Byl to on, kdo legendárního kouče Ivana Hlinku přivedl do NHL. Dojednal mu kontrakt v Pittsburghu. Teď má agent Petr Svoboda, se zlatým střelcem z Nagana pouze shoda jmen, další přání: přimět k práci v nejslavnější lize i Vladimíra Růžičku! „Věřím, že se mi to podaří,“ tvrdí muž, jenž žije v Edmontonu.
V obsáhlém interview pro Nedělní Sport vypráví zkušený agent nejen o Hlinkovi, ale i o tom, proč na domácím šampionátu mohla s veteránem Martinem Ručinským cinknout medaile. „Hlavně v kabině mohl být jeho přínos obrovský,“ tvrdí Petr Svoboda, jenž v zámoří zastupoval spoustu hráčů ze zlaté generace. Nevyjímaje právě Ručinského nebo Roberta Reichla.
Domácí šampionát celkově uchvátil. I vás?
„Bylo to super. Moc se mi líbila i organizační stránka. Celkově jsem si to užíval. Pokud jde o výsledek, myslím si, že se Češi nemají za co stydět. Každý, kdo hokeji trochu rozumí, tak ví, že skončit mezi nejlepšími čtyřmi, tak je to veliký úspěch. Pro každého. Nejen pro český tým. A speciálně, když si uvědomíme celkový stav, v jakém se náš hokej nachází.“
Myslíte si, že to byla pro Česko dobrá reklama?
„Stoprocentně ano. Nejen pro Prahu a Ostravu, ale celou zemi. Zahraniční hráči k nám jezdí opravdu rádi. Mají rádi naše pivo, líbí se jim holky. To je bez debat. Nikdo nepohrdne svíčkovou, knedlemzelem… A když k tomu přidáme, jak Češi zvládli organizaci celého mistrovství, mohou být opravdu právem hrdí.“
Dlouhodobě žijete v Kanadě, myslíte si, že i tam může díky tomu jít uvadlý kredit českého hokeje nahoru?
„Oni to berou tak, že hlavní je pro ně to, co mohou produkovat sami. No a potom si individuálně vybírají nejlepší hráče odjinud. Takže následný odchod českých hráčů bude na jednu stranu pro náš hokej dobrá vizitka, ale na druhou stranu mu to nepomůže. Speciálně v této fázi, kdy třeba máme hrozně málo obránců pro národní tým. Na několik let dopředu to bude určitě veliká slabina. Když už si obehrajete mladého kluka, který je zralý na to, aby se uchytil v nároďáku, odejde a podepíše v Americe. A když bude hrát na farmě, těžko s ním můžete počítat pro šampionát. Takže ono to má vždycky pro a proti.“
Což je třeba příklad obránce Jakuba Nakládala.
„Měl velice slušné mistrovství, teď jde o to, jestli NHL udělá, nebo ne. Nikdo to nemá garantované. Je otázka, jestli vydrží na farmě, nebo se bude chtít vrátit do Ruska. Vydělat si tam více peněz. Ale při mistrovství jsem se dobře díval na hráče, kteří přicházejí z NHL třeba na rok do KHL, a musím říct, že už za tak krátkou dobu hodně ztratili. To byl problém i u Jirky Hudlera. Ten se vrátil do zámoří, ale vzalo mu to rok, než se do toho po psychické a fyzické stránce dostal zpátky. Až v Calgary začal hrát famózní hokej, škoda že nebyl k dispozici pro reprezentaci.“
Je to i případ Romana Červenky? Že mu rychlý úprk z NHL uškodil?
„Když ho zmiňujete, tak myslím, že ano. V KHL se hraje jinak, tolik se netrénuje, více se jenom hrají zápasy, cestuje se. Myslím si, že jsem ho předtím viděl hrát lepší hokej. Červus není špatný, ale nebylo to úplně ono.“
Spousta lidí se shoduje, že z NHL utekl zbytečně rychle. Jenom po roce.
„Myslím si, že na to měl, aby tam zůstal. Měl si to více vykousat, stejně jako většina hráčů před ním. Co si budeme namlouvat, v minulosti to museli vytrpět a vydržet jiní hráči než on. Měl na to, aby si tam vydobyl lepší pozici. Je to výborný hráč a myslím si, že měl v NHL zůstat. Byla chyba, že se vrátil. Stejně jako u Hudlera.“
Podobně to vidíte i u Vladimíra Sobotky, jenž před sezonou rovněž zamířil do KHL?
„Ano. Peníze jsou peníze, to jo. Ale myslím si, že ani jemu neprospělo, že z NHL odešel. Rusko mu hokejově neprospělo. Předtím hrál lepší hokej.“
Je pravda, že loňské mistrovství světa mu vyšlo lépe.
