Teprve osmnáctiletá atletka Amálie Švábíková je další zlatou dívkou české tyčkařské historie. Bývalá snowboardkrosařka vyhrála ve finském Tampere mistrovství světa juniorů v národním juniorském rekordu 451 centimetrů.
Pro českou atletiku je to šestý titul z juniorského MS. Švábíková navázala na předloňský titul výškařky Michaely Hrubé, juniorskými mistry světa před tím byli také desetibojař Jiří Sýkora a chodkyně Anežka Drahotová (oba 2014), Denisa Rosolová ve skoku do dálky (2004) a oštěpařka Jarmila Klimešová (2000).
Švábíková ve Finsku potvrdila roli spolufavoritky coby třetí juniorka letošních světových tabulek. Soutěž zahájila chybou na základní výšce 410, ale příštích pět pokusů zvládla. Další nezdary si připsala až při snaze o osobní maximum 451, než napotřetí opět uspěla. Jednou si pak zkusila i 460 cm. Soutěž vyhrála před největší papírovou favoritkou Lisou Gunnarssonovou ze Švédska, jež stejně jako bronzová Alice Moindrotová z Francie zdolala 435 cm.
Švábíková je další nadějné jméno v dlouhé řadě české ženské tyčky. Už na konci minulého století překonala Dana Bártová v dřevních dobách disciplíny deset světových rekordů a na olympiádě v Sydney jí jen těsně unikla medaile. Pavla Hamáčková se pak stala halovou mistryní světa i Evropy, Kateřina Baďurová byla vicemistryní světa, zlatou medaili z ME má Jiřina Ptáčníková a nahoru se dere současná česká jednička Romana Maláčová . Švábíkovou cepuje známý tyčkařský trenér Pavel Beran.
„Naše země má skvělé tyčkařské trenéry. Máme dobré kluky i holky. Tyčkařská generace jde dál a dál a já doufám, že se bude posouvat. Třeba taky něco předvedu a zapíšu se do historie,“ usmívá se Švábíková.
Všechno mohlo být jinak, protože Švábíková od mládí kromě atletiky brousila také snowboardové prkno. Na mládežnických závodech sbírala medaile i v snowboadkrosu. Vybrala si ale atletiku.
„Bylo to hlavně kvůli rodinným důvodům, i finančně to bylo strašně náročné. V tu chvíli mě to mrzelo, teď jsem ráda, že jsem se rozhodla takhle. Stejně bych si musela vybrat a myslím, že jsem si vybrala správně,“ říká Švábíková. „Snowboarďáci jsou kamarádi. S Evkou Samkovou se taky občas vidíme, nebo s trenérem, ale už to není tak hodně. Snowboard mi chybí, ale snowboardovat budu furt.“
