Oslavíme to symbolicky společně s Petrem Čechem. Co myslíte? On dvoustovkovou nulu v Premier League a já jubilejní stopadesátý článek v magazínu deníku Sport a pro tento web. Čech se sice nestal Fotbalistou roku, ale vlastně jím je, protože anketa je jedna věc a reálné sportovní povědomí věc druhá.
Tak se hned nedurděte, fotbaloví puritáni! Já přeci vím, že je to nesrovnatelné, ale je to symbolické přiťuknutí, a vedle „nulového konta“ světového brankaře mi dopřejte rovněž chvilku hřejivého pocitu a uspokojení nad tím, že si už tři roky, neděli co neděli, dám o panáka míň, abych měl čistou hlavu pro poslední korekce článku, na který následující den čeká vedoucí magazínu Petr Schimon. Dnes tedy na téma Petr Čech .
Sice nevím, z jakého důvodu nebyl znovu zvolen Fotbalistou roku, jeho mise je nesrovnatelná s jakýmkoli jiným českým fotbalistou, ale budiž. Vítěz Ligy mistrů a čtyřnásobný vítěz Premier League začínal odvážným krokem do světa velkého fotbalu.
Přišel do Sparty z Blšan jako mladý brankař v době, kdy byli ve Spartě tři brankaři před ním. O jeho kariéře vypovídá celé toto monotematické číslo, a tak mi dovolte podívat se na jeho osobu z jiného úhlu pohledu.
Pokusím se zamyslet nad tím, co je vlastně podstatou, že chytá, jak chytá, a co z toho vyplývá. Zaprvé: Představte si útočnou akci jako sled obrázků, které jsou kresleny a bleskově se střídají v průběhu hry. Čech se je snaží nepřetržitě luštit, aby mohl odstartovat pohyb v brance v pravý moment.
Je mistrem svého oboru a umí „číst“ obrázky ještě před tím, než jsou dokresleny, a tím získává cenný čas pro akci v předstihu. Trenér Jaroslav Hřebík tvrdí, že Čech mimořádně vyniká, když se proti němu ocitá útočník v situaci jeden na jednoho.
Výborně předvídá a málokdy v takové situaci dostává gól. Anticipace je právě ono „čtení dopředu“ a první velká devíza Petra Čecha. Zadruhé: Špičkový hráč jakékoli hry disponuje při řešení situací herní inteligencí, čili mj. porozuměním logice hry a rozlišením podstatného od nepodstatného.
Operuje jinou inteligencí než tou, kterou dobyl svět Albert Einstein. Na rozdíl od obecné inteligence se dá herní inteligence rozvíjet. Zkušeností především, ale také neustálou analýzou za pomoci trenéra, ale především sebeanalýzou samotným hráčem.
Láska ke hře. 24 hodin denně
To souvisí výrazně i s vášní a herní náruživostí, která je hnacím motorem přemýšlení o hře. To je druhá velká Čechova devíza. Nerad bych zde dubloval jeho odpovědi z výborného rozhovoru Pavla Hartmana v tomto čísle, ale když je budete pozorně číst, dáte mi za pravdu, že sebeanalýza a mentální analýza hry Petra Čecha je nápadně odlišná od toho, jak analyzují hru jiní fotbalisté.
Souvisí to i s tím, že Čech disponuje nejen hráčskou inteligencí, ale i tou obecnou, což není v týmových sportech zcela běžný jev. To se odráží i v třetí dominantě našeho nejlepšího brankaře.
Zatřetí: Víte, proč Dominik Hašek nebo Jaromír Jágr hráli nebo hrají do tak relativně vysokého věku? Není to jen proto, aby na stará kolena vydělali ještě nějaké peníze. Primární důvod je jiný. Zmínění mušketýři nedovedou herní prostředí opustit, protože ho MILUJÍ.
A stejně tak Petr Čech. Když hráč miluje hru, nemiluje ji jen v době zápasu nebo tréninku. Miluje ji 24 hodin denně, a tak se také stane, že se mu do hlavy a srdce kromě sportu a rodiny nic jiného nevejde. Ono to totiž, především během soutěže, jinak nejde. Vsadit na jednu kartu je velké životní riziko.
Dělat jednu věc pořádně a zaníceně má pikantní, těžko specifikovatelnou vůni a zásadní význam nejen pro úspěch ve sportu, ale i pro tvorbu HODNOT ve společnosti. Jestliže člověk vytvoří správný POSTOJ k životu vrcholového sportovce, buduje tím zároveň svůj hodnotový systém a objevuje díky zmiňované náruživosti i další hodnoty: řád, smysl pro povinnost, sounáležitost, aristokratičnost, kolegialitu či přátelství. Petr Čech je postupně objevil a to je jeho třetí velká devíza. On je zkrátka v prostředí fotbalu „někdo jiný“.
Hráč kola Premier League: Petr Čech vešel do historie 200. nulou v lize
Video se připravuje ...
Související články
