Sýkora: Rád bych znovu do Davosu

Zabiják na ledě. King Kong. Několik přezdívek si robustní dělovkář zajistil během ročního hostování ve švýcarské lize. Teď se má vrátit do Pardubic, kde ho váže čtyřletý kontrakt. Ale stane se tak? „Chtěl bych jít do Davosu i na příští sezonu. A pak hrát za Pardubice,“ předkládá Sýkora ideální variantu. K rozhovoru pro Sport střelec přichází zpocený, po dvouhodinové lopotě v pardubické areně.

Galeje, co?
„Nenudíme se… Poslední tři roky jsem byl zvyklý trénovat sám, až letos jsem zvolil přípravu s mančaftem. Je vidět, že tu jsou výborní trenéři, kteří tomu rozumí. Čímž netvrdím, že dřív tu odborníci nebyli. Chci jen říct, že tahle příprava má něco do sebe.“

Proč jste se po čtyřech letech najednou přihlásil ke společné přípravě?
„Po domluvě s trenéry jsem usoudil, že bude lepší trénovat s ostatníma klukama. Je to tak asi správné.“

Kdysi mi váš bratr Michal říkal, že by se v extralize měl zavést individuální trénink a pak společný nástup do kempu, jako v NHL. Máte stejný názor?
„Abych pravdu řekl, trochu mě mrzí, že to u nás nefunguje jako v Americe. Všichni vědí, že by to pro všechny bylo nejlepší. Každý z nás potřebuje trénovat trochu jinak. Ať si nikdo nemyslí, že my jako profesionálové si můžeme dovolit odfláknout letní trénink. Strach o to, že by se někdo nepřipravoval je úplně, ale úplně zbytečnej. Bylo by správný zavést zámořský model i doma. Bohužel to tady takhle nefunguje.“

Jistě i proto, že kluby nemají oponenta v hráčské asociaci… Bez ní si to nevydupete.
„Nevím, jaký to má důvod. Ale názor mám jasnej. Kdyby se po sezoně dalo týmu delší volno, zahájilo se v červnu, v červenci a pak se jelo rovnou bez přestávky, bude to pro všechny mnohem lepší. Takhle trénujete dva měsíce v kuse a pak jedete na tři týdny na dovolenou. Což je zvláštní. Ale my to nezměníme, v podstatě nemá cenu se k tomu víc vyjadřovat.“

Podstatné je, jak to s vámi nyní bude dál. Kde budete hrát?
„Na rovinu říkám, že bych příští sezonu rád hrál znovu za Davos. Pro mě to loni byla změna, která mi přišla děsně vhod. Moc mi to tam sedělo. Doufám, že se ještě nějakým způsobem dohodneme. Zároveň se dál považuju za Pardubáka, mám to tady hrozně rád, odehrál jsem tady skoro celou kariéru. Pardubice jsou jedním z nejlepších klubů v republice a vždycky za ně budu rád hrát.“

Se Švýcary jste se na všech podmínkách shodli?
„S vedením jsme byli víceméně domluveni. Ale jde o to, že klub švýcarské ligy nemá takové možnosti jako Rusové. Davos si nemůže dovolit vyplatit za hostování ohromné peníze. V tom to bude složitější. Třeba už někoho mají, těžko říct. Rozloučili jsme se s tím, že chtějí se mnou prodloužit spolupráci. Já mám však povinnosti v Pardubicích, teď bude záležet na agentech.“

Pardubice se vám vyjádřily, zda jsou svolné k vašemu odchodu?
„Od začátku byla dohoda daná, že mi umožní využít na jeden rok zahraniční angažmá. Na rovinu říkám, že bych rád strávil v Davosu sezonu další. Ale zatím se k tomu nestaví nijak svolně.“

Na východě Čech máte uzavřenou smlouvu na příští čtyři sezony. Neříkáte si nyní, zda jste se neukvapil s délkou kontraktu?
„Ne, nelituju toho. V Pardubicích jsem maximálně spokojenej. Jen jsem měl kliku, že když jsem šel ven, natrefil jsem zrovna na tak báječnej klub jako je Davos. Proto mě to tam tolik láká. Rád bych si zahrál taky Ligu mistrů, jestli ji tedy nezruší… A další věc. Kluci z týmu Pepík Marha a Petr Tatíček mají taky podepsáno na příští rok.“

