Pozval kamarády na golf a hodnotnou trachtaci. Hokejista s unikátním životním příběhem, za nímž stojí mraky velkých zápasů za světové týmy, včera večer na pražské Císařské louce přijímal gratulace ke kariéře a další díky. „Hodně jsem nad vším přemýšlel a i přes všechna lákadla jsem v sobě nenašel dostatek motivace k tomu, abych se vrátil,“ řekl Sportu 42letý útočník, jenž na olympiádě reprezentoval Kanadu i Českou republiku.
Kdy a jak jste k finálnímu verdiktu dospěl?
„Předně chci říct, že Litvínov mě skutečně hodně nahlodal. Sám jsem byl překvapený, jak moc. Samozřejmě, že z 99 procent za tím stál Růča, on byl tím hlavním důvodem, proč jsem o návratu uvažoval. Na jednu stranu bych si hrozně rád s Martinem zahrál, pořád jsem s tou myšlenkou koketoval, když jsem si však chtěl v hlavě udělat definitivní jasno, došlo mi, že moje celková motivace hrát dál hokej není taková, jaká musí být. A to pak nemá cenu do toho jít.“
Odráží se v tomto rozhodnutí i průběh posledního ročníku v Liberci, který nebyl v mnohém ideální?
„Právě, už ta minulá sezona byla z mojí strany odehraná na krev. Vybavilo se mi, jak jsem se po ní cítil, a když jsem si po nějakém čase, který jsem k tomu potřeboval, dal všechno dohromady, tyhle věci byly silnější než vidina zahrát si s mým velkým kamarádem. Takže platí, že v hokeji pokračovat nebudu.“
Postrádáte v sobě i potřebný zápal podstupovat letní dril?
„I tohle sehrálo určitou roli. Hlavně na jaře jsem laboroval dost se zády, pak mě začalo zlobit tříslo, to mě trápilo dlouhodobě. Nechtěl jsem to moc ventilovat, ale měl jsem s ním dost značné problémy. Chodil jsem na rehabilitace, abych vůbec byl schopnej hrát na určitý úrovni. Takže do tohoto kolečka doktorů se mi už znovu nechtělo vkráčet.“
Dlouho dopředu jste na pondělí organizoval golfový turnaj s podtitulem vaší rozlučky s kariérou. Nepřikláněl jste se i z toho důvodu k odchodu do penze?
„To ne. Já tu akci chtěl ponechat v platnosti, i kdybych se náhodou rozhodl pokračovat. Myšlenka jednou ročně se s klukama scházet na greenu ve mně přetrvává, chci z toho vytvořit tradici.“
Tak teď máte aspoň klid od otázek kamarádů a známých na téma návratu. To docela vítáte, ne?
„Jasně, otázky tohoto typu odpadnou. Ještě nějakou dobu je asi budu dostávat, ale pak přijde opravdový konec. Do Litvínova ani nikam nejdu, hotovo. Tečka.“
CELÝ ROZHOVOR ČTĚTE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ DENÍKU SPORT
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
