Kysučanová: Do dvou let chci skončit

Hrajete v nejlepším francouzském klubu. Máte touhu posunout se ještě výš?

„Moc jsem si chtěla zahrát v Dánsku. Tamní liga je asi nejlepší na světě. A taky ekonomicky je to oproti Francii nesrovnatelně zajímavější angažmá. Ale když jsme hráli s Métami ve Viborgu, byla jsem zklamaná. Dánsko mi přišlo nezajímavé. Třeba zrovna Viborg. To je taková vesnice, kde je házenkářský klub, a pak už nic. Celý den žijete jen házenou. Nejspíš bych tam nebyla spokojená. Už mě to moc neláká. Dnes spíš preferuji osobní život.“

V pětadvaceti letech máte ale vrchol výkonnosti teprve před sebou...
„Jenom kvůli penězům se v Dánsku nebudu rok trápit. Francie mi vyhovuje.“

Ani za Handbold Kodaň, kde trénuje slavná Anja Andersenová, byste si nechtěla zahrát?
„Ty jo, Anja. (nadšeně) To je můj idol. Tak to možná jo. Kodaň je veliká, tam to asi vypadá jinak. Ale nevím. Už jsem se naučila francouzsky a v Métách jsem si zvykla. Asi by mi nevadilo, kdybych tam dohrála kariéru.“

Poslyšte, vy mluvíte jako by vám táhlo na pětatřicet. To už se zaobíráte koncem kariéry?
(přikyvuje) „Plánuju, že budu hrát ještě rok nebo dva. To víte, už mě taky láká založit si rodinu a věnovat se něčemu jinému. Celý život jenom ta házená...Teď si nemůžu dovolit vyrazit na čtrnáct dní podívat se někam do světa. Přitom mě to tak láká. Jasně, na dovolenou odjet můžu. Ale pořád musíte myslet na to, že je třeba se připravit na další sezonu. Není to ono.“

Čemu byste se tedy chtěla věnovat?
„Svému oboru. Vystudovala jsem marketing a management. Ráda bych uváděla nějaké výrobky na trh, starala se o reklamu. Možná budu mít rodinu, a pak si ještě někde zahraju českou ligu, abych se udržela v kondici. Anebo budu trénovat. Ale těžko už půjdu zpátky do zahraničí hrát na té nejvyšší úrovni. Já jsem si letos svůj házenkářský sen splnila. Vyhráli jsme titul a já jsem získala cenu pro nejlepší levou spojku ve francouzské lize. Toho si moc cením. Teď se ještě chci dostat co nejdál v Lize mistrů. Prostě postoupit ze skupiny do závěrečných bojů. To mi s Métami v této sezoně nevyšlo.“

Máte partnera, se kterým tu rodinu založíte?
(směje se) „To už je horší. Něco by bylo. Ale víte, jak to chodí. Nechci nic ventilovat.“

Je to Čech, nebo Francouz?
„Jé, o tom se nechci bavit. Fakt ne. (směje se a kroutí hlavou) To jsou všechno jen plány. Třeba to dopadne úplně jinak.“

Co vám vyhovuje na životě ve Francii?
„Moc se mi líbí jazyk. Francouzština je úžasná. A oblíbila jsem si tamní kuchyni. Sýry, červené vínečko. Mňam. Na druhou stranu je fakt, že jsou Francouzi strašně pomalí. Všechno jim trvá šíleně dlouho. Ale ve finále to dopadne dobře. Udělají to pro tebe, nic není problém. Zato v Česku je všechno problém. Tady je těžší život.“

V čem konkrétně?
„Francouzi jsou větší pohodáři. Dám příklad. V Česku jdeme ve čtvrt na oběd. Ve tři čtvrtě jsme po jídle a rozcházíme se. S holkama z Mét jdeme na jídlo a sedíme u něho hodinu nebo i hodinu a půl. Hlavní jídlo, dezert. Potom si dáme kafe nebo čaj. Úžasné, fakt. To u nás nezažijete. Tady pojíš a jdeš.“

Zatímco v české lize pobírají hráčky malé peníze a jsou vesměs amatérky, ve Francii si určitě užíváte finanční nezávislosti. Je to tak?
„V Česku jsem byla studentka a finančně to pro mě nebylo lehké. Teď je to úplně jiné, máte pravdu. Můžu si v podstatě koupit, co chci. Jako každá ženská ulítávám na oblečení. To je hrozné, když vyrazím do města. (směje se) Se spoluhráčkou Pavlou Poznarovou jsme si rády zašly na dobré jídlo. Ale jinak moc neutrácím. Docela myslím na budoucnost. Šetřím na byt, na auto. Chci se trochu zajistit.“

LENKA KYSUČANOVÁ V AKCILenka Kysučanová • Michal Beránek SPORT
Jak se těšíte na nového kouče Bertranda Francoise?
„Z něho mám trochu obavy. Prý na hráčky řve a na rozhodčí hází lepidlo. Je nervák. To nemám moc ráda. Kdo by taky měl, že? (úsměv) Jsem zvědavá, jak to bude vypadat. Předchozí kouč Rak na nás zase mluvil zpočátku pouze srbsky. Vůbec jsem mu nerozuměla. Musela jsem se tu řeč naučit. Ale byl super. Když se loučil, bylo to smutné a nostalgické. Vedl mě po celé tři roky, co jsem ve Francii. Je fakt, že už to chtělo změnu. Nového trenéra Francoise zažila v Métách ještě Lenka Černá.“

Ta působila v klubu opravdu dlouho. Jaké tam má slavná česká gólmanka jméno?
„Veliké. Na Lenku všichni vzpomínají v tom nejlepším. Lenka za mnou každý rok jezdí a každý ji rád vidí. Bydlí u mě. Ve městě to perfektně zná. Zajdeme na jídlo, pokecáme. Ona vždycky nakupuje víno, sýry a další věci, které v Čechách nesežene. Chtěla jsem, aby se do Mét vrátila.“

Slyšel jsem. Proč to nevyšlo?
„Snažila jsem se ji sem dostat. A Lenka taky měla zájem. Byla v Métách osm let. Řekli jsme si: Co takhle si spolu dát ještě jeden rok? Mluvila jsem o tom s prezidentem klubu. Ale neprošlo to. Měl už domluvenou brankářku francouzského nároďáku. Škoda, Černoška by nám určitě pomohla.“

Kde ve městě bydlíte?
„Mám byt, deset minut autem od centra a od haly. Ze začátku jsme bydleli společně s Pavlou Poznarovou. Ale je lepší, když je člověk sám. Může za tebou někdo přijet, zůstat pár dní. Takhle mi to vyhovuje. Pavla navíc z klubu odešla do Řecka. Co se týče utužování kolektivu, tak je to ve Francii horší. Pořád hrajeme, nemáme čas jít někam zapařit. Ale když něco potřebuju, tak mi holky pomůžou.