Poletín vyhlíží dvacítku i kemp Islanders: Chci se dobře připravit. AHL by mě lákala
Zaujal už na letošním mistrovství světa dvacetiletých, jeho zápasový průměr se blížil bodu. V další sezoně by měl Tomáš Poletín patřit k hlavním oporám juniorského nároďáku. „Vím, jaké je zažít to až do finále. Máme z toho neskutečné vzpomínky a ten pocit chce člověk zažít znova,“ nezastírá prospekt newyorských Islanders. Během léta se v Říčanech připravuje i po boku takových es, jako jsou Lukáš Dostál, Karel Vejmelka nebo Martin Nečas.
Dva roky strávil ve Finsku, kde okusil i dospělý hokej, pro další rozvoj zvolil Tomáš Poletín odchod za oceán. V Kelowně pobral ve 43 utkáních základní části 35 bodů (20+15). „Tady s panem Čihařem jsme si to docela užili,“ rozesměje se devatenáctiletý útočník, když se u něj během rozhovoru zastaví spoluhráč Vojtěch Čihař. „První půlka sezony úplně super, pak jsem měl nějaké zranění, to mě trošku zpomalilo. Ale byl jsem spokojený,“ dodá vážněji.
Mohlo vás po dvou letech ve Finsku ještě něco překvapit? Byla Kanada v něčem jiná?
„Asi mě nic nepřekvapilo. Jen je úplně jiná kultura, celá liga a styl hokeje. Mně to ale vyhovuje, takže jsem se těšil a užil si to.“
Váš spoluhráč Vojtěch Čihař si pochvaloval, jak vám v zámoří dají trenéři víc prostoru, můžete si dovolit víc než třeba v dospělém hokeji a díky tomu rostete. Vnímal jste to stejně?
„Asi jo. Máme tam asi lepší roli, než bychom měli v mužském hokeji. Zase se naučíte hrát v jiné roli, trošku pod tlakem. Každý zápas musíte v uvozovkách dominovat a být co nejvíc platní pro tým. Pak vám pomůže i to, že je více zápasů, takže se to projeví.“
Bylo příjemné, když vás v průběhu sezony doplnil v klubu právě Vojtěch Čihař?
„Určitě. Zrovna v té době odcházel zpátky Daniel Pekař, takže bych tam byl jediný Čech. Bylo příjemné, že přišel. Udělali jsme si to hezké.“
Čím zabíjejí čas dva Češi v Kelowně?
„Město je krásné, ještě jsme tam byli až do června, takže jsme hráli hodně golf. Je tady spousta hřišť. Když jsme měli volno, chodili jsme na nějaké túry, kolem města je spousta krásných výhledů. Příroda je krásná. Ale dalo se dělat cokoliv, nenudili jsme se.“
Zahráli jste si i prestižní Memorial Cup. Co ve vás zanechal?
„Skvělou zkušenost. Jenom pár hráčům se povede si turnaj vyzkoušet. Bohužel to pro nás nedopadlo úplně dobře, ale pořád bylo super být toho součástí. Pro ně je to úplně svátek. Stále byla plná hala, celé město hokejem žilo. Určitě to je speciální.“
Je cítit, jací jsou Kanaďané do hokeje blázni?
„Ani bych neřekl. Naopak tady v Česku zápasy sleduje fakt hodně lidí a všichni tak nějak vědí, o co jde. Což je super. Tam je všechno strašně velké, víc lidí, takže do toho nejsou všichni tolik zapálení. Možná bych řekl, že je to v tomhle směru lepší tady.“
MS dvacítek je neskutečná motivace
Už máte představu, jak to s vámi bude dál? Loni vás ve čtvrtém kole draftovali New York Islanders, teď se asi bude řešit, jestli zůstanete v juniorce, nebo půjdete do AHL.
„Teď se budu snažit mít co nejlepší kemp a od toho se uvidí dál. Pravděpodobně půjdu zase zpátky do Kelowny, zase budu mít trošku jinou roli. Musím se trošku posunout.“
Hlavní slovo budou mít Islanders, ale lákalo by vás už jít hrát AHL?
„Určitě. Budu se snažit mít co nejlepší kemp a tím, že v Evropě už jsem hrál dospělý hokej, tak by mě to určitě lákalo. Ale nechci předbíhat. Teď se soustředím jenom na to, abych se dobře připravil a měl dobrý začátek.“
V srpnu vás čeká ještě sraz reprezentační dvacítky. Je to po loňském roce velké lákadlo?
„Už teď se těším. Co jsem se bavil s kluky, těšíme se všichni, že se zase sejdeme. Repre je vždycky speciální událost. Všichni se známe, jezdíme tam spolu iks let a jako jádro jsme spolu. Vždycky je moc příjemné se sejít. Máme super partu. Když si vzpomenu na loňský rok, o to víc mě to láká a motivuje.“
Vnímáte, že by hra mohla hodně stát na vás? Už poslední mistrovství se vám bodově vyvedlo, teď byste měl mít větší roli.
„Soustředím se jen na to mít dobrý začátek sezony, abych nové trenéry přesvědčil a mohl jet znova. Je to úplný vrchol naší mládežnické kariéry v reprezentaci. Soustředím se na to, abych se tam dostal, měl dobrý kemp v srpnu. Pokud bych na mistrovství jel, je to neskutečná motivace. Vím, jaké je zažít to až do finále. Máme neskutečné vzpomínky a ten pocit chce člověk zažít znova. Ale určitě to nebude jednoduché.“
V Říčanech si během léta můžete zatrénovat i s hráči z dospělé reprezentace a NHL. To musí být pro mladého hráče splněný sen, ne?
„Je to úžasné, jsem moc rád. Je to další motivace, poznávám nové kluky, které jsem třeba ještě neznal. Trošku do reprezentace nakouknout a být její součástí je hrozně příjemné. Je to další dobrá zkušenost.“
Jak vás berou hráči jako Martin Nečas, Tomáš Hertl nebo Lukáš Dostál?
„To se musíte zeptat asi jich. (směje se) Bavíme se normálně, dneska jsme měli s Dostym srandu, hráli jsme nějaké hry. Je to příjemné, kluci jsou všichni super. Je zajímavé poslouchat jejich zkušenosti a vidět, jak pracují na ledě. Super zkušenost, jsem za ni rád.“
Sledovali jste v rodině hodně letošní draft? Na řadu mohl přijít váš bratr František, ale nakonec se nedočkal.
„Sledovali. Bohužel to pro bráchu tenhle rok nevyšlo, ale je mladý, jako gólman má čas. Věřím, že zamaká a povede se mu sezona. Měl to trošku těžké, loni ho postihlo nějaké zranění. Věřím, že bude mít super sezonu a draftují ho na dalším ročníku.“
