Býval léta zvyklý mít extraligu kompletní, pohromadě. Od příště se Robertu Zárubovi patrně rozkouskuje. „Nejspíš přijdeme o některé vysílací dny,“ míní šéfkomentátor ČT sport. „Ale nemyslím si, že nebudeme vysílat doma Spartu a Liberec.“
Konkurenci nezavrhuje, ale zároveň neopomene zmínit obavu, zda si komerční stanice skutečně uvědomují, do jakého dobrodružství hodlají vstoupit. „Nejsem si jistý, zda ostatní televize jsou důkladně obeznámeny, co všechno vysílání té které soutěže obnáší,“ říká Robert Záruba v rozhovoru pro Sport, který se ptal na zvyklosti na Kavčích horách z řady pohledů.
Původní verze zněla, že od příští extraligové sezony budou domácí zápasy Sparty a Liberce na kanále O2 TV. Vzal jste to jako fakt, start nové etapy?
„Zřejmé je, že od příští sezony extraliga v televizi poběží v jiném režimu, já si však tak úplně nemyslím, že nebudeme vysílat doma Spartu a Liberec. Co vím, takhle dané to na sto procent není. A dokud tomu tak nebude, předpokládám, že práva na extraligu budou úplná a nikoli jen na okleštěnou soutěž. Jinak to ani nemá smysl. Jak kupovat, tak prodávat. Jedná se o tom docela dlouho, výsledek se dá možná už teď předpokládat.“
Čili?
„Nejspíš přijdeme o některé vysílací dny. Ale to by tolik nevadilo.“
Co víc?
„My si hokejový program najdeme, i kdybychom o extraligová práva přišli úplně. Pokud se ovšem práva rozdělí mezi dvě televize (ČT a O2TV), jde o následnou reakci klubů, které už nyní mívají problém posunout čas zápasu o hodinu dopředu či dozadu. A teď by se měla utkání posouvat nikoli o hodinu, nýbrž o dny. A to do termínů pro kluby velmi nekomfortních. Nejsem si jistý, zda si to extraliga uvědomuje. Týden není nafukovací, narvat program do sedmi dnů nebude snadné.“
Pokud klubům přiteče víc peněz, budou komplikace přijímat lépe.
„Samozřejmě to přinese víc peněz, což je dobře. Na druhou stranu je otázka, jestli ta soutěž takovou hodnotu má. Co vím, při jednáních se řešil prodej pouze kompletních televizních práv, nebyla řeč o tom, že by dva kluby chyběly. Nějakým způsobem si to dovedu představit v základní části, ale už ne v play off. Takový produkt je neprodejný. Že bychom nemohli vysílat případné finále Sparty s Libercem, to je nemyslitelné. Taková práva přece nejdou prodat.“
Trh s televizními právy se rychle vyvíjí a mění, což je vidět především na fotbalové HET lize. V televizi běží na ČT a O2TV, streamy na iSport.cz. Neztrácí Česká televize pozvolna, ale jistě ta nejdůležitější a prioritní odvětví?
„Ani ne. Je logické, že při počtu televizních práv, která máme v držení, nutně musí dojít k tomu, že si z obrovského balíku nabídek ukrojí i někdo jiný. Náš program je pořád neuvěřitelně roztažený, na světě neexistuje jiná veřejnoprávní televize s tak rozšířeným portfoliem sportovních událostí, jako má Česká televize. To říkám s maximální odpovědností. Vysíláme obrovské množství akcí, turnajů, ligových soutěží a je celkem přirozené, že se někde musí trochu ubrat. Při počtu soukromých stanic a dalších jiných typů zprostředkovatelů mimo televizní okruh, tedy na webech, má logiku, že do našeho hájemství musí vstoupit. Není možné všechno vysílat jednou televizí. To je anomálie. Otázkou je pouze, kdo jak s právy naloží. Nejsem si jistý, zda ostatní televize jsou důkladně obeznámeny, co všechno vysílání té které soutěže obnáší. My to děláme opravdu dlouho a dobře vím, jaká práce za tím stojí. Ale kdo ví, třeba si to uvědomují. Pak to bude jenom dobře, konkurence je zdravá věc a nám nepřekáží.“
Extraliga na ČT. Jak poběží dál? |
| Monopol ČT na vysílání Tipsport extraligy od sezony 2018/19 přestane platit. O tom se mluvilo už před rokem a půl, kdy Sparta s Libercem oznámily, že jejich domácí duely poběží výhradně na O2TV. Jenže tímto krokem narazily na odpor „zbytku“ extraligy. Ty údajně přišly s návrhem, že z každého takového utkání budou požadovat část z výnosu. Nyní je takřka jisté, že extraliga dál poběží na ČT, alespoň to tvrdí výhradní marketingový partner Tipsport extraligy společnost BPA. „Na spolupráci jsme dohodnuti, čeká nás nyní příprava smlouvy,“ řekla Sportu generální ředitelka Jana Obermajerová. A co O2TV? Vznikne model jako ve fotbalové HET lize, kdy obě stanice mají rozděleny svoje volby? „Ostatní je stále v jednání. Máme vždy zájem o prezentaci celé soutěže,“ doplnila Obermajerová. |
ČT vysílá mraky sportů, ale neocenil by divák víc výběr pár vyvolených soutěží, do nich investovat peníze a lidskou energii, aby výsledný produkt vypadal atraktivněji? Včetně vylepšených studií, zavedení nových grafických prvků při rozboru a dalších vychytávek?
