním. Ale nezastírám, bylo mi několikrát pořádně ouvej. Zvlášť v době, kdy nám hrozilo, že budeme hrát play out.“
Neříkal jste si teď, že s hraním praštíte a budete se věnovat jen práci v kanceláři?
„Ne, to ne. Hokej je pořád na prvním místě, chci hrát. Pořád si myslím, že na to ještě mám. Po sezoně uvidím, jak to bude vypadat dál. Hlavní bylo, že se mi vyhýbala zranění a měl jsem z hokeje radost. Jinak to nemá cenu dělat.“
Přitom jste mohl všechny starosti v Plzni hodit za hlavu, vykašlat se na to a jít do Omsku za kamarádem Jaromírem Jágrem...
„To bych nedokázal takhle zničehonic zmizet od rozdělané práce. K Plzni toho hodně cítím, s lidmi z vedení už jsme toho dost prožili, stejně jako s fanoušky. Tohle bych neudělal.“
Přesto - nevzal jste si přeci jenom na sebe příliš velké břemeno, když jste se do šéfování pustil?
„Zjistil jsem, že to opravdu není žádná sranda. Je to těžké.“
Těžší, než jste si představoval?
„Ano, jistě. Na spoustu věcí jsem neměl čas. V budoucnu, až nebudu hrát, to bude všechno v pohodě. Je pravda, že skloubit to s tím hraním není žádná legrace. Musím trénovat, ale je třeba i odpočívat. Sám jsem si to ale vybral, takže si nestěžuju.“ (usměje se)
Nebylo chybou, že se vám nepodařilo nalákat větší množství sponzorů už jenom na fakt, že za klub nastupujete vy, plzeňská ikona? Navíc, když se vám tak dařilo?
(přemýšlí) „Prostě jsme se snažili dělat maximum pro to, abychom získali dost peněz. Teď musíme zhodnotit i naši manažerskou práci, kterou jsme ve vedení vykonali. Co jsme udělali dobře, co špatně. Je třeba to celý zhodnotit a je jasné, že se musíme v lecčems zlepšit.“
Když jste se vlády v klubu během minulého léta ujal, kompletně jste vyměnil vedení. Neměl jste si přeci jenom nechat někoho z toho předešlého managementu, kdo by vám pomohl?
„Jak už jsem říkal - na začátku jsem udělal nějaké chyby, ale teď to nechci hodnotit přes noviny. Jinak bylo perfektní, co jsme udělali, semifi nále bylo přece úspěchem.“
Už jste se vrhnul do přípravy. Zbývá vám na ni vůbec dost času?
„Když můžu, chodím trénovat s týmem.“
Jinak máte samé pracovní schůzky...
„Je toho dost. Snažím se to nějak rozdělit, abych byl na obou místech. Není to sranda, třeba ve středu jsem měl jednání až do půl dvanácté večer.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
