V Omsku si v podstatě dělám, co chci, říká Jágr

„Ale je to velká zásluha našeho kouče,“ tvrdí Jágr v rozhovoru pro Sport na adresu Fina Summanena. Včera se slavný plejer vydal na skok do Česka.

Jeden z nejlepších hokejistů historie přiletěl ve středu ráno z Rigy, kde v úterý večer hrál ligu. Doma v Kladně si pěkně pospal, na extraligový mač s Plzní dorazil se zpožděním. „Nedal jsem si budík, tak jsem se vzbudil až těsně před šestou,“ vyprávěl u VIP salonku 38letý útočník.

Jen co přijedete domů, už zase vyrážíte na hokej. Nemáte ho snad v Rusku dost?
(usmívá se) „V pohodě… Vyspal jsem se dostatečně, tak jsem si v klidu vyrazil na hokej.“

Jaromír Jágr sleduje spolu s otcem marný boj Kladna • Pavel Mazáč (Sport)

Musíte být utahaný z poslední série zápasů, nebo ne?
„Vůbec ne, spíš naopak. Cítím se výborně. Vyhráváme, je pohoda. Navíc náš trenér je rozumnej chlap. Nejedná na základě emocí. Když cítí, že potřebujeme ubrat, ubere a dá nám volno. A pokud je potřeba trénovat, makáme ostošest. Řada jiných trenérů by po porážce okamžitě přidala na tréninku, on to bere s chladnou hlavou. Nic se nepřehání. Je to s ním fajn. A i teď dal týmu čtyřdenní volno.“

A na ledě je to znát. Omsk pod Raimo Summanenem vzkvétá. A sedí evidentně i vám, že?
(přikyvuje) „Já mám pod ním velkou pohodu. V podstatě si můžu dělat, co chci. Po hokejové stránce je to geniální trenér. Jasně, má svoje mouchy, občas blázní, moc křičí, ale to je zkrátka on.“

Huláká i na vás?
„Na mě právě ne. Ale jinak…“ (usmívá se)

Povídejte…
„Nepřál bych vám udělat v zápase chybu a vracet se pak na střídačku. Nikomu bych to nepřál! To už se vám pak nechce zpátky na led, jak se bojíte… Naštěstí nadává anglicky, díky bohu, že všichni mu nerozumějí. (usmívá se) Dokáže být zkrátka hodně nepříjemnej.“

Z posledních osmi utkání jste sedmkrát vyhráli a v tom jednom brali bod, vzrostla nyní v klubu už tak velká očekávání?
„Jistě. Ale víte co, tlak byl v Omsku vždycky. Doufám, že z té výšky nespadneme. Trochu totiž máme starosti s beky. Hrajeme na čtyři, pět obránců, ostatní jsou zranění, další je na dvacítkách v zámoří. Na těch velkých hřištích se borci hrozně nalítají, je to pro ně strašně náročný. V Americe hrát na čtyři beky není takovej problém jako v Evropě. Ale aspoň kluci naberou fyzičku.“ (usmívá se)

Vy se nemusíte vracet?
„Já? Naše lajna je kompletně v pořádku, takže mě se to netýká.“ (směje se)



Což ovšem platí jen pro případ, pokud nehrajete s násilníky z Čechova. Vy jste se jejich běsnění díky zranění vyhnul. Naštvalo vás vedení soutěže verdiktem, který nevyloučil boxery z Čechova z ligy?
„Tak holt příště zase dojde na bitku… Stoprocentně. Oni prostě tenhle styl hry zastávají. Jejich majitel to po nich vyžaduje, oni plní pokyny. Já osobně nečekal, že je vyloučí. To nemohl nikdo čekat.“

Neuvažoval jste, že kdybyste se ozval vy jakožto ikona soutěže, bossové KHL by se na věc mohli dívat jinak a Čechov vystrnadili?
„Ne, ne, to vůbec. Můj hlas by to neovlivnil. Záleží na KHL, jakou ligu si udělají, jakou cestou chce jít. Třeba jí to takhle vyhovuje, chce to. Protože už před sezonou se tresty při rvačkách změnily ve prospěch týmů, které se víc perou.“

Hašek odstrkuje clonícího Jágra • Barbora Reichová (Sport)

Vážně?
„No jasně. Dřív to bylo tak, že jste po každé rvačce dostal automaticky trest do konce zápasu, teď vám dají pět minut a hrajete dál. Až po druhé rvačce jdete z ledu do šaten. A je jedno, jestli jste bitku vyprovokoval, nebo ne. Z tohohle hlediska je pak jasná taktika Čechova. Nasadí na naši elitní lajnu své rváče, ti se perou, naši se nedají a výsledkem je to, že jdou sedět všichni. Naši nejlepší a od nich rváči… (kroutí hlavou) Tohle mi nedává smysl.“

