Redaktor iSport.cz vychytal titul. Snad ještě stojí šatna, smál se Barák
Šlo na něj šestnáct ran, za záda pustil jen jednu. Jednou z hlavních postav florbalového Superfinále se stal brankář a redaktor isport.cz Jan Barák, který svými zákroky pomohl Chodovu k vítězství nad Mladou Boleslaví 3:1 a obhajobě mistrovského titulu. „Ke konci mě to trochu vzalo. Minulý rok jsem si to na lavičce také užil, ale tohle je tak osmnáctkrát víc,“ vyznával se pak před novináři.
Kde tedy byly větší nervy? Vloni na střídačce nebo nyní v bráně?
„Já je mám paradoxně větší, když jsem na střídačce. Tam to neovlivním, ale v té bráně to teď uteklo hrozně rychle. Neměl jsem ani síly být nervózní.“
Na druhou stranu, dlouho byl stav 1:1 a každá chyba mohla rozhodnout…
„Ano, ale moje sportovní psycholožka mi zakázala koukat na časomíru, takže jsem neviděl žádný gól, ani kolik bylo času do konce. Uteklo mi to a vnímal jsem asi až tu hru bez brankáře. Ta vám prozradí, že se blíží konec. Naštěstí ji nevyužili, párkrát promáchli a bylo to naše.“
Jak jste si užíval brankářský souboj s Lukášem Bauerem? Oba jste zákroky dost slavili, že?
„Je to tak, Lukáš se taky rád zaraduje, když něco chytí a je to potřeba. I ve filmu Mistři říkají, že si fandit musíte sami, protože nikdo jiný to za vás neudělá. Takže si fandím. Nějaké zákroky jsem měl, ale už jsem chytal složitější zápasy. Jsem rád, že jsem nic nezkazil. To byl můj cíl, nedostat nějaký gól, který by nás srazil. Povedlo se to.“
Prožíval jste pak i nějak ten neuznaný gól ve třetí třetině?
„Ne. Já si hleděl svého, byl jsem už takhle dost zatavený, tak jsem se jen párkrát prošel. Kluci však říkali, že to byl gól. I Tom Ondrušek to říká, a když to říká Tom Ondrušek, tak má vždycky pravdu. Musela to tedy být pravda.“
Brali jste to i jako rozlučku s Patrikem Dóžou, který odchází do švýcarského Könizu?
„Přesně tak. S Patrikem jsme se o tom bavili, abychom si spolu ten zápas užili. Jsem rád, že ten poslední gól dal a já odchytal dobrý zápas. Asi se o tom ještě nad skleničkou pobavíme.“
Jak je tento titul pro vás i sladký vzhledem ke zdravotním potížím, které jste si dříve prožil?
„Spousta lidí už mě odepsala, možná jsem se odepsal i já sám, ale v ten moment jsem si začal florbal víc užívat a vážit si každého tréninku. Tohle je taková odměna. Je to satisfakce po loňském roce, který ale jinak Dan Mück odchytal úžasně. Se mnou se asi moc nepočítalo, ale ta sezona byla dobrá. V playoff jsme se pak střídali a Superfinále vyšlo na mě. Jsem šťastný.“
Jak moc tedy byla i nepříjemná ta srážka, kterou jste ve třetí třetině absolvoval?
„Já měl problémy s pravým kolenem a ono to šlo právě přes to pravé koleno. Jsem na to zvědavý. Uvidíme, až sundám chrániče, jak to bude vypadat.“
Je to pro vás i motivace pokračovat v dalších letech?
„Popravdě nevím, Nevím, co bude. Dnešek si užiju i na zítřek mám volno a nad tím pak začnu přemýšlet. Nevím ale, jak to bude vypadat dál.“
Jak tedy budou vypadat oslavy?
„Náš tým umí slavit, i když prohraje, ale když vyhraje, tak je to něco neuvěřitelného. Jsem zvědavý, jestli naše šatna ještě stojí. Máme skvělou partu a ty oslavy jsou skvělé. Nejsme totiž spoluhráči ale kámoši.“
