Vedu dva nula, radoval se obránce Galvas po další bitvě proti synovi
Táta versus syn - 2:0. V unikátní generační bitvě Galvasů měl táta Lukáš (37 let) znovu nad synem Jakubem (17 let) navrch. Oceláři porazili Olomouc 4:0. „Užil jsem si to, vedu dva nula na zápasy,“ usmíval se Lukáš Galvas spokojeně a připomněl premiérový vzájemný duel ze sedmého kola, který Oceláři v Olomouci vyhráli 2:1.
Tušil jste, že syn Jakub v Třinci proti vám naskočí?
„Mladej nezačal, tak jsem se jej po první třetině ptal, jestli mám čekat, že mi ujede. Šel na led, měl tam šanci, tak jsem se třepal. Jinak jsem rád, že jsme vyhráli. Bojovali jsme celý zápas, bylo to těžké. Oni měli dobře zvládnuté střední pásmo.“
Syn Jakub čelil v poslední třetině dvěma třineckým přečíslením, z obou padly góly. Dalo se s tím z vašeho pohledu něco dělat?
„Vždycky se dá. Buď si bek chytne nějak útočníka a dostane ho z úhlu, ale je to hrozně těžký. Naši útočníci to udělali moc dobře, byla tam rychlá nahrávka. Přečíslení v rychlé jízdě, to je pro beka těžké. Na poslední chvíli se rozhodovat jestli má lehnout do toho, nebo kleknout... Když tam vlítnou do třetiny, tak to má bek hrozně těžké.“
Takže „sodu“ od vás syn nedostane?
„Ne, doufám, že se z toho snad zase poučí. Když jsme doma, snažím se mu něco říct, ale on je dost chytrý a má svoje trenéry, co mu poradí a řeknou svoje. Musí odehrát nějaké zápasy, aby přišel na to, že to je jiné než v juniorech a v dorostu. Chyby v hokeji jsou, on udělá chybu, já udělám chybu, ale důležité je se z toho poučit. Nechám to na něm, aby se s tím popral. Nejde do něho jen hustit, sám si to musí poznat.“
