Fans Sparty jsou teď spíš její pátá kolona. A takovým se neděkuje
Ve Spartě žádný hráč nemůže mít dres s číslem 12, ten je symbolicky vyhrazen fanouškům. Jenže ti ve chvíli, kdy je tým nejvíc potřebuje, jdou proti zájmům vlastního klubu. Svým trvalým šikanováním Tiémoka Konatého i třeba výtržnostmi, kterými vyvedli Lukáše Marečka a spol. z tempa v utkání v Mladé Boleslavi, které pro vicemistra skončilo velmi nepříjemnou porážkou 0:1.
V nouzi poznáš přítele – a taky skutečného fanouška. Takového, který ani v krizi neztrácí víru a za svým týmem stojí za každých okolností. Takového, kterých má v současnosti Sparta velmi málo, pokud vůbec nějací takoví jsou.
Co je platné, že příznivci hostí včera v Mladé Boleslavi zaplnili oba své sektory a byli náležitě slyšet, když svému týmu zasadili hned dvě kudly do zad? Už v první půli spustili obligátní nadávky, pískot a bučení na Tiémoka Konatého, byť je klub už ikskrát prostřednictvím trenérů i hráčů poprosil, ať od toho konečně upustí.
A když se Sparta hnala v závěru utkání za vyrovnáním, rozbili její tlak svými výtržnostmi, kvůli kterým musel rozhodčí zápas na čtyři minuty přerušit. Proto je dobře, že když po prohraném zápase chtěli jít někteří hráči Sparty ze zvyku (a možná i ze strachu) vyznavačům rudé barvy zatleskat, že je kápové týmu zastavili.
Za tohle se totiž neděkuje.
