Láznička: Nejsem analytická zombie
Chce roztrhat zavedené klišé o šachistech. Intelektuální vědátoři zabředlí jen do světa 64 políček, jakási analytická zombie... Taková charakteristika je podle 20letého Viktora Lázničky jednoznačně nepřesná.
Současný největší talent českého šachu se pokládá za veselého raubíře a kromě nemalých sportovních ambic musí stíhat vysokou školu.
„Když se bavím se slečnou, radši neříkám, že jsem dobrý šachista,“ směje se Láznička. Prý pořád slýchává ze stran narážky, že se šachisté neumí bavit a vůbec začlenit se do běžné společnosti. A že jsou moc uzavření.
| Viktor Láznička |
Záliby: fotbal, tenis, filozofie |
Jeden hráč záměrně podstrčil soupeři k nahlédnutí pornografický časopis. Prý ho to tak vyvedlo z míry, že se nemohl koncentrovat. Někdy bývá při zápasech hodně veselo.“
Sám Láznička nechtěně obdržel přezdívku „Viktor Čistič“, ale moc se k ní nehlásí. „Dostal jsem ji kvůli mé hře. Mám sice technický, poziční styl a rád hraji koncovky. Jenže často měním dámy, nebo jiné figurky.“
Když sedí za stolem, nasadí zdánlivě přísný pohled na šachovnici. Ovšem v běžném životě, jak zdůrazňuje, je normální. „Poznámky na gymnáziích byly pro mě automatické.
Hodně jsem sázel, také na šachové zápasy. Překvapivě mi to nevycházelo. K tomu dalšímu se radši nechci přiznávat,“ mlží Láznička.
Mnozí odborníci ho glorifikují jako největší talent současného českého šachu. Je historicky nejmladším mistrem republiky. Před dvěma lety vyhrál domácí šampionát, to mu bylo 18 let.
Za svůj nejlepší výsledek považuje vyhraný turnaj v Indii na Kalkata Open. Suverénně zvítězil v silné konkurenci a v poslední partii s černými figurami porazil juniorského mistra světa Adlyho z Egypta.
„Jo, v Indii mám asi největší respekt. Snad větší než v Evropě,“ míní šachista, který na nedávném liverpoolském Mistrovství EU obsadil mezi 140 šachisty druhé místo před anglickými šachovými velmistry Adamsem a Shortem.
„Nejvíc si v kariéře cením skalpu tehdy jedenáctého hráče světového žebříčku Alexeje Širova. Lotyše hrající za Španělsko jsem loni v Karlových Varech po sedmi hodinách srazil černými figurkami.“
Hodně se inspiruje fenomenálním Rusem Kramnikem. Jeho finty zejména v zahajování vloží občas do svého arzenálu kombinací a tahů. V mládí se rozhodoval, zda se dá na fotbal, či šachy. Zvítězila desková hra a Láznička je nyní často srovnáván s českou jedničkou Davidem Navarou.
„Ve vážných šachách máme pět remíz a několikrát mě porazil. Ale v rapidu, v rychlých šachách, mám lepší bilanci zase já. On je však stále o třídu lepší,“ vysvětluje Láznička. „David možná působí dost uzavřeně, ale má skvělý smysl pro humor. Bystře a vtipně reaguje na dané situace a občas k tomu složí vtipnou báseň.“
Před novou sezonou extraligy Láznička přestoupil z rodných Pardubic do Nového Boru. A hned se z toho stala šachová událost roku. Dlouhou dobu ho učil Sergej Movsesjan, současný třináctý šachista na světovém žebříčku FIDE.
„Rozešli jsme se v loňském listopadu. Jedna z mých nejlepších spoluprácí. Z těch mnoha analýz oba doteď těžíme,“ pochvaluje si Láznička. „Chtěl bych skončit jako Sergej. Naše chápání hry je dost podobné. Vím, že bych na to měl, pokud budu makat,“ tvrdí Láznička.
Jenže už to makat je někdy pro šachistu nezdolná meta. „Přiznávám, jsem líný. A někdy mám období, kdy mě šachy také nebaví,“ dodal šachista a student VŠE.
