Konference Sport & Business: Varovná čísla u dětí. Zavřel mluvil o platech v Pardubicích
Důležitá aktuální témata se probírala na druhém ročníku konference e15 Sport & Business pod záštitou redakcí iSport a E15. Patřily mezi ně psychologické bezpečí dětí, duální kariéra profesionálů, budoucnost sportovní infrastruktury v Česku. Šéf fotbalových Pardubic poskytl vhled do hospodaření klubu. Generálním partnerem akce byla společnost Allwyn, která se v českém sportu zasazuje o zvyšování psychologického bezpečí. Dalšími partnery byly banka ČSOB a pojišťovna D.A.S.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Třetina lidí zažila v dětství a v mládežnických kategoriích ve sportu psychické násilí či nátlak. Varovná statistika dala ráz panelu na téma duševního zdraví během konference Sport & Business.
„Je to vysoké číslo. Výkon ke sportu patří. Trenér, který nepodává kritickou zpětnou vazbu, de facto rezignuje na svou roli. Je důležité ale posoudit kontext a dopad na sportovce. Náročnost ke sportu patří, ale nikdy by neměla být spojována s ponižováním, snižováním hodnoty,“ vysvětlila Markéta Pluhařová, zakladatelka a ředitelka iniciativy Trénujeme s respektem, kterou podporuje sázková společnost Allwyn.
Odrazujeme děti?
Sportování dětí se prolínalo několika vystoupeními. Ragbyová legenda Jan Macháček, v současnosti učitel na základní škole, kritizoval příliš brzký tlak na výkony. Upozornil na úspěšný systém norského sportu, který až do dvanácti let klade důraz na univerzalitu a všeobecnou zdatnost, naopak snižuje důležitost výsledků.
„U nás máme ve věku do dvanácti let hodně dětí, ale v osmnácti už ne. Jako společnost je od sportu odrazujeme, tlačíme na ně a oni s tím seknou,“ uvedl Macháček. „Norsko získá na zimních olympijských hrách nejvíc medailí a ještě si dovolí ranou specializaci odmítnout. Nedělají Potěmkinovu vesnici jako my, poctivě se starají o celou šíři populace. Medaile jsou projekcí toho, jak se starají o všechny.“
Matěj Turek, majitel fotbalové Dukly, upozornil, že podobný přístup pomohl v Norsku vybudovat současnou silnou generaci: „Norské děti mohou každý den hrát fotbal, ne trénovat, nebo podávat výkony.“
Turek má v plánu vybudovat Dukle nový stadion. Český sport ale trápí především chátrající infrastruktura ve vlastnictví tělovýchovných jednot a klubů, které na jejich údržbu nemají peníze a v posledních letech jim nepomáhá ani stát.
Slibná budoucnost sportu na školách
Nadějí je zařazení podpory sportovní infrastruktury do strategických priorit země pro využívání prostředků z fondů Evropské unie. Mezi roky 2028 – 2034 je teoreticky ve hře každý rok pět až deset miliard korun.
„Dovybavily by se školy, desetina z nich nemá tělocvičnu. Když se sdruží státní a evropské prostředky, sportovní infrastruktura se může posunout,“ uvedl Jan Boháč, předseda České unie sportu.
Vít Zavřel, předseda představenstva fotbalových Pardubic, popsal dlouhodobou cestu svého klubu z druhé nejvyšší soutěže až k současným ambicím po příchodu majitele Karla Pražáka a jeho firmy Kaprain.
„V postupové sezoně byl průměrný plat našeho A týmu 25 000 plus prémie za vyhrané utkání. Když jsme postoupili do první ligy, tak nám průměrný plat vzrostl na třicet pět, pak to lezlo na padesát tisíc, sedmdesát, osmdesát, pětaosmdesát. Dnes je u nás průměrný plat 150 000,“ uvedl Zavřel.
Klubový rozpočet bez nákladů na mládež po Pražákově nástupu vystoupal o 80 milionů korun, což se projevilo ve vylepšení infrastruktury, nákupech hráčů, v rozšíření realizačního i skautského týmu.






























