To bude maso, věštil pilot David Vršecký před sezonou. A měl pravdu. Kvůli novému pravidlu totiž dochází v Evropském poháru tahačů k více kolizím. Pětitunová monstra o sebe drncají až do jisker. „Je hodně střetů,“ přiznává loňský šampion ze stáje Buggyra.
Jak pravidlo funguje v praxi? Během dne jsou dva bodované závody. A v tom druhém se otočí pořadí prvních osmi z předchozí jízdy. Nejrychlejší jezdci se tak musí prokousávat dopředu.
Jsme v polovině sezony. Jak se vám zalíbilo nové nařízení?
„Zpočátku jsem si myslel, že je to dobrý nápad. Rychlí jezdci se stejně dopředu dostanou. Ale postupem času je to řežba jako prase. Pokaždé druhý závod začíná tím, že vede pomalé auto a za ním se dorovnají tři rychlí. V Nogaru to skončilo hromadnou bouračkou. A mechanici pak dodají, že místo závodů jedeme domů jak z války. Jsou rozčilení, kolik techniky se poničí.“
Závodní trucky jsou hodně mohutné. Lze se vůbec z osmého místa probojovat až na první?
„Ano. Jenže teď už neexistuje strategie. Dřív platilo, že rychlejší jde dopředu. Nyní mě po první zatáčce sejmou dva tahače po střetu. Nebo když si řeknu, že zvolním, přilítne zas někdo zezadu. Potřebuje to ale čas na zvyk. Rozhodně je to divácky zajímavé.“
Vy ale hlavně bojujete proti soupeřům na značce MAN, kterých je ve startovní listině většina. Když jste třeba vzadu, nebrání vás někdo z nich účelově?
„Nabízí se to. Ale v tuhle chvíli to necítím. Oni mezi sebou vedou svůj boj. Jsem ale překvapený. I přes ty velké bouračky a kontakty zatím sezona probíhá férově. I FIA se v rámci možností snaží všechno pohlídat. Mezi prvními čtyřmi je to klidnější.“
Držíte smír i se vzteklým Španělem Antoniem Albacetem, se kterým jste se dříve často hádal?
„Ano. Občas jsme se oťukávali, ale v rámci pravidel.“
Jako obhájce titulu na něj ale ztrácíte čtrnáct bodů a v této sezoně ho spíše naháníte. Může za to první závod, kdy si Španěl vypěstoval sedmadvacetibodový náskok?
„Přesně tak. Já jsem tam měl problém, bouchla mi guma a on si za jeden den nadělal velké vedení. Ale postupně ho stahuji.“
Ovládl jste závod v německém Nürburgringu, kam před týdnem přišlo skoro sto osmdesát tisíc lidí. Proč vám to tam tak sedí?
„Prý tam byla větší návštěva než na formuli 1, která tam letos také zavítala. Ani nevím, proč se mi v Nürburgringu daří. Nezajíždím tam nejrychlejší časy. Ale mám rád tu atmosféru, je to nejprestižnější závod. I kvůli té návštěvnosti.“
Když zůstaneme u formule 1, před týdnem se zranil váš nejoblíbenější pilot Felipe Massa. Něco podobného by se vám stát asi nemohlo, že?
„Naše okno hodně vydrží. Skrze něj by jen tak nic neprolítlo. Ale jednou mi do skla vletěl blatník a zůstala tam díra. Ohrozilo by mě jen utržené kolo. Nejbezpečnější motorový sport ale nejsme. Vždyť ty stroje váží pět tun.“
Za měsíc vás čeká domácí závod v Mostě. Budete se na něj připravovat jako minulý rok, když jste na týden brázdil moře na jachtě?
„To už určitě nebudu absolvovat. Mořskou nemoc už nechci zažít. Dám si spíše klid a hodlám relaxovat, vyčistit si hlavu.“