„Stoprocentně ano. Před rokem to byl více on. V KHL se naučil věci, které se bude muset zase odnaučit. Nebyl to prostě on.“
Je dobře, že tohle uslyší od někoho, kdo má o hokeji takový přehled.
„Kdybych s ním mluvil, řeknu mu to samé. Říkám, co vidím. Žádnému hráči nemažu med kolem huby. Nemá cenu si něco nalhávat a tomu klukovi říkat, že byl nejlepší, když nebyl. Možná ti hráči to tak vidí, ale já ne.“
Takže vaše rada zní, aby se co nejrychleji pokusili o návrat do NHL?
„Nemám pochyby o tom, že Vláďa (Sobotka) jednou zase skončí v NHL. Je to výborný hráč, který ví, co chce. Má to srovnané v hlavě. Až si vydělá dost peněz, stejně se jako Jarda Jágr vrátí zpátky do zámoří. Nedivil bych se, kdyby to u Vládi bylo už letos. A když ne, tak stoprocentně příští sezonu. Protože on patří do NHL. Ne do Ruska!“
Zmínil jste Jágra. Byl jste překvapený, jak ve 43 letech hrál?
„Musím říct, že hrál opravdu skvěle. Jarda byl nejlepší hráč v našem týmu. Což je úctyhodné, ale zároveň k zamyšlení. Proč právě 43letý hráč byl nejlepší? A myslím si, že kdyby se nezranil Martin Ručinský, tak i on by ve 44 letech byl vedle Jardy druhý nejlepší. A to je otázka k zamyšlení. Pro trenéry reprezentace, pro celé vedení českého hokeje. Aby tohle zohlednili při svých plánech do budoucna. Je velká škoda, že Růča (Ručinský) hrát nemohl. Vedle Jardy by taky zářil, bylo by krásné, kdyby náš tým mohli táhnout tihle dva bardové. Hlavně v kabině mohl být Růčův přínos mimořádný.“
Skvěle znáte trenéra Vladimíra Růžičku, byl jste to vy, kdo mu dělal agenta v NHL. Všiml jste si na něm, že domácí mistrovství mimořádně prožívá?
„Samozřejmě. Každý vám řekne, že vyhrát mistrovství před vlastními fanoušky, to není žádná sranda. Ani té vyhlášené sovětské mašině se to v minulosti až tolikrát nepodařilo… Ten tlak u nás byl šílený, ale to k tomu patří. Hráče to hnalo dopředu, nebyl jediný zápas, který by vysadili. A celkově hráli to, na co český hokej má. Buďme realisti. Postup do semifinále je třeba ocenit. Podívejte na Finy, Švédy, kteří jeli domů dřív. Nebo Slováci na papíře vypadali líp, ale oni neudělali ani čtvrtfinále.“
Celkově bylo na Růžičkovi vidět, jak ho to vzalo…
„Pochopitelně. On nesnáší porážky, hrozně chtěl uspět. Už jenom kvůli fanouškům. Předtím se mu podařilo s nároďákem vyhrát v roce 2005, potom 2010. Takže po dalších pěti letech by to bylo báječné… Ale zase pozor, je třeba respektovat sílu soupeře. A když se podíváme na tu Kanadu nebo Ameriku, je třeba uznat, že to byly skvělé týmy. Američané vzali študáky z univerzit, ale dokázali tady taky školit. Co si budeme budeměli povídat - oni měli na to, aby v semifinále porazili i ty Rusáky, ili dvě třetiny byli jasně lepší.“
Když se vrátíme k té Kanadě, měli Češi i skutečně na to, aby by ji porazili?
„Měla z nás největší respekt. Takže kdybychom v úvodu, jak jsme měli tlak, něco dali, mohlo o to být jinak. Ale tím netvrdím, že bychom vyhráli. Protože v tom případě by se padě mohlo stát, že by Kanada jenom klasicky zařadila vyšší rychlost a zase by nás přejela. Stejně jako Švédy, kteří vedli v základní fázi turnaje už 3:0… Jenže pak zámořská velmoc zabrala a bylo hotovo. Protože kanadská síla byla prostě famózní.“
Netajíte se tím, že byste rád jednou viděl, kdyby Růžička trénoval v NHL. Podaří se vám ho přemluvit, aby to zkusil?
„Občas o tom prohodíme slovo. Podle mě by tam mohl trénovat a osobně doufám, že k tomu dojde. Dělal jsem kontrakt Ivanu Hlinkovi do Pittsburghu. Teď je na řadě Vláďa.“
Dá si říct?
„Doufám, že jo. Potom, co bude trénovat nároďák a extraligu, věřím, že to pro něj bude výzva. A pokud bude možnost, doufám, že to vezme. Nebojte, umím přemlouvat dobře!“ (usměje se)
Jenže on teď uzavřel čerstvě desetiletou smlouvu s Chomutovem.
