KOMENTÁŘ: Není Jozé jako José
Do press centra Sparty přišlo v pátek dopoledne na tradiční pozápasovou tiskovou konferenci mnohem více žurnalistů než obvykle. Generální sportovní manažer Jozef Chovanec všechny navnadil čtvrtečním prohlášením, že zveřejní jména těch, kteří v budoucnu moc šancí nedostanou.
Tady je seznam:
Je prázdný.
Žádné jméno nepadlo. Svůj hlad po opatřeních si mohli fanoušci uspokojit informací, že dojde ke změně organizace hry.
Chovanec nesplnil slib a teď je považován za zbabělce, který se schoval za fráze. Ze svého pohledu udělal správně, když upustil od veřejných poprav. Navenek, směrem k fanouškům, vypadá hloupě.
Do této situace se ale dostal vlastní vinou.
Dá se pochopit, že pár minut po zápase neudrží emoce a zlobí se na hráče, hlavně na ty, co se podle něj zbláznili (mimochodem, proč tedy poprvé střídal až v 76. minutě, když viděl, co se děje?).
Jenže v případě Chovance to není poprvé, co po neúspěchu začal pálit ostrými, tedy konkrétními jmény.
V Českých Budějovicích to schytal Zeman, jindy zase Jeslínek, Pamič, opakovaně Kucka, došlo i na veterána Blažka. Korunu všemu nasadil, když už před zápasem s Lausanne, tedy bez emocí, ještě zvýšil tlak na kritizovaného Sionka rýpnutím, ať si nehraje na špílmachra.
Ve Spartě se vyčítalo trenérům, že se hráčů bojí. To není Chovancův příklad. Ale tím, jak moc chce demonstrovat svou vládu nad kabinou a přísnost, si škodí.
Od trenérů velkých klubů (nebo velkých trenérů?) něco takového neslyšíte. José Mourinho jednou prohlásil, že by měl Carvalho začít používat hlavu. To když si jeho krajan stěžoval na nedostatek šancí. Pokud se to týkalo hry nebo výsledku, stojí Portugalec vždy za svým týmem.
Ve Spartě to funguje jinak. Příkladem za všechny je Juraj Kucka. V létě dostane po mistrovství světa jen několikadenní dovolenou, během které bere kvůli zánětu antibiotika. Pár dní na to už v polovině července nastupuje proti Liepaji. Do zápasu, v němž trenér nečelil potížím se složením středu zálohy, dal čerstvě doléčeného slovenského reprezentanta. To si po mistrovství světa nedovolil Arséne Wenger ani se Ceskem Fábregasem, kterého tolik potřebuje.
Kucka o pár týdnů později nastoupil po střevní chřipce v Poznani a také do některých dalších zápasů se zapojil ne zcela fit. Za to, že překonával bolest, si nyní, kdy se to na něm začíná projevovat, vyslechne, že se zbláznil.
Mimochodem, když Jaroslav Hřebík na podzim 2001 poukázal na to, že chybu před rozhodujícím gólem Realu v Lize mistrů (2:3) udělal Radek Slončík, byl za to kritizován. Teď to fanouškům nevadí.
Z Chovancových projevů se dá vyčíst následující: vyhráváme spolu, za porážky ale mohou hráči. Na podobný styl bývá kabina hodně citlivá a pozná, kdy s nimi nejedná trenér na rovinu.
A jakmile kouč ztratí její důvěru, nemůže čekat, že za něj padnou, až mu půjde o kejhák. A ta situace se blíží.
Zatímco Mourinho své hráče chrání, Chovanec tlak ještě zvyšuje. Prostě není Jozé jako José.
Chcete mít sportovní informace jako první? Objednejte si SMS a MMS zpravodajství iSport.cz »
