Jsou události, ze kterých vám naskakuje mrazení v zádech i po letech. Jedna taková pro mě je, podívat se znovu na přijetí, jaké se dostalo Pavlu Srníčkovi den před Štědrým dnem v roce 2006, kdy na poslední čtyři minuty ligového utkání s Tottenhamem nahradil zraněného Shay Givena. Tři dny nato chytal 26. prosince celý zápas, svůj poslední za Newcastle.
Byl to jeho krátký, o to emotivnější návrat do klubu, který miloval. A jehož fanoušci jej zbožňovali. Přesně o devět let později, 26. prosince 2015, mu jeho obdivovatelé posílali na dálku energii do jeho nejtěžšího boje.
Celý stadion St. James Park zpíval oblíbený popěvek „Pavel is a Geordie“, což je výraz pro obyvatele Newcastlu. Byl jejich. Po příchodu z ostravského Baníku v roce 1991 jej přijali za svého. Když jsme v lednu 2012 po jeho nástupu do Sparty spolu dělali velký rozhovor během soustředění v Jerezu, probírali jsme i tohle téma: „Měl jsem s fanoušky fantastický vztah. Měli mě v úctě a dávali mi to tak najevo, až jsem si říkal, že to není možné. Užil jsem si to.“
Na vlastní kůži jsem to poznal v prosinci 2007 během mé krátké, jen několikahodinové návštěvy Newcastlu. Ať už jsem mluvil s lidmi v klubovém fan shopu, nebo majitelem jednoho pubu v centru, který ve skladu asi tři minuty hledal knihu, encyklopedii United, aby mi hrdě ukázal na stránku s fotografií, na níž byl rodák z Bohumína se svou typickou ofinou. „Pavel is a Geordie,“ připomněl.
Srníček patří ke skupině hráčů, které se dostalo větší ocenění v zahraničí než doma. S Newcastlem postoupil do Premier League a přidal se po bok Luďka Mikloška, který dělal české brankářské škole v Anglii velké jméno. Po kratším působení v Sheffieldu (1998-2000) se přesunul do Itálie.
V Brescii se mimo jiné potkal s Pepem Guardiolou a vytvořili si spolu přátelský vztah. To v případě Pavla Srníčka nebyla výjimka, což dokládají dojemné vzkazy v reakcích bývalých spoluhráčů, trenérů i tehdejších protihráčů na úmrtí českého brankáře, ať už Alana Shearera, Shaky Hislopa, Osvalda Ardilese či Petera Schmeichela. Stejně jako jeho čeští spoluhráči a přátelé neopomněli zmínit jeho povahu, upřímnost a přátelskost.
Dnešní zpráva nemilosrdně zasáhla jeho rodinu, nejbližší přátele a všechny, kteří jej osobně znali. A smutný bude i brunejský princ, fanoušek Newcastlu, s nímž se Srníček poznal před pár lety během audience před exhibičním utkáním. „Když nás představovali, řekl jsem mu, že ho znám. A on na to: ,Já tebe taky‘.
I to dokazuje, že dnes odešla česká brankářská legenda. A nejkrutější na tom je, že tak bolestivě brzy.