„Základem sportovního programu je živý sport, studio je pouze doplňkem, který nemá být hlavním bodem programu. Samozřejmě že ten doplněk musí mít takovou úroveň, aby celý pořad vypadal dobře, studio nesmí výsledný dojem kazit, s tím zcela souhlasím. Já jsem spíš zastáncem skromnějšího doplnění, o to víc, pokud má televize tak unikátní nabídku sportu. Ta škála je opravdu neuvěřitelná, od všech letních po zimní sporty. Snad všechny kolektivní běží u nás, máme šampionáty v atletice, udrželi jsme v nějaké podobě i olympijské hry a fotbalovou Ligu mistrů, pořád bojujeme o kvalitní fotbalový a hokejový program, což je v České republice klíčové. Kdyby bylo jen na mně, u řady přenosů bych doprovodný program spíš omezil. Nikoli kvůli času, ale z hlediska nákladů. Kolikrát mi přijde, že vyblokované finance by se daly lépe využít pro ztvárnění přenosu. Nedává mi smysl dělat studio u přenosu soutěže se sledovaností pod dvacet tisíc.“
A proč tedy ta studia běží?
„Partneři na nich bazírují. A my řadu přenosů vyrábíme v koprodukci. Ale vážně se domnívám, že větší důraz na snímaný živý přenos by tomu prospěl. Ale ještě k té otázce kvantity na úkor kvality. My, když se konfrontujeme se stanicemi ze Švédska, Finska, Německa, nebo pokud se bavíme s kolegy s BBC a jmenujeme jim, co všechno vysíláme, nechtějí tomu věřit. Tvrdí, že to není možné zvládnout. I jim to přijde neuvěřitelné. A já v tom vidím především naši velkou sílu. V rozsahu a rozkročení napříč sporty. To všechno hájí zájem diváků. Ten, kdo má rád krasobruslení, najde u nás krasobruslení. A kdo fotbal, najde fotbal. To udávám jako případ dvou protipólů. Vždy se najde divák s dotazem, proč ještě nevysíláme to a to, když jsou v něm naši sportovci dobří ve světě.“
Na to máte odpověď?
„Vždycky se o to budeme minimálně snažit, ale zase si nemůžeme vzít úplně všechno, protože se to dávno nebere, ale kupuje. A ne na všechno prostředky jsou.“
Některé sporty si prostor na ČT sport musí kupovat. Jaká je metodika? Co je veřejnoprávní služba a co už komerce?
„Veřejný zájem se dá docela dobře změřit sledovaností. Ty jsou navíc ještě podsazené, protože nerefl ektují kolektivní sledovanost v hospodách, sport barech. Ale pořád je sledovanost používaným měřítkem, podle nějž lze konstatovat, že tady existuje veřejný zájem.“
Příklad?
„Třeba mistrovství světa juniorů v hokeji. Vysílali bychom za sebe ještě podobnou akci fotbalovou, ale jinou juniorskou akci těžko, taková poptávka veřejnosti tu není. U hokeje a fotbalu určitě ano. Což znamená, že z poplatků koncesionáře můžeme něco uloupnout, je tam jednoznačný veřejný zájem. Ale pokud je sport na okraji veřejného zájmu a ten má zájem být v televizi, je nutná vzájemná spolupráce. Včetně finanční od jejich partnera, který si na tom realizuje svůj zisk, respektive mu to pokryje náklady na akci, zápas či soutěž. Velmi specifi cká je v tomto směru například Jizerská padesátka.“
V jakém směru?
„Jde o nesmírně náročný projekt kvůli množství nasazených lidí, spotřebě kamer, ubytování, dalších nákladů. Akce má dobrou sledovanost, ale stejně je zapotřebí jistý podíl organizátorů, neříkám finanční plnění, ale forma různých slev, třeba zrovna na nocleh. Musí se jít cestou domluvy a kompromisu. Aby byl pořadatel spokojený, že má svoji akci v televizi a my že máme možnost vyrobit přenos za rozumných podmínek. Kdybychom měli vyrábět všechno, na co si ukážeme, nikdy se nedoplatíme. I když vycházíme z předpokladu, že každý český sport, který je aspoň trochu úspěšný, si zaslouží být vidět, tak s těmi sporty, u nichž není zájem veřejnosti takový, jako u jiných, je potřebná spoluúčast. Samozřejmě že na komerčních stanicích by se neobjevily nikdy.“
Rozumím. Čemu už méně, to je třeba pořad S ČT sport na vrchol. K čemu jinému než k prezentaci sponzora to je dobré? Rekreační lyžaři sjíždějí kopec, kamery dokola visí na logu firmy. Není to příliš?