Takže buď vás čeká skvělé řešení situace, nebo dobré…
„Kdyby se mě někdo zeptal na moji ideální představu, řeknu mu příští sezonu Davos a pak pořád za Pardubice. Ale je to jen představa. Jak říkám, rád bych tam šel, ale pokud zůstanu tady, nic se nestane.“

V Pardubicích byste si zahrál s Dominikem Haškem…
„Víte co, já tady najdu za chvíli deset motivů, které mě lákají i do Pardubic. To není problém.“

Loni jste asi nečekal, že vám to v Davosu tak sedne, nebo ano?
„Já do Švýcarska chtěl, mohl jsem si vybrat mezi dvěma nabídkami. A Davos jsem si vybral i proto, že jsem to tam znal z dřívější návštěvy. Navíc se dobře znám s Pepou Marhou. To mi zjednodušilo rozhodování.“

V Davosu jste vystřihl bezvadný rok. Stačí to takhle jednoduše říct?
(přikyvuje) „Já tam byl maximálně spokojenej. Prostě bomba sezona. Skvělý lidi, klub, fanoušci, všechno okolo.“

Snad každý český hokejista si přeje jednou hrát za Davos. Co je na tom angažmá nejlepší?
„Jednak život, za druhé výborná parta v kabině, za třetí trenér. Arno del Curto je jeden z nejlepších koučů, jaký mě kdy vedl. Jedno s druhým. Hrozně spokojenej jsem tam byl, není co dodat.“

Kouč Davosu je podle mnohých svérázná osobnost. Čím si vás dostal?
„Pravda, má trochu jiný metody, ale je zatraceně úspěšnej. Pokud to říkám dobře, za těch třináct let byl asi osmkrát ve finále a čtyřikrát vyhrál. V klubu dělá všechno, smlouvy hráčům, zařizuje skoro celý chod. A mně neskutečně pomohl. Kvůli poraněnému kotníku jsem přišel k týmu až týden před ligou, on se mnou chodil každý den sám na led, pomáhal mi dostat se do kondice. Každému tam takhle pomáhá. Přitom na cizince nevyvolává zbytečný tlak, jako jinde.“

To se pak pro trenéra přetrhnete, že?
(přikyvuje) „Je to tak. Všichni jsme mu chtěli vrátit to, co nám obětoval. Na druhou stranu jsem nezažil přísnějšího trenéra. Má to v sobě šikovně skloubené.“

PETR SÝKORA

Narozen: 21. prosince 1978 v Pardubicích Profese: hokejový útočník Draft do NHL: Detroit Red Wings, 1997, 76. v pořadí Největší úspěchy: mistr extraligy s Pardubicemi 2005, mistr švýcarské ligy s Davosem 2009, král extraligových střelců 2001 a 2007 Kariéra: Pardubice (1996-98), Milwaukee Admirals/IHL (1998-2000), Nashville Predators (1999), Pardubice (1999-2006), Washington Capitals (2005), Pardubice (2006-08), EHC Davos (2008-09) Bilance v NHL: 12 zápasů, 4 body (2+2) Poslední sezona: Davos, 49 utkání, 39 bodů (23+16), +11. Play off: 18 zápasů, 11 bodů (8+3)

Při pohledu na sbírku vašich bodů jste neměl potíž s adaptací na švýcarskou ligu, nebo ano?
„Ani snad ne. Svoji hru jsem neměnil. Akorát se muselo mnohem víc bránit, což po nás kouč vyloženě vyžadoval. Nakonec jsem hrál půl sezony levé křídlo, což byla trochu změna. Ale nijak zásadní.“

Hraje se ve Švýcarsku moderněji než v Česku?
„Tak to nejspíš nebudu umět posoudit, o tom se hrozně těžko mluví. Asi jak který mančaft. Ale Curych celkem přesvědčivě vyhrál Ligu mistrů, takže se tam asi nehraje špatnej hokej (usmívá se). A Curych je jenom jeden ze silných švýcarských klubů. Vezměte si, že vypadl v prvním kole play off 4:0 na zápasy… Ta liga je prostě dobrá. Švýcarská liga mi přijde rychlejší, tvrdší. Každá liga má svoje, ale ta jejich je minimálně srovnatelná s naší extraligou.“

