Když chytal za Vancouver, Wayne Gretzky mu dal svůj první gól v NHL. Ve Washingtonu vedl Jaromíra Jágra i Alexandra Ovečkina, vzpomíná na ně moc rád. Spoustu legrace zažil se zesnulým Miroslavem Fryčerem. Na jeho odkaz Glen Hanlon naváže ve Znojmě, v úterý ho čeká trenérská premiéra v ICEHL (bývalá EBEL) proti slovinské Lublani.
Rodinné zázemí má ve Vancouveru, ovšem Evropa je jeho druhý domov. S krátkými odskoky do zámoří působí Glen Hanlon na starém kontinentu už patnáct let. „Bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal,“ tvrdí vitální trenérský veterán, nový kouč znojemských Orlů. S důchodem na něj nechoďte, byť miluje klid u vody s prutem v ruce a rybáři jsou podle něj ti nejzajímavější lidé.
Proč jste přijal nabídku Znojma?
„Důvodů je hodně. Lidé z hokejového prostředí vědí, že je to tým, který chce vyhrávat, a navíc jdu do země, která patří mezi top 6 nejlepších na světě. Zdejší fanoušci hokeji rozumí a je pro ně důležitý. Před pár lety jsem mluvil na letním turnaji v Popradu s Miro Fryčerem. Vyprávěl mi, jak moc se mu líbí ve Znojmě. Nikdy jsem na jeho slova nezapomněl.“
Znáte nějakého hráče Orlů osobně?
„Zatím ani jednoho. Hokejový svět je velký. Teprve se budeme poznávat. Nezabere to moc času.“
Získal jste angažmá ve vinařském kraji. Máte rád víno?
„Jasně. Kdo by neměl?!“ (směje se)
Jak jste strávil roční pauzu od hokeje?
„Věnoval jsem se mnoha činnostem. Skoro se nemohlo cestovat, takže jsem trávil spoustu času se svou rodinou. Měl jsem samozřejmě čas i na rybaření, což je moje velké potěšení. Rybáři jsou ti nejzajímavější lidé. (usmívá se) Také jsem vyhodnocoval svůj trenérský styl a přemýšlel o tom, jak bych se mohl posunout dopředu.“
Je vám 64 let. Odkud čerpáte energii k práci?
„Čtyřiašedesát let neznamená, že jste starý. Jsem zdravý, každý den cvičím. Zůstávám hladový po nových vědomostech a po tom, abych zlepšil sám sebe. Je důležité udržovat se v pohybu, být zaměstnaný a obklopovat se motivovanými lidmi. Potom není věk podstatný.“
Co vám dává hokej?
„Být součástí hokeje je dar, ne práce. Miluju tento sport, jsem šťastný, že mi dodává energii. Ráno po probuzení se snažím být aktivní, tvrdě trénovat a mít pro každý den své cíle. Nikdy se nesmíte poddat stárnutí.“
V Evropě jste prošel řadu štací. Táhne vás to sem?
„V roce 2006 jsem se rozhodl, že budu trénovat v Evropě. Bylo to nejlepší rozhodnutí, jaké jsem kdy udělal. Jsem vděčný mnoha hokejovým federacím, že mi umožnily být hostem v jejich zemi. Učím se z každé odlišné hokejové kultury. Pobyt mimo Severní Ameriku je pro mě i velká životní zkušenost. Práce v tolika různých městech a státech zlepšuje můj život.“
Jak vnímáte český hokej?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
