Čechům výhra zvýšila sebevědomí

Zvýšené sebevědomí a postupné přivykání na herní systém či užší kluziště přinesla kromě radosti z vítězství českému týmu cenná výhra 5:3 nad Švédskem v prvním utkání turnaje Česká pojišťovna Cup. Nejméně oblíbený soupeř české reprezentace v posledních několika letech "kousal" až do závěrečného klaksonu, nakonec však odešel poražen. Pravému křídlu první útočné formace Radimu Vrbatovi splnil duel očekávání. "Po tom týdnu nebruslení to bylo asi takové, jak se dalo očekávat. Jsem rád, že to je odehraný, a snad se budeme jen zlepšovat," řekla novinářům opora Phoenixu. "Titul mistra světa tady nevyhrajeme, ale je to krok k tomu, aby se ten tým dal dohromady. A výhra do něj přinese pozitivní atmosféru, než kdyby se prohrálo," doplnil Vrbata. Podle něho se na reprezentační úrovni hrál o trošku jiný hokej, než na který jsou hráči zvyklí ze zámoří. "Celá naše lajna je zvyklá na trošku něco jiného, ale snad jsme hráli každou třetinu o něco lépe. Je to první zápas, v sobotu proti Finům odehrajeme další a já myslím, že to bude jen lepší," uvedl Vrbata, kterého v jednom útoku doplnili spoluhráč z klubu Martin Hanzal a Aleš Kotalík z Buffala. V souhře útočné formace nebyl problém. "S Martinem jsem hrál vlastně již ve Phoenixu a s 'Kotlem' (Kotalík) tady v Liberci, ale jde spíš o ty systémy, které jsou trochu jiné. Tady se vůbec hraje o něco jinak. Je potřeba si na to zvyknout. U nás to není o tom zvykat si na sebe, ale na systém, kterým se hraje," přemítal Vrbata. "Rozdílů je víc. Švédi hrají dost technicky; my se třeba vracíme s hráčem, on to potom zasekne, v Americe by to nikdy nezasekl, ale spíš to nahodil. Takovéhle maličkosti. Taky bych však řekl, že se tady docela fauluje. My jsme měli hodně vyloučených, ale oni (Švédové) drželi podle mého taky docela dost v útočném pásmu, což mě docela překvapilo," všiml si Vrbata. Podobné pocity ze zápasu si odnesl i Kotalík. "Nebylo to pro nás jednoduché. Přece jen jsme čtrnáct dní nehráli a chvíli nám trvalo, než jsme si zvykli. Hraje se tu trošku jiný styl hokeje, jiný systém a i ta síla, když člověk týden netrénuje, tak je to znát," připustil Kotalík. "Máme za sebou tři tréninky, tak se do toho teprve dostáváme, ale myslím, že na konci jsme tam nějaké šance měli, vytvořili si tlak a je to snad jen otázka času, kdy to tam začne padat," věřil devětadvacetiletý forvard. Švédové ho ničím nepřekvapili. "Snad jen rozhodčí to trošku víc pouštěli. Byly tam věci, které se v NHL pískají. Třeba držení a zákroky hokejkou," prohlásil Kotalík. Svěřenci kouče Aloise Hadamczika měli v utkání hned devětkrát početní výhodu, dvakrát dokonce v pěti proti třem. "Když přesilovka nejde, tak je to vždy o souhře. Nějaké nebezpečné věci jsme tam měli, stříleli, ale bohužel jsme třeba zareagovali pozdě při té druhé přesilovce pět na tři, kdy Švédi zahráli trošku něco jiného než při té první. To jsou věci o komunikaci, ale řekneme si to zítra a příště to bude lepší," ubezpečil Kotalík. Gólem na 2:0 se blýskl útočník Tomáš Rolinek. Za hlavní devízu českého výběru označil důraz před brankou. "Měli jsme velký tlak před bránou a z toho padly i góly," řekl. Na rozdíl od Hadamczikových svěřenců se Švédům početní výhoda vcelku dařila: deset vyloučení na straně Čechů potrestali dvěma góly. "Přesilovky rozhodují, my se těch faulů musíme vyvarovat. I když je to těžké, tady na tom malém kluzišti, kde je hodně osobních kontaktů. Zvlášť s mou postavou jsem to pocítil a obdržel hodně ran," připustil Rolinek, který je se 177 centimetry nejmenším hráčem do pole v českém týmu. Právě na menší hřiště si musel zvykat. Z extraligy mohou hráči čerpat zkušenosti s užším kluzištěm pouze z O2 Areny, kde hraje Slavia. "Jako hráč z Evropy můžu říct, že je to těžší. Je v tom spousta osobních soubojů, na herní kombinace není moc prostoru, člověk dostane puk a má před sebou hned hráče," líčil Rolinek. "Vnímal jsem hodně i posunutí modré čáry směrem do středního pásma. Obranná třetina je strašně veliká a v tom mají určitě výhodu útočící beci, že tam mají více prostoru. Jde však pouze o zvyk, je potřeba si to osahat a potrénovat," dodal. Rolinka také poněkud zaskočilo, v jak důrazném duchu se zápas nesl. "Švédi hráli výborně do těla. Až mě překvapilo, jak hodně důrazný zápas to byl. Napadlo mě to už po první třetině," uvedl Rolinek. Dobře si však uvědomuje, že je potřeba se velmi rychle přizpůsobit. "Kanada s Amerikou hrají pouze takto, ale já myslím, že i my na to budeme mít tým a budeme hrát také tak. Na tom úzkém kluzišti je to potřeba," dodal.