„S ČT sport na vrchol je výzva k masivnímu sportování, v tomto případě k podpoře lyžování, v létě jde o podobný formát s cyklistikou. Ve smyslu: Pojďte si s námi zazávodit. A když ne s námi, tak jinde, hlavně se pojďte hýbat, jezdit na kole. Nic víc to není. A bez té reklamy by to samozřejmě nešlo uvést do života.“
Má jít veřejnoprávní televize až takhle nízko?
„To je věčný spor. Velká skupina lidí se domnívá, že bychom neměli vůbec vysílat vrcholový sport, ale pouze rekreační, mládež. Tedy to, na co se v podstatě nikdo nedívá. Pak je tu druhá sorta diváků, kam náležíte asi i vy, a ta se ptá, proč vysíláme tento druh pořadu, který nikoho nezajímá, pouze ty, co na tom kopci jezdí. Ale mezi tímto a například fotbalovou Champions League je obrovský nepoměr.“
Netvrdím, že musíte nutně vysílat Ligu mistrů.
„Jasně, já to uvádím jako takový příklad. Protože Liga mistrů může stát miliardu a jiná věc deset tisíc. Ale de facto musíme vysílat obojí. Pořad s ČT sport na vrchol je částečně komerční projekt, ale ta komerční stránka vynahrazuje náklady s akcí spojené.“
A lze aspoň získané prostředky z lyžovačky vynaložit na něco přínosnějšího? Takhle to nefunguje?
„Přiznám se, že až takhle daleko do toho zasvěcený nejsem.“
Vrátím se k hokejové extralize. Někdy nerozumím výběru zápasů. Jako nedávno. Dlouho se vědělo, že Sparta přijede na Kometu poprvé s koučem Výborným. Šlágr jako zvon. Běžel Litvínov se Zlínem. Proč to nezměníte?
„Pro nás to není problém změnit, utkání můžeme přenasadit dva dny před konáním. Kolikrát bych to i rád udělal, ale je to problém pro kluby, pro halu. Mají vytištěné lístky na datum a čas, a když se občas snažíme o změnu, kluby mají strach, že lidi přijdou pozdě nebo naopak brzy, protože se nedozvědí o změněném času utkání. Tomu rozumím. Faktem je, že do Vánoc se snažíme držet vyrovnanost v počtu televizních utkání jednotlivých klubů, aby se v přenosu ukázaly plus minus všichni. Byť je to pro nás nevýhodné.“
Budu se ptát i na možné zlepšováky. U řady přenosů mi přijde z diváckého hlediska nekomfortní posazení kamer, hra se odbývá nepříjemně daleko, kolikrát dráhu puku jen odhadujete. Nejde s tím pohnout?
„Ty stížnosti vnímám. Co divák, to jiný názor a individuální pohled. Jeden má radši zúžený záběr, druhému sedí víc široký, aby viděl postavení všech hráčů. A proti němu logicky protestují další, protože nevidí puk. Nejde to zevšeobecnit. Každopádně, sjednotit postavení hlavní kamery dost dobře nejde, každý stadion má jiný sklon tribun, odlišnou vzdálenost kamery od hrany hřiště, logicky i jinou výšku. Například v Litvínově je velmi strmý pohled na kluziště, díváte se prakticky pod sebe, ale zrovna tam je ideální pohled.“
Souhlasím. Asi nejlepší na přenosy.
„Protože záběr může být užší, přitom neztrácíte celkový přehled, jste v zápase.“
Kdežto jinde máte pocit, že stojíte na chodbě.
„Ano, pocitově strašně daleko a bere vám to ten zážitek. Nelze nesouhlasit. Není tam navíc tak dobrá zvuková stránka zápasu, což je mimochodem další z rezerv, která se dá vylepšit.“
Zůstaňme u toho. NHL je jiný svět, proto ji nenabízím ke srovnání, nicméně je nemožné v extralize lépe podchytit zvuk nahrávky, střely, mlasknutí hráčů o mantinel a další vychytávky?
