Dal si za cíl vybudovat z regionálního klubu špičkovou evropskou organizaci, v červnu 2017 dostal Martin Hosták (52) na starost péči o zlínský celek z prestižní pozice generálního manažera. Nedávno mu tam ukázali dveře. „Tři roky budování se ukázaly jako krátká doba,“ říká hokejový expert, bývalý reprezentant a hráč NHL.
Bez emocí tvrdí, že se s odchodem vyrovnal. „Už jsem si to v sobě přežvýkal,“ líčí multifunkční figura českého hokeje, která se vrací k hokejovému komentování do ČT. Tedy i ke Zlínu? „Záleží na Robertu Zárubovi, zda mě na něj nasadí,“ usmívá se Martin Hosták. Nyní už ano.
| Zlín po titulu |
| 2013/14 4. |
| 2014/15 6. |
| 2015/16 7. |
| 2016/17 11. |
| 2017/18 9. (v předkole s Olomoucí 1:3) |
| 2018/19 9. (v předkole s Ml. Boleslaví 2:3) |
| 2019/20 10. |
Bylo těžké vzít nečekané resumé zlínského vedení?
„Nebylo to jednoduché a hlavně to nebylo příjemné. Zároveň šlo o nečekanou novinu. O to větší šok to pro mě byl. Ale život běží dál. Rozdýchal jsem to.“
Nenaplněné vize, jednotlivá manažerská pochybení a zhoršující se vztahy uvnitř klubu. Tak také vaši bývalí nadřízení vysvětlili vaše odvelení mimo Zlín. Jak se vám to poslouchá?
„To rozhodnutí respektuji, ale důvody neberu jako odpovídající. Vidím to úplně jinak.“
Jak?
„Že jde o zástupné důvody. Hlavní důvod mého odchodu je mi neznámý.“
Jakou cestou jste se o konečné dozvěděl? Nebylo to poprvé z médií?
„Oficiální cestou, věděl jsem to poměrně dlouho. Bylo to nešťastné, zároveň nešlo o nic dramatického, žádná divočina. Snažil jsem se dopídit skutečného důvodu, ale nedopídil jsem se. Nakonec jsme si normálně podali ruku.“
Strávit v tak exponované pozici tři plné sezony není málo a lze to považovat za úspěch. Jste spokojený s tím, co jste Zlínu odvedl?
„Musí se brát v potaz stav, v jakém se před třemi roky klub ocital. To je strašně důležité říci. Sezona 2016/17 skončila obrovským finančním schodkem, odešli dva manažeři, po mém červnovém nástupu nebyly domluveny prakticky žádné sponzorské smlouvy, neměli jsme generálního partnera, klub se nacházel ve velmi špatném stavu, běžel setrvačností. Bylo klíčové okamžitě zareagovat a Zlín především ekonomicky stabilizovat. A následně sportovně. Tenkrát se nepostoupilo ani do předkola, což bylo zapotřebí změnit, zařídit vyřazovací boje. Obojí se povedlo. Ale bylo to složité, v době mého příchodu odcházeli tři nejlepší hráči, rok poté to dopadlo podobně. Tohle všechno ukočírovat s tím, že potřebujete klub dovést k dobrému hospodářskému i sportovnímu výsledku, nebylo jednoduché.“
Co vám přineslo větší nervy: zajistit klubu ekonomiku, anebo sportovní stránku?
„V každém období to bylo jinak. Přes léto dáváte dohromady peníze, během sezony to ještě doháníte, navíc jsme měli ve správě halu, která přinášela další starosti v podobě častých havárií. Rekonstrukce zlínského zimáku je nezbytná. A pak je sportovní stránka, starost o tým, posilování, plnění cílů, spočívajících minimálně v účasti v předkole.“
Stalo se, že vám někdy bylo úzko?
„Mnohokrát jsem měl nervy, ale vždycky jsem se těšil na další nový den. Doufal jsem, že bude lepší než včerejší. Ano, tahle funkce nervy přináší.“
Co vám vyšlo a kde cítíte dluh?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
KoupitNejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