Trochu jsme zamluvili vzrůstající ambice Omsku. Začíná to vypadat na průlomovou sezonu. Na tu, o níž docela dlouho sníte. Jste druzí v lize. Cítíte to tak?
„Já cítím hlavně to, že jsme schopni porazit kohokoliv. Ofenzivně jsme hodně silní. Naše dvě lajny mají velkou úroveň. Ta první patří kompletně do ruské reprezentace, ve druhé jsem já, Červus a Kaljužnyj, nejlepší běloruský útočník. Když se jedné nedaří, góly dává ta druhá. To je naše výhoda oproti mnoha ostatním týmům. Samozřejmě ne všem. Máme taky velice dobře organizovanou hru. Co se systému týká. To platí i pro obranu, ta je naší ozdobou.“



Jenže pak tu jsou ještě týmy jako Ufa, Kazaň…
„Jasně. Ufa je bohatá, v Rusku gigant, geniální hráči, skoro celej ruskej nároďák. Kazaň je nahoře každej rok. Magnitka taky paráda. Jakmile přejdete přes první kolo play off , dostanete hned silného soka. Ale bylo by fajn být co nejvýš v základní části. Pokud by zase odstartovali Ligu mistrů, rád bych si ji zahrál. Láká mě.“

A vašeho generálního manažera Bardina zase láká získat vás v budoucnu pro pozici kouče Omsku. Dokonce vás vidí i jako jednoho z příštích koučů české reprezentace. Co vy na to?
„Já chci hrát hokej, dokud to půjde. Trénování je fyzicky jednodušší, ale psychicky náročnější. Na druhou stranu, mám teď dobrou školu. Kdybych začal trénovat, spoustu věcí bych si vzal od něj (Summanena). Má to hodně vymakaný. Zažil jsem hodně kvalitních trenérů, byl jsem v Americe, ale málokdo to má tak promyšlený jako on.“

Takže Bardina spíš zklamete, v Omsku nebudete žít dalších iks let?
„To asi těžko.“ (usmívá se)
Jaromír Jágr v dresu Omsku. • Michal Beránek (Sport)
Jste doma, tak se nemůžu nezeptat. Co říkáte na registrační aféru v extralize? Dotkla se i vašeho Kladna, byť nakonec pozitivně, odpočty bodů mu pomohly.
„Na to vám nedokážu odpovědět v pár větách, to bychom tu byli hodně dlouho, abyste ze mě dostal všechny názory na tuhle kauzu.“

Tak váš základní dojem?
„Mě nejvíc zarazilo, že ty chyby v klubech bylo možné potrestat asi šesti způsoby, jak se psalo. Už to mi přijde divný. Přeci za jednu konkrétní chybu musí přijít jasný konkrétní trest. Aby všichni věděli hned, co je čeká. Podle mě se musí změnit pravidla, řády. Jinak tady budou mít právníci žně… Takový rejstřík postihů, to je pak lahůdka pro ně. Nakonec ten odpočet bodů nebyl úplnou kontumací, která podle mě nejspíš měla přijít. Tohle bylo takové polovičaté rozhodnutí.“

Co všechno chcete doma stihnout do neděle?
„Půjdu párkrát na led. Nemůžu nic nedělat. Jakmile se vrátím do Ruska, čeká nás šestnáct zápasů obden. A všechno se silnými soupeři, bude se rozhodovat o nasazení do play off . Tlak je obrovskej, jednou prohrajete a je hned panika. To není jako tady… (směje se a hlavou kyne směrem ke kladenskému kluzišti). Před zápasem v Moskvě na CSKA nám oznámili, že dostáváme volno. Prohráli jsme v prodloužení a hned byl oheň na střeše. To volno nám chtěli rušit. Bod nikoho nezajímal, byla to ztráta.“

Jaromír Jágr má skvělý přehled o hře • Michal Beránek (Sport)

Rozumím tomu, že s Omskem toužíte po ligovém zlatu. Platí tedy vůbec, že se představíte na dubnových Českých hrách, poslední akci reprezentace před mistrovstvím světa?
„Záleží, jak se nám bude dařit s Omskem, jak dlouho budeme hrát play off . Díval jsem se do programu, pokud půjdeme daleko, tak to těžko stihnu. Předbíhám, ale při účasti ve finále bych to nestíhal. A finále je naším cílem. Uvidíme.“¨

Povězte mi, ještě v sobě nosíte vzpomínky na zlaté mistrovství světa?
„V mém případě nejde ani tak o medaili, jako o pocity. Nevybavuju si zlatou placku jako odměnu, ale to, jakým způsobem se utvořila ta skvělá parta. Proto byla radost tam se všemi být. Každý hokejista si po letech vzpomene hlavně na tu společnou náladu. A že se k tomu dostavil úspěch, o to je to hezčí. Teď bude důležitý, aby klima v nároďáku vydrželo. Pro trenéra to bude těžký. Je jasný, že každý kouč sází na svoje hráče. Já být trenérem, hraju stejným stylem jako se hrálo předtím. Není důvod měnit něco, co funguje. Je to prostý. Je mi úplně jedno, jakou mám jako trenér představu o hokeji. Když se vyhrálo, dělám to samý, co ten přede mnou, ne?“