Jak se přihodí, že nejlepší tým Evropy vyletí z play off švýcarské ligy jako první?
„Každý mohl porazit každého. My jsme šli do čtvrtfinále ze čtvrtého místa a hráli jsme s pátým Luganem, které má absolutně nejlepší sestavu ze všech týmů v lize. A stejně jim to stačilo až na pátý flek.“

Nakolik vám v Davosu pomohl Josef Marha, tamní starousedlík, jenž za Davos válí osm let v kuse?
„Pepíka tam znají absolutně všichni. Toho v Davosu zdraví i lampy u silnic (usmívá se). Jednou tam snad bude i starostou. Mně osobně Pepík pomohl ohromně. Cokoliv jsem potřeboval zařídit, s tím mi poradil. Ukázal mi tam všechmo, co jsem potřeboval. To samé Petr Tatíček, který hraje za Davos asi tři roky. Musel jsem jim poděkovat, bez nich bych to měl složitější.“

Titul se pod Alpami slaví stejně jako doma, třeba zrovna v Pardubicích?
„Bylo to krásný, parádní. Kdo a co vydržel (usmívá se). Jen se nedá říct, že slaví celé město. V Davosu bydlí jen třináct tisíc lidí a v dubnu tam končí lyžařská sezona, takže moc turistů tam nebylo. Spíš na hokej jezdili z dolních měst, ale ti skalní nechyběli nikdy. Po hospodách se slavilo hodně.“

Asi jste si toho v Davosu hodně nafotil, že?
„Jistě, fotek mám spoustu. Davos je nádherný kout země, kdo tam byl, dá mi za pravdu. Sníh napadne v listopadu a sleze… No, já když v dubnu odjížděl, ještě tam sníh ležel…“

To nemusí být legrace při cestách za zápasy, ne? Stihli jste všechna utkání venku?
„Oni na to jsou Švýcaři asi zvyklí, za celou sezonu jsme neměli jediný problém s dopravou. A to my z Davosu se dost nacestujeme, než sjedeme z kopce za soupeři. Nezažil jsem jedinej problém, akorát snad jednou jsme přijeli půlhodinu před zápasem. Ale jen proto, že Curych byl totálně zacpanej.“

Neočekával jste alespoň jednu pozvánku do národního týmu?
„Popravdě, moc jsem ji nečekal. Každý trenér sází na jiné hráče. Díval jsem se na zápasy Euro Hockey Tour i na mistrovství světa a podle mě trenér Růžička vybíral výborné hráče. Řada zápasů v sezoně i na šampionátu nebyla vůbec špatných. Chybělo malinko k tomu, aby naše utkání dopadla jinak a celá sezona se hodnotila úspěšně.“

Čili nesouhlasíte s názorem, že český hokej uvadá?
„Naopak si myslím, že to bude dobrý. Stačí, abychom jednou ve čtvrtfinále měli štěstí a zase se to zlomí. Vezměte si loňský rok v Quebeku, vedli jsme 2:1 nad Švédy ve čtvrtfinále. Stačil kousíček, kluci mohli jít dál, spadla by z nich nervozita a byla medaile. A o krizi by se nemluvilo. Mám za to, že podle jednoho zápasu se nedá soudit celá sezona.“

OČIMA MANAŽERA Jedině za tržní odstupné „Za hráče kalibru Petra Sýkory by si klub v případě jeho dalšího hostování představoval adekvátní odstupné. To odstupné, které jsme přijali minulý rok od Davosu, bylo směšně vysoké. Vycházelo totiž z naší dohody s hráčem, kterému jsme při podpisu dlouhodobé smlouvy s naším klubem slíbili uvolnění na zahraniční angažmá na jednu sezonu. Další dohody jsme s Petrem ani s Davosem nedělali. V případě, že Davos projeví opět zájem, musí přistoupit na tržní odstupné, které nám zajistí možnost sehnat si adekvátní náhradu. To se dosud nestalo a podle všeho ani nestane. Peníze počítají všude v Evropě.“ Zbyněk Kusý, generální manažer HC Moeller Pardubice