Dušan Salfický: Pendlování je lepší než sedět doma
ROZHOVOR - Za poslední dvě sezony vystřídal čtyři kluby. „Lepší než sedět doma a nemít práci,“ s úsměvem to komentuje devětatřicetiletý gólman Dušan Salfický, jenž aktuálně působí v Karlových Varech a extraligu si na „stará kolena“ užívá. Po včerejším zápase v Plzni, v němž pustil pět gólů, byl ale na sebe hodně naštvaný. Jeho tým prohrál 4:5.
Po utkání vyvolávali vaše jméno plzeňští fanoušci, kteří nezapomněli na vaše dlouholeté úspěšné angažmá v tomto klubu...
„Už na mě skandovali předtím ve Varech, je to příjemný. Jinak ale nejsem spokojený, pět gólů je strašně moc, nechytil jsem nic navíc.“
Ve Varech byste měl působit do konce roku, jste za to rád?
„Do 31. prosince mám vyřízený střídavý start, tak uvidíme, jak to bude vypadat. Mensy (Lukáš Mensator) je už zpátky, takže tuším, že mu budu krýt záda do té doby, dokud budou Vary chtít. Až nastane čas, že už mě Vary nebudou potřebovat, tak se vrátím do prvoligových Litoměřic. Jinak teď jsem rád za každý den strávený v extralize, i když po tom zápase v Plzni musím říct, že jsem na sebe hodně naštvaný. Nějak se nemůžu dostat pod tři góly...“
Jak vůbec berete to pendlování? Za dva roky už jste vystřídal čtyři kluby.
„V Ústí jsem si loni říkal, že už kariéru doklepnu, což nevyšlo, před sezonou jsem tedy chtěl jít ještě do ciziny, ale pak jsem si říkal, že kvůli dětem zůstanu v Česku. Byl jsem smířený s tím, že sezonu odchytám v prvoligových Litoměřicích a to, že přišla nabídka z Varů, je bonus, zpestření mého hokejového závěru. Je pravda, že docela pendluju, ale je lepší, když je o mě ještě zájem, než abych seděl doma a neměl nikde místo...“ (usměje se)
„Asi tak, ani jsem s tím nepočítal, že ještě dostanu na delší čas šanci v nejvyšší soutěži. Je to pro mě bonus, snažím si to užívat. O to víc mě mrzí, že jsem v tý Plzni mužstvu moc nepomohl.“
Jste od přírody vtipálek, jak se vám daří přenášet dobrou náladu do Varů, které jsou v tabulce předposlední?
„Není možné klesat na mysli, snažím se hecovat, povzbuzovat, dobře naladit spoluhráče. Bez toho bych byl poloviční, i když je pravda, že proti tý Plzni jsem tentokrát poloviční byl... Kluci celkově makají, dřou. Ale chybí mi trochu taková větší víra, aby si víc věřili. Přijdou mi, že jsou zbytečně až moc dole.“
Nemůže to být celkově nejistou situací v klubu?
„Dneska jsou finanční problémy všude, je těžké shánět peníze. Je to nepříjemné, ale nemělo by to mít vliv na naše výkony a na to, jak hrajeme. Doufám, že to tak není. To přece není o tom, jestli nedostanu měsíc nebo dva zaplaceno... V Americe se taky kluby prodávají, takový je prostě život, tohle hokej přináší. Teď bychom se hlavně měli zajímat o to, co se teď děje na ledě, ne co se probírá v zákulisí. To se může řešit jindy, ne v sezoně.“
Jestli to někteří hráči neberou tak, že už sezonu jenom tak doplácají...
„To snad ne! Vždyť je do konce ještě hodně zápasů, takže pokud by to chtěl balit někdo už teď, tak to by bylo špatný. Teď se musí bojovat o každý bod! Kdyby byl v kabině někdo, kdo by to balil, tak by mě to hodně mrzelo... Ale věřím, že nikdo takový není a všichni mají chuť a tendenci se s tím poprat. Spíš mi přijde, že si kluci někdy moc nevěří.“
