Škoda, že zrovna v tu chvíli neměl v ruce kelímek s kafem, nebo čajem. Zatímco jeho Real najednou strhával odvetu semifinále Ligy mistrů na svou stranu, on by si určitě jen fouknul do horkého pití. Vždyť už jsme to viděli…
Takový zkrátka je Carlo Ancelotti. Italská média mu občas dávají přezdívku „morbido“, měkký Carlo. On jim s klidem sobě vlastním odpovídá: „S touto vlastností jsem vyhrál třikrát Ligu mistrů.“ Na konci května může v Paříži přidat čtvrtý zářez, jeho Real bude hrát finále s Liverpoolem.
Ale co ještě o italském „misterovi“ říkají druzí?
„Ancelotti požádal o názor zkušených hráčů, jaké střídání a změny udělat v prodloužení. Dokonale to vystihuje, jaký manažer je a proč tak dobře pracuje s tímhle týmem.“
To jsou čerstvá slova Toniho Kroose, záložníka Realu, když mluvil o chvilkách bezprostředně po základní hrací době. Ancelotti si pozval právě Kroose, jehož v 68. minutě stahoval z hřiště, a Marcela, jenž byl celé utkání mezi náhradníky. A právě s těmi dvěma rozebíral, co dělat.
„Jako bych objevil svého dalšího otce,“ vzpomínal na něj před lety Andrea Pirlo. „Změnil mou kariéru, když mě z pozice deset stáhnul před obránce,“ říkal. Ancelotti Pirla zatáhl a udělal z něj tvůrce hry z hloubi pole a v často používaném takzvaném diamantu nechal běhat Clarence Seedorfa, Gennara Gattusa a pod hrotem válel Rui Costa, později Kaká.
Mundial: Historie dotáhla Real do finále, další kolaps Guardioly. Co quadruple Liverpoolu?
Video se připravuje ...
Tenhle AC Milán vyhrál dvakrát Ligu mistrů, dvakrát Superpohár UEFA, mistrovství světa klubů, Serii A, Coppa Italia, i italský Superpohár. Bylo to v době, kdy obrátky nabíral Juventus, s nímž to na čas seklo v momentě, kdy na něj praskla obrovská korupční kauza sportovního ředitele Luciana Moggiho, a kdy se na svou pětiletou slavnou éru chystal Inter, kterého opracovával kouč Roberto Mancini a v poslední fázi José Mourinho.
Obdivuhodné úspěchy. Zároveň ale v té době začala média v Itálii nejčastěji používat přívlastek „morbido Carlo“. Věřilo se totiž, že hvězdné mužstvo má Serii A vyhrávat častěji a pravidelněji než jen jednou v osmileté Ancelottiho éře. Že pod přísnější rukou by se z Andreje Ševčenka a spol. dalo vyždímat ještě o trochu víc.
To se zaprvé už nikdy nezjistí, a za bé… Velkých trofejí ve své trenérské kariéře posbíral celkem dvě desítky. Postupně od začátků v Juventusu, přes AC Milán, Chelsea, PSG, Bayern až po současný Real, v němž je podruhé. Vyhrál titul v pěti top ligách, což nikdo jiný nedokázal. Ancelotti se stal profesionálním trenérem hvězd, jimž svěřuje skoro stejnou odpovědnost, jakou má za tým on sám. Pochopil, že pracuje s nejlepšími fotbalisty a ti nejzkušenější z nich už přece mají co říct k taktice a k důležitým rozhodnutím. Vztahy s nimi proto pečlivě nastavuje, aby věděl, že jim může důvěřovat.
Když to udělal ve středu večer v Madridu, rozkřiklo se to jako neobvyklá událost. Ale každému muselo dojít, čím si sám Ancelotti prošel jako trenér, ale i jako hráč pod osvíceným Arrigem Sacchim, a co taky doširoka popisoval ve své knize s příznačným titulem Klidné vedení.
„Odjakživa jsem myslel, že je přísný, měl vždycky takový výraz. Ale vybouchnout jsem ho zažil jen párkrát. Začal křičet v jazyce, který mu zrovna přišel na mysl, rychle se ale stopnul, odešel pryč a pak se vrátil se zapálenou cigaretou úplně klidný,“ mluví v ní o Ancelottiho sebekontrole Cristiano Ronaldo.
A s úctou se k němu vyjadřují i David Beckham, John Terry, Paolo Maldini, Alessandro Nesta, Adriano Galliani a další světové osobnosti. Zlatan Ibrahimovic zase vzpomíná, jak bohatou Paříž učil zvládat tlak velkoklubů, zatímco v PSG si na tuhle roli teprve postupně zvykali.
„Trofeje se vyhrávají až na konci sezony, teď nepanikařte,“ říkával po prohraných zápasech. A když se někdo vylil a přišel pozdě na trénink, s klidným hlasem žádal hráče za zavřenými dveřmi o profesionalitu, a ať už se to neopakuje. „A když bylo potřeba, odlehčil to. Jestli se náhodou chystáš znovu, vezmi mě příště sebou,“ popisoval švédský útočník.
Ještě jednou k té knize. Ancelotti si do kapitol vypůjčil několik citátů, které mají vystihovat jeho práci. Za všechny třeba tenhle: „Motto úspěšných manažerů zní, že na prvním místě jsou lidé, na druhém strategie.“
Tak nějak se choval, než v Madridu začalo prodloužení semifinálové odvety. Pozval si zkušené hráče, čímž jim dal najevo jejich důležitost pro mužstvo a pro úspěch, ačkoliv už třeba zrovna nebyli na hřišti. A zeptal se jich na nejbližší plán…
Jako velká osobnost. Sebejistá. Vyrovnaná. Úspěšná.
A tou zůstane, i když na konci května proti Liverpoolu neuspěje. Jeho „klidná“ práce ho prostě předchází.
Témata:
fotbal, Real Madrid, sport, Jan Podroužek, Liga mistrů UEFA, Liverpool, Chelsea FC, Juventus FC, AC Milan, Cristiano Ronaldo, Toni Kroos, Madrid, Paříž, Carlo Ancelotti, Sport na Heureka.cz
Související články
