Benda Německo odmítá
Už dávno mohl trénovat v některém bundesligovém týmu, ale když mu němečtí manažeři volají na mobil, hned zkraje je zbrzdí. „Nezlobte se, ale nepůjde to,“ odmítá Benda.
Ta poslední byla z Krefeldu. „Chci už zůstat v Česku,“ rozhodl se útočník, jenž naposledy pomáhal Litvínovu.
Syn českých rodičů, rodák z belgického Reefu a majitel německého pasu, si umínil, že přestane kočovat.
Dává přednost rodině. Hlavně malé dceři. „Chodím s ní pravidelně na Štvanici, hraje slušně tenis, tak u toho chceme zůstat,“ povídá šestatřicetiletý hokejový cestovatel.
Svoji stopu Benda zanechal prakticky všude. Jen namátkou: Washington, Jokerit Helsinky, Pori, Kazaň, Voskresensk, Čerepovec, Mnichov, Freiburg, Slavia, Sparta, Zlín, Litvínov…
„Objezdil jsem toho dost, to je pravda. Všude se mi líbilo, rychle jsem si zvykl, nový jazyk mi nikde nedělal problémy,“ rekapituluje Benda, který v žertu říká, že nejhůř mu jde čeština.
Ale právě tu si chce zdokonalovat přirozeným způsobem. Lítání po světě má dost, v šestatřiceti letech se chce usadit. „Je nejvyšší čas,“ myslí si.
Proto telefonáty z Německa odbývá. Většinou s lehkým srdcem, občas o nabídce uvažuje. Ale plány má zřejmé. „Ty možnosti v Německu jsou skutečně zajímavé, lákavé, ale já už se rozhodl,“ nenechá se přemluvit.
V poslední době se o Bendovi mluvilo v souvislosti s Mladou Boleslaví, vypadalo to jako jasná záležitost, ale k domluvě s extraligovým nováčkem nakonec nedošlo.
„Ani nevím proč. Fakt je ten, že jsem od kamarádů dostal hromadu zpráv, v nichž mi gratulují k novému angažmá,“ usmívá se dlouholetý německý reprezentant.
Štěstí zkusí jinde, třeba nakonec naváže na své někdejší působení ve Slavii před třinácti lety. „Možné je všechno,“ nevylučuje Benda vůbec nic.
