PŘÍMO Z RIA | Co vlastně máme dělat? Podávat míčky? Komu a jak? Takhle rozpačitý byl úvod prvního zápasu české tenistky Barbory Strýcové na olympiádě v Riu. Zdejší sběrači byli hodně zmatení, ale nakonec vše zvládli. Stejně jako Strýcová, která emotivní utkání s Yaninu Wickmayerovou zlomila v tiebreaku prvního setu a pak už ten druhý zvládla bez větších obtíží.
Jak na vás působil začátek zápasu?
„Bylo to zvláštní, protože sběrači a všechno kolem nebylo na sto procent připravené. Je to škoda, protože olympiáda je jednou za čtyři roky a mělo by to být tip ťop. Sběrači, chudinky, někdy nevěděli, co se tam děje a to je pro nás, které jsme zvyklé z turnajů, že to tam klape, nepříjemné. Ale jak jsme hrály déle a déle, tak to bylo dobrý, i ochranka byla v pohodě.“
Nerozhodilo vás to?
„Byla jsem trošku v šoku, přeci jen by to mělo být nachystaný. Sběrači nevěděli, kdy, co a jak posílat, takže jim to musel hlavní rozhodčí vysvětlit. Pak už se to naučili. Obě jsme s Yaninou byly úplně paf. Co se děje? Kde jsou? Šli na svačinu? Tři minuty jsme čekaly, než dostaneme balony. Tak to bylo trošku zvláštní. To se mi ještě nikdy nestalo.“
Ale nakonec to pomohlo spíš vám, ne?
„Je to pravda. Ona je strojová hráčka. Když má rytmus, hodně do toho řeže a je to těžké s ní hrát. A jak jsme různě čekaly, prospělo to spíš mně.“
Po zápase, ještě než jste si šla podat ruku se soupeřkou, jste pohladila na zemi namalované olympijské kruhy. To jste měla naplánované, když vyhrajete?
„Připravené jsem to neměla. Ale už během zápasu jsem se na ně dívala. Ten symbol pro mě hodně znamená. Když jsem vyhrála, tak jsem je jenom pohladila.“
Vše o LOH v Riu de Janeiro 2016 čtěte ZDE »