„Podívejte, každá smlouva se dá rozvázat. Já jsem před lety zavolal Ivanovi Hlinkovi, že pro něj mám místo v Pittsburghu zrovna v době, kdy byl na Švédských hrách a uzavřel s Karlem Gutem, tehdejším šéfem svazu, dvouletý kontrakt s nároďákem. A vidíte, tam odsud odletěl rovnou do Pittsburghu. Takže když něco má smysl pro obě strany, dá se to udělat velmi rychle. My tohle s Růžou teď moc neprobíráme, nechci za nikoho mluvit. Ale jsem si jistý, že pokud přijde možnost pro jakéhokoliv kouče jít do NHL, že by bylo smutné, kdyby to nechtěl zkusit.“
Je podle vás reálné, že o něj bude zájem?
„Do budoucna určitě.“
Nejdřív ale asi v pozici asistenta, že?
„Určitě ano. Evropané tam musejí začínat jako asistenti. Tu svou pozici si odpracovat, trpělivě si ji vydupávat. Ukázat, že na to mají. V téhle funkci navíc má člověk čas zvládnout i jazyk, naučit se pořádně mluvit. Což je to hlavní. Koučink jako takový je jiný, ale i tak bych tam Vláďu (Růžičku) jednou moc rád viděl.“
Postupoval byste trochu jinak než v případě Ivana Hlinky?
„Určitě bych Růžovi radil, aby začal jako asistent. Nechtěl bych ho dostat do situace, v níž končil Ivan. Tehdy to bylo domluvené tak, že poté, co přišel (v roce 2000), tak tu sezonu jako druhý hlavní s ním dodělá i Herb Brooks. On už tehdy chtěl končit hned, proto přišel Ivan, ale měl ho rád, proto mu slíbil, že s ním na střídačce zůstane do konce. Aby mu trochu pomohl se rozkoukat. Pomohl mu, Ivan do toho nemusel skákat po hlavě.“
Ovšem hned další sezonu (2000/01) už byl Hlinka sám jako hlavní kouč. Myslíte si, že by mu bývalo prospělo, kdyby dva roky si to osahával jako asistent?
„Myslím si, že ano. Hlavně po té jazykové stránce by mu to pomohlo. Ivan nemohl tu trenérskou práci dělat tak, jak byl schopný, hlavně kvůli limitům při řeči. On tedy dost spoléhal na práci asistentů, což byli Kanaďané nebo Američani. A i když to byli dobří kluci, tak dříve nebo později bylo jasné, že ho to bude stát krk. Oni nechtěli dělat práci za Evropana. No a nakonec to taky tak dopadlo.“
Mrzelo vás hodně, že Hlinku odvolali v nadcházející sezoně (2001/02) hned po úvodních čtyřech porážkách v řadě?
„My jsme to tehdy s Ivanem hodně probírali. Sezona, kterou dokončil sám jako hlavní, byla výborná. Pittsburgh se dostal až do finále konference, byl to tehdy úspěch. Nebylo mu moc co vytýkat. Jenže on podceňoval tu jazykovou stránku. Říkal jsem mu, že by si během léta měl brát lekce angličtiny, aby všechno dohnal. Jenže každý jsme ho znali, on byl trošku rozšafnější nátura, takže si chtěl spíše užívat života, než aby chodil do nějaké školy. Takže na to nakonec narazil. V úvodu sezony Penguins prohráli čtyři zápasy, což samo o sobě až tolik neznamenalo, ale nakonec ho ty politické tlaky stály místo. To nebylo, že by zklamal. Jeho pozice byla i relativně pevná, měl kontrakt jako dvanáctý nejlépe placený trenér v NHL. Jenže všechno se to sečetlo, na tu jeho pozici se chtěli dostat jiní. Což mu nakonec srazilo vaz. To nebylo v tom, že by na tu práci nestačil, určitě na to měl. Ale ty tlaky neustál.“
Takže Růžičkovi byste radil, aby hlavně zapracoval na angličtině?
„Ano. Má velkou výhodu v tom, že má dceru, která anglicky hovoří perfektně, skoro bez přízvuku. Ta by ho mohla dobře naučit. On už se domluví, na pozici asistenta už by to stačilo. Jenže i tak by na sobě ještě musel v řeči zapracovat a zdokonalit se. Asistenti v NHL mají výhodu, že na ně není takový tlak, takže Růža by měl čas, aby si všechno osahal, zjistil, jaká je politika nejen celé NHL, ale i jednotlivého klubu. Každopádně věřím, že jednou Vláďu v NHL uvidím.“
