Litvínov a Třinec? Poslední finalisté jsou teď jako šelmy v kleci
Na Hlinkově stadionu v Litvínově si už tolik nepřipomínají heslo tohoto hokejového velikána, které mužstvo provázelo na cestě za titulem. Přitom by měli. Jeho „Hlavně se z toho nepos…“ platí v těchto dnech možná ještě víc. Mistrovský tým se sune po schodišti dolů…a ještě níž. Od úvodního a dvě třetiny vynikajícího zápasu proti Zlínu je to však čím dál horší a nikdo neví, kam to povede. Verva působí bezradně, dostává jednu ránu za druhou. Jako ta stará pouťová atrakce, kam si chlapi chodili změřit svou sílu.
Po odchodu triumvirátu opor (Ručinský, Petružálek, Francouz) a taky trenéra Miloslava Hořavy se nečekaly zázraky. Vědělo se, že tým má nezkušenou obranu a že světem protřelé osobnosti typu Martina Ručinského se nedají nahradit, už třeba v tom, jak dokázaly zapůsobit v kabině. Zároveň se ale nepředpokládalo, že Verva vstoupí do sezony tak mizerně. Situace začala být na pováženou.
A nepohoda, jež se v mužstvu rozhostila dřív než neprodyšné mlhy na úpatí Krušných hor, jen znásobuje neduhy, o nichž se sice mluvilo, ale které se tolik nebo vůbec neprojevily, když byl tým v laufu. Najednou je zranitelnější, víc se obnažuje, co všechno mu schází. I proto zabírá až ve chvílích, kdy pod ním praská led, a zápasy, které dokázal o gól vyhrávat, teď těsně ztrácí.
V podivném rozpoložení začal rovněž poražený finalista z Třince. Jeho postavení neodpovídá ambicím. Všichni zálibně a s jistou škodolibostí pozorují tuhle šelmu zavřenou do klece, dokonce si i šťouchnou. Uvědomují si, že je na tom špatně, a chtějí toho využít, dokud to jde. Ať to zvíře zkrotne ještě víc.
Za třinecké problémy může spánek některých hvězd a taky zdravotní trable. Potkat taková série zranění a nemocí zrovna Litvínov, tak ho to položí. U Ocelářů je otázkou času, kdy se zotaví, záblesky lepších časů už předvedli. Třeba zrovna nedávno v Litvínově. A když to nepůjde, mají do čeho říznout, kam sáhnout. Buď do vlastního širokého kádru, nebo jinam. Při finančních možnostech, na české poměry výjimečných, si můžou ukázat vlastně na každého.
Mistři se musí z podzimního nachlazení vypotit sami. V Litvínově už se na tribunách a v zákulisí hledají viníci, spousta souvěrců například vzývá kult asistenta Hořavy. Právě obrana, kterou měl na starost, hoří nejvíc. V trenérech to ovšem asi nebude, tady je každá rada drahá. A do kádru se taky moc sahat nedá. Litvínov musí pracovat víceméně s tím, co - a na co - má. A tak se míchá sestavou, nejvíc hráčů se protočilo ve čtvrté formaci.
V Litvínově nechtějí dupat do něčeho, co ještě před několika měsíci skvěle fungovalo. Viktor Hübl po nedělní porážce s Pardubicemi řekl, že každý musí začít u sebe, sáhnout si do svědomí, vrátit se k poctivé dřině. Dosud nejhorší vystoupení souboru v této sezoně znovu potvrdilo, že problém je hlavně v hlavách litvínovských hráčů, z nichž dávno vyprchalo někdejší sebevědomí. Místo vos připomínají jepice. V Litvínově to zatím řešili po dobrém, trpělivě, radikální zásahy prý nechystají. Výsledky přijdou. Možná, snad. Zatím ale nepřišly.
