Měl to být výlet za zkušenou, ale změnil se ve spanilou jízdu, která skončila nečekaným vítězstvím. Otec a syn Váňové si zásluhou osmiletého koně Fafintadenienta odvezli největší část z celkové dotace 55 tisíc euro (více než 1,5 miliónu korun), o kterou se běžela Prix Quo Vadis na 3 700 metrů v dostihovém chrámu v Auteuil.
Na kraji pařížského Boloňského lesíka a v sousedství tenisových dvorců Roland Garros dosáhl klan Váňů velkého úspěchu. Dva dny před odjezdem přitom nechtěl Josef Váňa starší o ambicích vůbec mluvit
„Jedeme to zkusit a obhlédnout konkurenci. Když se nám to nepodaří, tak se opět vrátíme na východ Francie do Štrasburku nebo Nancy, kde to známe,“ popisoval Váňa starší, Fafintadenientův trenér.
Navíc Fafintadenient startoval v Paříži až v posledním dostihu, a tak Váňa mohl sledovat dění v Auteuil. „Když jsem viděl první dostih tříletých, v jakém se jelo tempu, tak jsem přestával věřit a další dostihy to bylo horší a horší.“
Přišel závěrečný bod a chmurné představy rázem vzaly za své. Fafintadenient bez problémů s konkurencí stíhal a po třetině kurzu se žokej Josef Váňa mladší v sedle dokonce vydal do čela. Až k cílovému sloupku se před něj nikdo nedostal.
„Pepča to udělal výborně, nechal ho čtyři až pět skoků v koních a potom šel, co potřebuje. Navíc nám přála půda v Auteuil, pokud by bylo větší bláto, jak tu bývá zvykem, bylo to by to těžší ucválat,“ vrátil se k průběhu Váňa starší.
Na první pohled vypadalo vítězství lehce, ale ze sedla to vypadalo jinak. „Sice jsme vyhráli o více než dvě délky, ale žádná sranda to nebyla, ten druhý už na mě tlačil, bylo to na milimetry,“ doplnil Josef Váňa mladší. „Ukázalo se, že tady může běžet dostihy do čtyř kilometrů, maximálně 4100 metrů,“ doplnil trenérský matador.
Zatímco osminásobný vítěz Velké pardubické zůstal nad věcí, synovi triumf vliv energii do žil.
„Zase to vítězství nepřeceňujme, byl jenom malý dostih, ale je pravda, že my jsme to měli jako první dostih v sezoně a většina soupeřů už byla rozběhaných. Opět se vrátíme pokorně do Itálie a pokusíme se trenéru Faverovi vrátit, že nás nepustil do dostihu v Trevisu,“ sdělil Váňa starší a jeho syn doplnil: „Byl jsem v Auteuil vůbec poprvé v životě, tak se dá říci, že jsem přijel, viděl a zvítězil. Samozřejmě, když se dostaví úspěch, tak chuť zkusit to znovu roste, ale musíme zůstat pevně nohama na zemi.“
