Není to náhoda, nájezdy neumíme, smutnil po prohře Peterek
Třineckým hokejistům nájezdy v play off nejdou. V rozstřelu zvítězili za poslední tři sezony jen jednou ze sedmi případů, neuspěli v nich ani v roce 2011 během své jízdy za titulem. V aktuálně probíhající vyřazovací části ztratili Oceláři zápas v nájezdech už třikrát, naposledy dnes se Zlínem.
"Náhoda to není. Neumíme je," přiznal po prohře 3:4 Jan Peterek, který v základní hrací době skóroval dvakrát. I proto si na nájezd věřil, navíc jeden už v letošním play off proměnil na ledě pražské Sparty.
"Kdyby mě určili, jel bych," řekl Peterek. Se čtyřmi spoluhráči ráno tuto disciplínu trénoval. A z ní mu vyplynul i jeden tajný trumf - Marek Zagrapan, centr čtvrté formace.
"Zagy byl z nás nejlepší, takže jsem věděl, že má dneska formu. Ale v poslední třetině nehrál, byl studený, proto jsme se ho ptali, zda by se na to cítil. Říkal, že když dostane důvěru, tak jo. Trenéři to slyšeli, ale rozhodli se jinak," pokračoval Peterek.
Třinecký trenér Josef Turek ukázal na Jakuba Orsavu, Jiřího Polanského a Davida Květoně. Žádný z nich ale Sedláčka nepřekonal. "Volím je intuitivně. Ale jsou tam i klíčoví hráči, kteří se bojí jet a nevěří si," vysvětlil kouč Ocelářů, podle jakého klíče nájezdové exekutory vybírá a zdůraznil, že na tom nebude ani pro příště nic měnit.
Přitom Třinec, kterému chyběl nemocný kanonýr Martin Růžička, v základní části nasázel ze všech týmů nejvíce branek a útočník Jiří Polanský po sérii se Spartou prohlásil, že kromě brankářů může jet nájezd kdokoliv a uspět. Tak velkou sílu tým má. Jenže v obou domácích rozstřelech nedali Třinečtí ani gól. Tentokrát se jako jediný prosadil zlínský útočník Filip Čech.
"Je to o zlomcích sekundy, ve kterých se musíte rozhodnout. Když ze dvou metrů trefí přesně horní roh, těžko se tam dá něco chytat. Na druhou stranu někdy vás trefí do břicha nebo mimo bránu, záleží i na tom, jak si kdo věří," řekl třinecký brankář Peter Hamerlík, který inkasoval další branku od Lešky po výjezdu zpoza branky.
Tentokrát tomu ale nepředcházela série kliček jako v prvním utkání ve Zlíně. "Byla to jiná situace. Neviděl jsem dobře střelu od modré, natlačil jsem proto na první tyčku, odrazilo se mi to od betonu jemu přímo do jízdy a on mi to zasunul ke druhé, kam jsem se nestačil přemístit. K nám se ty puky neodrážely jako jim," posteskl si třinecký brankář.
Přesto Oceláře alespoň může těšit, že i proti propracované obraně Zlína dokázali v závěrečných osmi minutách srovnat dvoubrankové manko z 1:3 na 3:3. Vítěz základní části i v předchozí sérii s Vítkovicemi dokázal prohrát i přes dobře rozehrané utkání, ale v Třinci se to neopakovalo.
"Vítkovické obraty jsme si nepřipomínali. Snažili jsme se hlavně zjednodušit hru. Je škoda, že jsme to nedotáhli. V prodloužení jsme to měli hrát, řešili jsme to dost individuálně. Celkově jsme ale byli lepší, jen se k nám puky neodrážely. Zlín byl šťastnější," uzavřel Hamerlík.
