JAKUB KONEČNÝ - Tak trochu se čekalo, že mu to za jablonecké běsnění disciplinární komise jako starému recidivistovi spočítá. Nakonec však Tomáš Řepka odešel od fotbalového tribunálu s trestem na spodní hranici. Což je dobře.
Mnozí by ho nejraději ukřižovali, nemůžou vystát, jak neurvale a ošklivě se chová k protihráčům, rozhodčím a koneckonců i spoluhráčům. Těšili se, že ho fotbalový soud pořádně osolí. Vždyť jeho šéf Jiří Golda se loni s Tomášem Řepkou po jeho plivanci na Ladislava Volešáka loučil s varováním, že z dalšího předvolání už sparťanský kapitán jen tak snadno nevyvázne.
„Ten trest bude na horní hranici sazby,“ předjímal Golda.
Nakonec však své slovo nedodržel.
Určitě je to důsledek fotbalové politiky a tiché války Sparty proti vedení ČMFS, nicméně pro fotbal je to každopádně správné rozhodnutí. Zrovna Řepkovy vztyčené prostředníčky určené sprostým divákům nepatří mezi provinění, po nichž by měl následovat drakonický trest. K přestupku ani nedošlo ve hře, takže by rovněž postih za něj neměl sportovní stránku věci nějak významně ovlivňovat.
Navíc slovo spravedlnost je v tomto případě velice relativní. Vždyť podobných gest projde jiným fotbalistům fůra už jen díky tomu, že je nezachytí televizní kamery. Na podzim třeba vztyčeným prostředníčkem počastoval ostravské fanoušky Řepkův parťák Jaromír Blažek – a bylo ticho po pěšině.
Jak navíc správně poznamenal jiný sparťanský zadák Erich Brabec, Řepka se beztak nejvíc potrestal sám. Tím, že neudržel nervy na uzdě, se připravil o derby se Slavií, a svému týmu bude chybět i na horké půdě v Mladé Boleslavi.
A pokud tam Sparta padne, vyjde Řepku jeho poslední aféra nakonec stejně pěkně draho.