„Zrovna tohle mám na NHL taky moc rád. Proto se taky někdy zlobím, že to nemáme lépe podchycené. Zvukaři však připomínají námitku, kterou je třeba vzít v potaz. U nás je zvykem jiné prožívání hokeje publikem. Pokud se v NHL fandí, tak organizovaně. Skoro až na povel. Clap your hands nebo Make the noise. Jinak je skoro ticho a mnohem více prostoru vychutnávat si zvuky ze hry. Kdežto u nás se fandí spontánně a hluk z tribun přehluší jakýkoli ruch dění na ledě. To bychom museli mít mikrofony zatavené v ledu, a to nejde. U nás v nejlepší možné víře a možnostech umístíte mikrofony s přesahem do hřiště nad horní hranu plexiskla. A ty jsou tak citlivé, že zachytí hodně ze skandování z tribun a překoná to veškeré zvuky ze hry. Moc rádi bychom to posunuli dál, ruchy ze hry jsou báječné, ale technicky je to velmi problematické. Co mě naopak těší, je používání mikroportů u rozhodčích. To je skvělý doplněk. Máte vzrušenou atmosféru, na stadionu nikdo neví, co sudí říká hráči nebo trenérovi, ale v televizi to máte. Kolikrát zjistíte, že ta řeč není tak vypjatá a dramatická, jak by se myslelo. Nejzajímavější na tom celé je, že málokdy padne sprosté slovo.“
Vulgarity na stadionu? Nechceme je prezentovat, ale nemůžeme ani cenzurovat
Extraligou momentálně hýbe zloba fanoušků vůči extraligovému vedení za postihy nevhodného chování v ochozech. Za sprosté nadávky lítají pokuty, možná že brzy přijde bojkot části příznivců. Váš pohled na věc?
„Nejsem na jedné ani na druhé straně, ale rozumím tomu, proč si kluby podnět svazu odsouhlasily a vzaly ho svůj. Tu ligu zřizuje svaz, je to soutěž klubů. A tady právě necítím respekt fanoušků ke klubům ani k sobě navzájem. To mi na tom jediné vadí. Jinak ať si každý fandí, jak uzná za vhodné. Nikdo tu nebude postihovat výkřik sprostého slova, to asi není ten základní problém. Spíš jde o to, že příznivci nemají cit pro rozlišení hrubé urážky, kterou by nikomu z očí do očí na ulici neřekli, a kdy se jedná o řekněme drsnější způsob skandování. Někdo to začít rozlišovat musí a extraliga se pro to rozhodla.“
Přijde mi však, že nejeden klub dělá, že s tím nemá nic společného, aby si vlastní fandy nenaštval. Až snad na Brno, které se nedávno rozhoupalo.
„To není pravda. Vím, že s fanoušky pracují v Plzni, kde je publikum hodně bouřlivé, pokud to mám říci decentně. A ano, něco se s tím snaží dělat Libor Zábranský v Brně.“
Nikdo po vás nechce, abyste upravovali zvuk z ruchových mikrofonů? Nebo i vy sami.
„Vůbec do toho nezasahujeme. Technicky to ani dost dobře nejde, vzalo by to zároveň zvuk komentátora. A je to tak v pořádku. My sice nechceme prezentovat vulgarity, ale zároveň nemíníme cenzurovat. V podstatě je to na fanoušcích, ať si to urovnají v hlavě, my do toho zasahovat nebudeme. Co bych jen rád zdůraznil, chápu kluby, jejich motivaci zkultivovat prostředí. Extraliga nepatří pouze příznivcům, co fandí vulgárně, náleží i těm, kterým se tohle nelíbí. Patří mně, patří vám, patří hráčům, rozhodčím stejně tak. Ať si každý říká, co chce o úrovni našich sudích, bez nich by extraliga nemohla existovat.“
Nedávno jste tweetoval o nevyzrálosti hokejového prostředí s tím, že je vám to líto, neboť máte za to, že hokej v sobě nemá to, čemu se říká tupý fotbalismus. Stojíte si za tím?
„Myslel jsem si, že hokejové prostředí směřuje jinam, ovšem aktuální záležitosti mě vyvedly z omylu. Pro mě je příkladem ukázkové a výborné atmosféry mistrovství světa v Praze a Ostravě. Kulisa vynikající, fandění spontánní, přitom na tribunách nebyli tzv. VIP fanoušci, kteří na extraligu nechodí. Neslyšel jsem jediný pokřik o zku… Kanadě, nebo že je rozhodčí kdoví co. A vadila někomu absence těchto vulgarit? Přišel si někdo ochuzený? Vůbec ne. Já nechci domácí hokejové prostředí šmahem odsoudit, ono to chce čas, aby si to všichni zainteresovaní srovnali v hlavách. Musím zároveň fanoušky vzít v ochranu za to, jakým způsobem jsou schopni podpořit své kluby skrz různá chorea, nezřídka jsou neskutečně vtipná a vidíte za nimi spoustu dřiny a energie. Byla by škoda tohle všechno ztratit jen kvůli nějakému sporu o vulgarity na stadionech.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
