Hraju i za mrtvé kamarády z Jaroslavle, řekl po bitvě se Spartou Anisimov

Jeho nebezpečný útok s Ryanem Callahanem a Brandonem Dubinskym včera často zaměstnával sparťanskou obranu, která se nakonec musela smířit s porážkou 0:2. I proto, že s oběma vitálními parťáky nastupoval 23letý ruský chasník už v minulé sezoně NHL a na ledě se rozhodně nemusejí hledat.
Bylo na vás znát, že si zápas opravdu hodně užíváte, souhlasíte?
„Určitě. Hned v prvním střídání jsme mohli skórovat. Do druhé třetiny byla hra dost vyrovnaná, Sparta měla v první třetině pár dobrých šancí, ale to my taky. Až když jsme dali první gól, získali jsme trochu převahu. Jsem rád, že se to povedlo právě mně. Každá branka mi dodává sebevědomí. A cítím se i takový volnější. Mám radost, ať je to v ostrém zápase nebo v přípravě.“

Považujete pobyt v Praze za dobrou přípravu?
„Docela dobře jsme si zatrénovali, zápas měl taky slušnou úroveň. Pořád to je ale jen příprava, to hlavní teprve přijde. My však chceme vyhrávat v každém zápase. A to se povedlo.“

Co říkáte výborné atmosféře a českým divákům?
„Vynikající. Skutečně vynikající. Moc se mi to líbilo. Lidi pořád povzbuzovali, tleskali, skákali. Je radost hrát před takovým fantastickým publikem.“

Měl jste v hledišti i nějaké příbuzné nebo přátele?
„Ne, nikoho. Je totiž strašně těžké získat pro ně vstupní víza do Evropy. Ale jsem rád, že jsme sezonu začali právě tady. Je to pro nás dobré, i když nás čeká dost cestování. Ovšem Stockholm (start Rangers v NHL) je taky hezké město. Stejně jako Praha.“

Proti vám nastoupili i bratři Rachůnkové, vy pocházíte z Jaroslavle. Myslíte na to, co se tam stalo?
„Znal jsem v Lokomotivu spoustu hráčů, měl mezi nimi kamarády. Je strašné, co se stalo. Tragédie... Ale nemůžu se v tom smutku utápět, člověk musí jít dál. Já hraju vlastně i za ty kluky z Jaroslavle. Myslím na ně pořád.“