Už na konci podzimu jsem naznačoval, jak moc se těším na začátek jarní části. Mrazivé počasí, v lepším případě i sníh, špatné hrací plochy, při kterých se oranžový balon zastaví na blátíčku a útočník promarní tutovku. A do toho nečasu vyrazím s rozestavením 5 – 3 – 2, posbírám body za čistá konta (a za góly z pokutových kopů).
Jenže letošní zima byla slabší než pivo ze dva dny otevřené PET láhve a na stadionech se rozmohl takový nešvar – padaly góly. Tedy až do minulého víkendu, kdy se ochladilo a já zapomněl na přímou úměru: zima = málo branek.
Ve 20. kole se slavilo pouze jedenáctkrát, sedm celků udrželo čisté konto. Ironií je, že tři branky viděli v Jablonci, kde vanul vichr z hor a dostával celek, který hrál proti němu, pod tlak (podle spolehlivých zdrojů prý oba kapitáni před utkáním nacvičovali los).
Každopádně v uplynulém kole se vyplatila defenzivní taktika a – abych nezapomněl – taky analýzou navržená výměna Tomáše Vaclíka za Davida Lafatu ve prospěch letenského snajpra. Konkrétně o celé dva body…
Na to, že vymýšlení této strategie trvalo zhruba čtyři hodiny, to zjevně nebyl promrhaný čas (ano, to „h“ je tam správně) – navíc v rámci pracovní doby… Když už jsme u obrany, tak nejlepší defenzivou se na jaře zatím prezentují Slovácko, í Sparta a Sloeré které udržely třikrát čisté té konto. Naopak Olomouc či Dukla ani jednou.
V tom aby se Kozel vyznal...
Související články
